Sochy, obrazy, medaile. Vrcholoví politici přiznávají majetek, těm komunálním se do toho nechce

Nahrávám video

Kolem 10 tisíc veřejných funkcionářů nenahlásilo do centrálního registru údaje o svých majetkových poměrech, jak to vyžaduje zákon o střetu zájmů. Ten byl schválen coby součást tažení proti korupci. Většina údajů z registru je pak veřejnosti volně přístupná na internetu, a právě to je nyní hlavní příčinou odporu. Ne mezi politiky na nejvyšší úrovni, ale u komunálních politiků.

Svaz měst a obcí, Sdružení místních samospráv, Asociace krajů i některé politické strany nyní chtějí, aby se obecní a krajští zastupitelé dostali do neveřejné sekce centrálního registru podobně jako soudci nebo státní zástupci. Přístup by k nim pak měly pouze kontrolní orgány, případně orgány činné v trestním řízení. Případně, aby se „zveřejňovací“ zákon nevztahoval na ty komunální politiky, kteří za práci pro obec nepobírají mzdu (nejsou tedy dlouhodobě uvolněni pro výkon funkce).

Ministerstvo spravedlnosti teď data v systému vyhodnocuje. Centrální registr vede totiž právě ono.  V případě nedodání nebo nepravdivosti údajů hrozí až padesátitisícová pokuta. 

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) nevidí žádný důvod, proč by se měl člověk stydět za svůj majetek, pokud ho nabyl poctivě. „Pokud se někdo stydí za svůj majetek, tak ať ho daruje na dobročinné účely a nesnaží se zabránit transparentnosti, která myslím do politiky patří,“ zdůrazňuje. 

  • Už do konce listopadu museli údaje do Centrálního registru oznámení nahrát a zprostředkovat veřejnosti například členové minulé vlády. Povinnost se dotkla také starostů, místostarostů nebo radních.
  • Ministerstvo spravedlnosti odhadovalo, že povinnost oznamovat své majetkové poměry se bude týkat zhruba 35 tisíc osob. 
  • Zdroj: ČT24, ČTK

Odpůrci zveřejňování majetků starostů, jejich zástupců či radních naopak argumentují tím, že hrozí odchod schopných lidí z radnic. 

Podle komunálních politiků, pro něž je často veřejná funkce spíše „bokovkou“, je veřejně přístupná databáze problém a často i překážka k dalšímu jejich působení ve funkcích. Co si vydělají mimo politiku, totiž nyní může každý snadno zjistit. „Jedním klikem se všechno dostává do takové udavačské úrovně,“ míní například jednatel projekční kanceláře a zároveň místostarosta východočeského Zámrsku Pavel Matys. Ve funkci je sedm let, ale uvažuje o tom, že kvůli registru skončí.

Proti plošnému zveřejňování majetku se postavila i více než polovina senátorů. Lidovci pak navrhují vyjmout z této povinnosti právě neuvolněně politiky. Hnutí STAN by zase chtělo, aby informace v registrech byly přístupné jen na požádání. Tak jako je to teď například s údaji o vedoucích úřednících. Ministr spravedlnosti je ale proti těmto návrhům. 

Poslanci se nezdráhají zveřejnit svůj majetek

Jiná situace je u nových poslanců. Ti měli za povinnost zveřejnit informace o majetku, se kterým vstupují do sněmovny, a většina jich tak učinila. U deseti z nich se zatím údaje neobjevily, ale nemusí to být jen jejich vinou. Způsobů, jak data dodat, je totiž víc. Všechny informace v registru ministerstvo vyhodnotí během ledna.

O majetku informoval také nově zvolený poslanec a bývalý skokan na lyžích Jakub Janda (ODS). Trofeje – křišťálový globus za vítězství ve Světovém poháru či stříbrné medaile z mistrovství světa – ocenil na 800 tisíc korun. „Pro mě to má spíš citovou hodnotu, ale kdyby došlo k nějaké situaci, že bych někomu mohl pomoct a měl bych to opravdu prodat na dobročinné účely, tak bych do toho šel,“ řekl Janda. 

  • Andrej Babiš (ANO) Hodinky 900 tisíc Kč
  • Milan Chovanec (ČSSD) Obrazy (2–3) 2 miliony Kč
  • Tomio Okamura Obraz, sochy (2) 5,4 milionu Kč 
  • Robert Pelikán Letadlo 500 tisíc Kč
  • Zdroj: Centrální registr oznámení, údaje jsou k 21. prosinci 2017

V oznámení o majetku mají poslanci uvádět konkrétní jednotlivosti za víc než půl milionu, včetně stavu svých účtů. V evidenci jsou například hodinky premiéra Andreje Babiše (ANO) nebo soubor obrazů bývalého ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD). Sochy a obrazy pak vlastní i místopředseda sněmovny Tomio Okamura (SPD). Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) pak má mimo jiné letadlo.

Kromě majetku poslanci zveřejňují informace taky o svých podnikatelských aktivitách nebo nesplacených závazcích. Typicky o úvěrech a půjčkách.

  • Pavel Juříček (ANO)     22,6 milionu Kč
    Radim Fiala (SPD)     12,1 milionu Kč
    Karel Schwarzenberg (TOP 09)     8,8 milionu Kč
    Bohuslav Svoboda (ODS)     5,6 milionu Kč
    Jan Chvojka (ČSSD)     4,8 miliónu Kč
  • Zdroj: Centrální registr oznámení, údaje k 21. prosinci 2017

Poslanci podávají i výstupní majetkové oznámení, když odejdou z funkce. Ke konci června pak průběžně zveřejňují, co všechno získali během uplynulého roku.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 7 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 13 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 14 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 20 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 21 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...