Sněmovní výbor doporučil schválit rozpočet v prvním čtení. U daňového balíčku podpořil změny

Rozpočtový výbor sněmovny doporučil i přes kritiku opozičních stran, aby dolní komora v prvním čtení schválila základní parametry státního rozpočtu na příští rok. Ty zahrnují příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. První čtení ve sněmovně se má uskutečnit za dva týdny. Výbor se zabýval i vládním daňovým balíčkem, kde doporučil schválit odlišná pravidla pro daňovou uznatelnost technických rezerv pojišťoven, než jaká navrhuje vláda. Podpořil také návrh, aby rezervy na životní pojištění byly stejně daňově uznatelné jako dosud.

Pro doporučující stanovisko u rozpočtu hlasovalo 11 z 18 přítomných poslanců, proti byli čtyři. Pro návrh bylo osm přítomných poslanců ANO, dva poslanci ČSSD a jeden poslanec KSČM. Dva poslanci SPD ze zdrželi stejně jako poslankyně STAN, proti hlasovali jeden občanský demokrat, dva Piráti a jeden lidovec.

Předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek neúspěšně navrhoval usnesení, kterým by sněmovna vrátila vládě návrh rozpočtu k přepracování. Chtěl, aby vláda snížila výdaje i schodek o 20 miliard korun a aby zvýšila poměr investičních výdajů k celkovým výdajům na deset procent.

Nahrávám video

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v reakci na kritické výtky ze strany opozice mimo jiné řekla, že čistý nárůst počtu úředníků mezi roky 2012 a 2020 představuje jen 4200 míst. Připomněla, že již dříve rušila neobsazená místa ve státní správě. „Tak s čím máte problém?“ ptala se ministryně opozice v souvislosti s navrhovaným čtyřicetimiliardovým schodkem.

Připomínala například zvýšení důchodů, které už je schváleno, zvýšení rodičovského příspěvku, které se bude teprve schvalovat, nebo nárůst počtu učitelů.

Argumentovala také tím, že agentura Moody's minulý týden zlepšila Česku rating. Připomínala, že jen to umožní státu ušetřit stovky milionů korun při obsluze státního dluhu. Zdůrazňovala také, že stát dává na investice z rozpočtu nejvíc peněz od roku 2012.

Mikuláš Ferjenčík (Piráti) doporučoval ministryni, aby v rámci úspor v rozpočtu zrušila slevy na jízdném pro studenty a seniory, zrušila dotace agrokomplexu nebo omezila výdaje na obranu, které podle něj není armáda stejně schopná vyčerpat.

Poslanci ODS a TOP 09 vyčítali návrhu rozpočtu například podle nich nízké výdaje na investice a růst zákonem daných a jim podobných výdajů, což snižuje odolnost budoucích rozpočtů vůči ochlazení ekonomiky. Ekonomický odborník ODS Jan Skopeček vytkl navrhovaný schodek, přestože ekonomika roste a je nízká nezaměstnanost. „Není to odpovědný přístup,“ uvedl. Kalousek kritizoval také to, že v rozpočtu není ani koruna na podle něho nezbytné reformy penzijního a zdravotního systému.

Celkové výdaje rozpočtu navrhuje ministerstvo financí na 1,618 bilionu korun a příjmy 1,578 bilionu korun. S deficitem 40 miliard korun, tedy stejným, jako byl schválen na letošek, úřad počítá i v letech 2021 a 2022.

Neshoda u zdanění technických rezerv pojišťoven

Daňový balíček především zvyšuje spotřební daně z lihu, tabákových výrobků a hazardu. Vláda tím chce chránit občany před rizikem vzniku závislostí a s tím spojenými negativními dopady.

Největší debata byla kolem vládního návrhu zdanit technické rezervy pojišťoven nad minimum vycházející z evropské směrnice Solvency II. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) řekla, že vláda nechce omezovat tvorbu rezerv pojišťoven. Resortu podle ní vadí, že nyní se mohou celé technické rezervy uznávat jako daňově uznatelné. Opět poukazovala na to, že žádný jiný sektor takovou výhodu nemá. Chce proto, aby se postupovalo podle evropské směrnice Solvency II.

Nahrávám video

Zkritizoval ji Kalousek. Podle něj ve směrnici není ani slovo o tom, že by se rezervy musely zdaňovat nad hranici stanovenou Solvency II. „Je to škodlivé po českou ekonomiku a ještě přitom nestoudně lžete,“ řekl ministryni.

Skopeček řekl, že vládní návrh ohrozí stabilitu finančního sektoru. „Vláda zdaní dlouhodobé úspory obyvatel,“ uvedla Věra Kovářová (STAN). Ferjenčík upozorňoval na to, že Česká národní banka požaduje rezervy o desítky procent vyšší, než je minimum.

Rozpočtový výbor nakonec těsně podpořil pozměňovací návrh poslankyně Kovářové, který nová pravidla zdaňování rezerv zužuje pouze na neživotní pojištění. U životního pojištění by pro pojišťovny platila dosavadní pravidla. Pro kladné stanovisko hlasovali přes nesouhlas ministryně financí i dva členové výboru za vládní ČSSD: Roman Onderka a Václav Votava. Votava své hlasování na dotaz ČTK posléze potvrdil. Řekl, že návrh na větší zdanění rezerv pojišťoven kritizoval již dříve.

Schillerová poznamenala, že pokud by ČSSD hlasovala pro návrh i na plénu, považovala by to za porušení koaliční smlouvy. Doufá však, že se vše vyřeší na jednání koaliční rady.

Vyšší limit pro osvobození domácností od spotřební daně při vaření piva pro vlastní spotřebu

Výbor podpořil také návrh Piráta Tomáše Martínka, který v zákoně o hazardních hrách ruší omezení u živých turnajů. Jde například o podmínku, aby účastníci předem složili nejméně polovinu minimální výhry.

Výbor podpořil i návrh Pirátů na zvýšení limitu, do kterého budou domácnosti osvobozeny od placení spotřební daně při vaření piva pro vlastní spotřebu. Návrh zvyšuje limit z 200 na 2000 litrů.

V případě loterií výbor podpořil návrh sociálního demokrata Ondřeje Veselého, který zachovává současné zdanění hazardních her kromě loterií. Zdanění loterií má vzrůst podle vládního návrhu z 25 na 30 procent.

Výbor již dříve doporučil z balíčku vyřadit návrh na zrušení daňového osvobození u plynu určeného pro vytápění v domovních kotelnách. Odpůrci tohoto návrhu, který by dopadl i na domovy důchodců nebo dětské domovy, varovali, že by prodražil topení stovkám tisíc domácností.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 7 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 12 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 13 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 19 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 20 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...