Škoda Auto měla vloni rekordní tržby, zisk ale klesl. Investovala přes půl miliardy eur

Škodě Auto loni klesl zisk po zdanění o devět procent na 28,89 miliardy korun. Tržby naopak vzrostly o dvě procenta na rekordních 416,7 miliardy korun. Největší česká automobilka zvýšila dodávky zákazníkům o 4,4 procenta na 1,254 milionu aut. Vyplývá to z výroční zprávy zveřejněné na středeční tiskové konferenci.

Hospodaření firmy ovlivnily podle předsedy představenstva Bernharda Maiera vysoké investice do nových technologií, jako je elektromobilita a digitalizace (firma loni zvýšila investice o pětinu na 896 milionů eur).

Roli hrály i zvýšené personální náklady nebo nepříznivé směnné kurzy a výsledky ovlivnil taky přechod na nový cyklus měření emisí WLTP či geopolitické faktory, zejména celní válka USA a Číny či nadcházející brexit.

„V rámci koncernu Volkswagen jsme převzali další odpovědné úkoly: řízení regionů Indie a Rusko, vývoj a výrobu vozů rodiny Passat v závodě Kvasiny nebo odpovědnost za rozšíření výrobních kapacit v novém závodě pro výrobu vozů několika značek koncernu Volkswagen,“ uvedl Maier.

„Díky našemu aktivnímu řízení cen a odbytu i díky důslednému managementu nákladů je Škoda i v neklidných vodách úspěšným podnikem, který trvale hospodaří se ziskem,“ uvedl člen představenstva za oblast financí Klaus-Dieter Schürmann.

„I v roce 2019 počítáme zejména na některých klíčových trzích se silným protivětrem. Abychom těmto negativním vlivům aktivně a cíleně čelili, zavedla společnost Škoda Auto už v prvním pololetí roku 2018 program, který bude při plném účinku od roku 2020 přinášet ročně úsporu ve výši 500 milionů eur,“ dodal Schürmann. Podle něj ale i přes úspory bude firma masivně investovat do elektrifikace modelové palety, nových řešení mobility a další internacionalizace podniku.

I když lze letos předpokládat postupné zmírnění nepříznivého vlivu přechodu na nová homologační kritéria, není podle analytika Czech Fund Lukáše Kovandy možné očekávat silnou vzpruhu automobilového segmentu v EU ani v případě Škody Auto.

„Je však třeba uvážit, že její prodeje v uplynulých letech lámaly rekord za rekordem a z dlouhodobého hlediska je její výkon bezpříkladně výborný. Čína přestává být stále rostoucím odbytištěm, ale budou to v příštích letech levné automobily čínských značek, které budou představovat sílící konkurenci evropským automobilkám, včetně Škody. Nelze navíc očekávat výrazný pokles dynamiky personálních nákladů, jelikož například v ČR mzdy i letos stále porostou nadprůměrným tempem, jen mírně slabším než loni,“ míní analytik.

Škodu táhne růst v Evropě, Číně i Rusku

Výrazný nárůst dodávek zákazníkům zaznamenala automobilka v Evropě (4,9 procenta) a na růstových trzích v Číně (4,9 procenta) a Rusku (30,7 procenta). Hlavními motory růstu jsou nadále SUV modely Kodiaq a Karoq, bestsellerem značky zůstává Škoda Octavia s celosvětovým prodejem 388 200 aut.

S 341 tisíci dodanými vozy zákazníkům je Čína nadále celosvětově nejvýznamnějším trhem značky. V Německu, na největším evropském trhu a zároveň druhém největším trhu značky, zaznamenala automobilka 176 600 dodaných vozů, což v porovnání s minulým rokem představuje nárůst o 1,9 procenta. Na domácím českém trhu dodala Škoda zákazníkům 93 600 vozů.

Její celosvětová produkce má vzrůst do poloviny příštího desetiletí na dva miliony aut. V budoucnu by se ale kvůli větší efektivitě měl snížit počet kombinací nasazovaných motorů a převodovek i množství stupňů výbavy. Maier také uvedl, že vzhledem k nutným investicím do nových technologií individuální mobilita podraží.

Do tří let bude více než třetina modelů Škody elektrifikovaných

Škoda Auto investovala loni více než 500 milionů eur (asi 12,8 miliardy korun) do svých českých závodů. V příštích čtyřech letech investuje dvě miliardy eur (asi 51,2 miliardy korun) do elektromobility a nových řešení mobility.

V letošním roce přijde automobilka s novým modelem Scala, který nahradí Rapid. Přijde také přepracovaný Superb včetně hybridní verze nebo elektrické Citigo. Škoda rovněž převzala vývoj nové generace VW Passat a spolu s novou generací Superbu jej začne vyrábět v Kvasinách v roce 2023. V příštích měsících by se také mělo rozhodnout o lokalitě pro výstavbu nového závodu pro značky koncernu VW v Evropě.

V loňském roce směřovaly investice například do nové lakovny v hlavním výrobním závodě v Mladé Boleslavi nebo do výkonnějších datových center. Do konce roku 2022 představí automobilka více než tři desítky nových modelů, víc než deset z nich částečně nebo plně elektrifikovaných.

Podle předsedy představenstva Maiera chce Škoda snížit objem emisí jejích vozidel mezi lety 2015 a 2025 o 30 procent, právě proto je nutná transformace na elektromobily. 

Pokud jde o globální přehled, v roce 2018 zvýšila Škoda hmotné investice meziročně o více než 22 procent na 896 milionů eur (asi 22,9 miliardy korun). Peníze směřovaly do nových produktů, pohonných a bateriových technologií a do dalšího rozvoje výrobních závodů.

Do výzkumu a vývoje investovala firma v loňském roce 859 milionů eur (téměř 22 miliard korun), meziročně o 46,8 procenta více. Tyto prostředky posloužily například na plnění přísnějších emisních norem nebo vývoj nových modelů i v rámci koncernové spolupráce.

Za tři roky dá Škoda do vzdělávání tři miliardy korun

Do roku 2025 plánuje automobilka investovat zhruba jednu miliardu eur (25,6 miliardy korun) do takzvané internacionalizace, do které patří například rozvoj na indickém trhu, kde Škoda Auto převzala zodpovědnost za celý koncern Volkswagen. Kromě investic do nových technologií počítá automobilka s příchodem elektromobility také s investicemi do vzdělávání současných zaměstnanců, v příštích třech letech chce do vzdělávání investovat 120 milionů eur (asi tři miliardy korun).

Dalších 32 milionů eur (zhruba 819 milionů korun) plánuje Škoda vydat na výstavbu interní dobíjecí infrastruktury s téměř sedmi tisíci dobíjecími body ve svých českých závodech v Mladé Boleslavi, Kvasinách a Vrchlabí. Infrastruktura bude sloužit především zaměstnancům automobilky.

Počet zaměstnanců vloni vzrostl

Škodě Auto loni vzrostl celosvětově počet zaměstnanců o šest procent na 37 825 lidí. V Česku se pak množství kmenových zaměstnanců zvýšilo o téměř sedm procent na 32 738 lidí. Po převzetí aktivit koncernu VW v Indii během loňského roku počet pracovníků stoupne na 42 tisíc lidí. Mladoboleslavská automobilka patří k největším zaměstnavatelům v Česku.

Škoda zvýšila v loňském roce v Česku průměrný výdělek výrobních zaměstnanců o 14 procent na 46 357 korun. Za poslední dva roky jde o navýšení o čtvrtinu. Kolektivní vyjednávání pro letošní rok stále pokračuje, ale podle člena představenstva pro lidské zdroje Bohdana Wojnara si automobilka nemůže dovolit podobně vysoký růst jako loni. „Naším společným cílem s odbory je najít rozumnou rovnováhu,“ uvedl Wojnar.

Odbory automobilky Škoda Auto v únoru odmítly návrh firmy na růst mezd jako zcela nedostatečný. Konkrétní nabídku vedení firmy odboráři neuvedli, podle nich však představoval návrh společnosti navýšení v některých tarifních třídách pod úrovní očekávané inflace. Odbory varují, že pokud své požadavky neprosadí, závody Škoda se zastaví.

Škoda Auto provozuje tři výrobní závody v České republice, vyrábí v Číně, Rusku, na Slovensku, v Alžírsku a Indii, většinou prostřednictvím koncernových partnerství. Na Ukrajině a v Kazachstánu ve spolupráci s lokálními partnery.

Škoda letos plánuje vstup na další tři nové trhy a zvažuje možnosti na dalších dvou trzích. Celkově by měla být na konci roku přítomná na 106 trzích. Automobilka také hledá v rámci koncernu VW lokalitu pro nový výrobní závod v Evropě. Během několika měsíců vybere dva finalisty a do konce roku by mělo padnout rozhodnutí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 7 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 13 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 14 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 19 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 20 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...