Sílící česká měna se vydala směrem k 25 korunám za euro. Oslabuje vývozce, pomáhá dovozcům

Nahrávám video

Česká měna začala po čtvrtečním nečekaně výrazném zvýšení úrokových sazeb centrální bankou posilovat. Kurz se momentálně pohybuje kolem 25,30 koruny za euro. Zpevňovat má podle expertů dál. Nepomůže to vývozcům, naopak u zboží z dovozu by kurz mohl brzdit zdražování.

Je to kombinace, kterou nikdo z českých vývozců nemá rád. Tedy rostoucí ceny surovin, energií, dopravy a silná koruna. Když česká měna zpevňuje, dostávají za nasmlouvané ceny v eurech méně korun.

„Snažíme se předvídat naše příjmy v eurech a v podobné částce nakupovat i od českých dodavatelů v eurech, pokud je to možné,“ říká k tomu šéf fúzí a akvizic společnosti Vafo Petr Kříž.

Krmivo pro psy a kočky tato firma vyváží do 75 zemí. Už zvažuje, o kolik budou muset svým zákazníkům zdražit. Na vině ale nejvíce budou drahé suroviny. „Posilování kurzu nevnímám jako zásadní riziko. Tím je spíš velice rychlé, nekontrolovatelné a nepředvídatelné zdražování všech možných vstupů do výroby, počínaje obaly, plechovkami, veškerou logistikou, energiemi,“ dodává Kříž.

Pohledem dovozců

Silná koruna by měla být dobrou zprávou alespoň pro dovozce. „Když koruna posílí, tak kávu kupujeme levněji, protože kávu kupujeme výhradně za eura nebo dolary,“ vysvětluje společník pražírny kávy Nordbeans Jaromír Hanzal.

Zlevnění se ale zákazníci nedočkají. Samotná zrnka totiž zdražila i kvůli tomu, že úrodu poničil mráz. „I přes ten pozitivní impulz v ceně eura budeme muset přistoupit ke zdražení, protože ceny vstupů opravdu narostly hodně,“ doplnil Hanzal.

  • Se srpnovou inflací (přepočtenou na celý rok) ve výši 3,1 procenta je Česko zhruba uprostřed států Evropské unie. Nejnižší byla na Maltě (0,3 %) a v Řecku (1,2 %). Naopak nejvyšší v Litvě a Polsku (po pěti procentech). Uvedl to Eurostat
  • Míra inflace v Uniii i v eurozóně v srpnu prudce vzrostla a dostala se na nejvyšší hodnotu za téměř deset let. V celé sedmadvacítce unijních zemí inflace vystoupila na 3,2 procenta z červencové hodnoty 2,5 procenta. V 19 státech, které používají společnou měnu euro, pak inflace dosáhla tří procent. To je proti červenci nárůst o osm desetin procentního bodu.
  • Vysoké inflace se obává 80 procent Čechů. Na 62 procent lidí ale nehodlá v nejbližší době podniknout se svými financemi žádné kroky, které by znehodnocování jejich vlastních peněz mohly zmírnit. Vyplývá to ze zářijového průzkumu investiční platformy Roier, který mezi 1050 respondenty uskutečnila agentura Ipsos.
  • Zdroj: ČT24, Eurostat, ČTK

A kurz koruny nejspíš nepomůže cenám ani v dalších prodejnách. Například v Obchodním centru Harfa jich je 150. „Musíme brát v potaz celý obraz,“ řekl ředitel OC Harfa Pavel Hradec. Tedy i logistiku, dovoz a ne pouze silnou korunu. 

Od začátku roku zatím koruna posílila o víc než tři procenta a v tomto trendu by měla pokračovat. „Koruna bude podle stávající prognózy dále postupně zpevňovat a na přelomu letošního a příštího roku posílí pod 25 korun za euro,“ uvedl guvernér České národní banky Jiří Rusnok koncem září. 

Předseda představenstva Raiffeisen investiční společnosti Jaromír Sladkovský soudí, že k tomu, aby se vliv silné koruny začal přímo propisovat do cen, musel by být ještě razantnější. „Myslím si, že hranice 25 korun je taková signální úroveň, u které by se to mohlo stát.“ 

Pro příští rok centrální banka počítá s tím, že by lidé mohli evropskou měnu nakupovat ještě levněji.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 4 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 9 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 10 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 16 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 17 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...