Sílí spor o směr vzdělávání v Česku. Firmy tlačí na růst počtu řemeslníků

Nahrávám video

V Česku chybí na 300 tisíc řemeslníků, odhaduje Hospodářská komora ČR. Její prezident Vladimír Dlouhý soudí, že vzdělávací systém nereaguje na poptávku trhu. Měly by se tedy více podporovat učňovské obory a technické profese na úkor humanitního vzdělávání? O tom diskutovali hosté pořadu Devadesátka ČT24 na téma Vzdělání, nebo řemeslo? Často se neshodli.

Řemeslník je něco úplně jiného než dělnické profese, zdůraznil ředitel Akademie řemesel Praha Drahoslav Matonoha. V minulosti se to podle něho z ideologických důvodů směšovalo.

„Umět se postavit do života a přijmout filozofii celoživotního vzdělávání, to je pro řemeslo nezbytnost. Jinak řemeslník nebude stačit době,“ zdůraznil. Řemeslníky považuje za vyšší střední vrstvu, protože to jsou odborníci. Na rozdíl „od dělníka, který mačká červené nebo zelené tlačítko, když to zjednoduším.“

Nyní na trhu chybí podle různých průzkumů zejména truhláři, podlaháři, kamnáři, klempíři, tesaři či pokrývači. Ubývají i obuvníci a hodináři. 

A také zedníci, dodal k tomuto výčtu Matonoha. Očekává, že řemeslo bude mít stále zlaté dno, dodací lhůty se mnohde prodlouží na více než rok a řemeslníci si budou diktovat ceny. 

O podílu lidí na gymnáziích a v učňovských oborech se ve studiu zásadně neshodl s Danielem Münichem z think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR. Každý uváděl jiné počty. Matonoha navíc různé statistiky zpochybňoval. Münich pak hovořil o řadě zásadně nepravdivých informací od Matonohy.

obrázek
Zdroj: ČT24

Za profese, které budou vývojem ohroženy, považuje Münich ty, které obsahují hodně rutinních záležitostí, „něco se naučit a dělat to opakovaně“. Případně činnosti hodně primitivního charakteru. Naopak perspektivu mají podle něho ty, kde je potřeba lidské invence, flexibility, přemýšlení. 

Uvedl rovněž, že se těžko odhaduje vývoj na více let dopředu. Školy podle něho připravují na čtyřicet padesát let života, ne na pár roků. Musí tu být také ochota věci se později doučit, přizpůsobovat se. 

Ředitel organizace Scio Ondřej Šteffl podtrhl, že bychom se měli radovat z toho, že je v Česku poptávka po vzdělání. „To je základ prosperity“. Odmítl názory některých politiků, že lidé humanitně vzdělaní těžko shánějí zaměstnání. „Obecně platí, že vysokoškoláci mají velmi nízkou míru nezaměstnanosti, a to dokonce i v době krize.“ V této souvislosti připomněl dobu finanční krize (po roce 2008), kdy 19,4 procenta vyučených bylo hned po absolvování školy nezaměstnaných, zatímco u absolventů gymnázií to byla pouhá tři procenta. Dnešní doba, kdy je poptávka po všech, toto pravidlo zakrývá. 

Připomněl také počátek 90. let, kdy do Česka přišla spousta zahraničních firem. To mělo pak vliv na typ požadovaných profesí. 

Stali jsme se montovnou Evropy, ne vývojovým centrem Evropy s vysokou přidanou hodnotou. Dělnická povolání slouží k reprodukci manufaktur… Čím víc budeme mít učňů, tím více budeme montovnou Evropy.
Ondřej Šteffl
ředitel Scio

K povoláním, která budou určitě do budoucna potřeba, řadí Šteffl pečovatele, protože seniorů přibývá. „Obecně se předpokládá, že všechny obory, kde se pracuje s člověkem, budou zanikat poslední. Naopak obory, které jsou programovatelné, budou plné robotů,“ naznačil možnost vývoje s dodatkem, že se velmi těžko odhaduje, co se stane v technologiích. Nástup digitální revoluce tak zasáhne profese, které pracují s technikou jednodušším způsobem. Ale netýká se to jen řemeslníků, ale i právníků či třeba účetních. 

Politická aktivita, například hejtmanů, aby se podporovalo odborné vzdělávání a učňovské obory, míří podle něho zcela nesprávným směrem. „Je to cesta do pekel, protože to míří jenom k tomu, abychom pomohli těm současným zastaralým podnikům naplnit pracovní sílu.“

Sociolog Petr Soukup ze Sociologického ústavu AV ČR v pořadu uvedl, že jednou z největších bolestí českého systému je podmíněnost vzdělání dětí a rodičů.  V rodinách s nižším vzděláním tak děti mnohdy kopírují ve studiu své rodiče. 

Lidé také během své pracovní kariéry vystřídají nejen různá pracovní místa, ale i vícero profesí, dodal sociolog. V mnoha západních státech tomu podle něho odpovídají vzdělávací systémy („snaží se vzdělávat co nejobecněji, předávat dovednost pro dobu digitální“). Český systém se současnými úvahami o podpoře učňovského školství, například ze strany krajů, hodnotí negativně. „Míří úplně opačným směrem a je to slepá cesta. To se nedá krátkodobě prokázat, ale v dlouhodobém horizontu řádově deseti dvaceti let se to prokáže dost jasně.“ 

Gymnázia a neziskovky versus řemeslo?

Prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý publikoval 8. února v Lidových novinách článek pod názvem Strašidlo nedostatku lidí, který vzbudil velkou pozornost. V něm mimo jiné uvedl, že dnešní nerovnováha na českém trhu práce je především varováním pro vzdělávací systém. Opravdu potřebujeme tolik gymnázií, poskytujících všeobecné střední vzdělání, když je málo řemeslníků, otázal se Dlouhý. 

Opravdu potřebujeme tak velký počet absolventů vysokých škol humanitního zaměření, kteří horko těžko najdou uplatnění jen v různých neziskových organizacích? A nemáme těch neziskovek náhodou moc? Nabídka absolventů českého školství se prostě odtrhla od reálného života.“(z článku v LN 8. 2. 2019)
Vladimír Dlouhý
prezident Hospodářské komory ČR

Dlouhý dále uvedl, že problém na trhu práce však není jen problémem vzdělávacího procesu. Podle něho příliš mnoho rodičů dnešních patnáctiletých dětí považuje učební obor za něco společensky degradujícího. „To je nesmysl, mladí řemeslníci dnes již skoro ve všech oborech budou pracovat s technologiemi, které jim poskytnou uznávané společenské postavení. Navíc, bude po nich poptávka, takže vždy najdou dobrou a dobře placenou práci,“ uvedl prezident Hospodářské komory. 

Zmínil rovněž nový jev, který ovládá dnešní generaci dvacetiletých: preference volného času před kariérou a dobrým platem. „S tím asi rychle nic neuděláme, je to jev pozorovatelný ve všech vyspělých zemích. Nicméně v době, kdy oni budou trávit volný čas, někdo bude muset pracovat,“ uzavřel Dlouhý.  

Národní úřad pro vzdělávání (NÚV) ve své analýze mimo jiné uvedl: „Domníváme se, že podíl žáků v učebních oborech je odpovídající budoucím potřebám naší společnosti.“

Podle tohoto materiálu zahrnuje rozvinuté střední odborné vzdělávání s maturitou přes 40 procent populačního ročníku. Připravuje rovněž pracovníky, kteří se mohou uplatnit v dělnických pozicích odpovídajících vývoji technologií, kde nejsou rozhodující jen manuální dovednosti, ale mnohdy i převažuje potřeba dovedností intelektuálních. „Za situace populačního propadu je zřejmé, že nelze požadavky zaměstnavatelů řešit zvyšováním počtu těch, kteří mají vstupovat do učebních oborů,“ zmiňuje analýza. 

Problémy zaměstnavatelů s nedostatkem absolventů v průmyslových odvětvích podle další studie NÚV zhoršují i další faktory. „Jednak je to velký podíl žáků v učebních oborech, kteří odcházejí ze vzdělávání, aniž by získali výuční list. Tento podíl dosahuje hodnoty 15 procent z těch, kteří byli přijati do 1. ročníku.“

Tím druhým významným faktorem je to, že vyučení ve značné míře nepracují v profesi, pro kterou se vzdělávali. Až 40 procent jich je na pozicích, které neodpovídají jejich vzdělání a kde nevyužívají získanou kvalifikaci (u maturantů je to 33 %), uvádí materiál. Podle něj je nejlepší situace ve strojírenských profesích. Zde pracuje zcela mimo svůj obor pouze 19 % vyučených. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 8 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 13 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 15 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 20 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 21 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...