Seznam chce od Google devět miliard. Má jít o odškodné za zneužití dominance

Česká internetová jednička Seznam.cz vyzvala v předžalobní výzvě firmu Google k vyplacení náhrady škody 9,072 miliardy korun za omezení hospodářské soutěže v oblasti internetového vyhledávání. Škoda vznikla podle společnosti zneužíváním dominantního postavení Googlu na trhu s licencovanými operačními systémy pro chytrá mobilní zařízení a aplikacemi pro mobilní zařízení s operačním systémem Android. Seznam.cz to ve čtvrtek oznámil na svém blogu. Podle mluvčí Googlu ČR Alžběty Houzarové poskytuje Android uživatelům nebývalou možnost volby, jaké aplikace si do svých zařízení nainstalují. Na samotnou výzvu k odškodnění nereagovala.

Seznam.cz se odvolává na rozhodnutí Evropské komise z roku 2018, které potvrdilo, že společnost Google se dopustila porušení předpisů Evropské unie na ochranu hospodářské soutěže. Požadovanou částku spočítali zahraniční ekonomičtí znalci. Google má částku uhradit do 30 dnů, jinak se Seznam.cz obrátí na soud.

„Android lidem poskytuje nebývalou možnost volby při rozhodování o tom, které aplikace si do svých zařízení nainstalují, které budou používat i které si nastaví jako výchozí. Tento operační systém taktéž umožňuje milionům vývojářů aplikací po celém světě budovat úspěšné firmy,“ uvedla Houzarová.

Seznam.cz tvrdí, že při rozšiřování svých aplikací naráží na bariéry, které vznikly navázáním obchodní spolupráce Googlu s globálními výrobci zařízení s operačním systémem Android.

„Jde zejména o nedovolené podmiňování přístupu k aplikačnímu obchodu Google Play využíváním vyhledávacích produktů Google na mobilních zařízeních, dále o pobídky Googlu vůči výrobcům těchto zařízení na předinstalace vlastních aplikací na úkor konkurentů a v neposlední řadě o bránění ve vývoji a distribuci konkurenčních operačních systémů Android. Google vytvořil sofistikovaný systém překážek, skrze který roky bránil Seznamu ve vstupu na trh a činil tak v rozporu s právem EU,“ uvedl Michal Feix z firmy Chronos Consulting, která v Bruselu hájí zájmy Seznamu.

Výzva proti Googlu zněla v Unii už minulý měsíc

Minulý měsíc skupina 165 firem a sdružení vyzvala Evropskou komisi, aby proti Googlu zaujala tvrdší postoj. V dopise eurokomisařce pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerové tvrdí, že technologický gigant při vyhledávání na internetu upřednostňuje své služby. Google, který je součástí společnosti Alphabet, toto tvrzení odmítá.

Ve skupině figurují americké i britské společnosti a dále podniky z 21 unijních zemí. Úhrnem ji utváří zhruba 130 firem a 30 sdružení. Tvrdí o sobě, že jsou dosud největším uskupením, jaké se na Komisi kvůli hospodářské soutěži obrátilo. Mezi signatáři jsou také dlouhodobí kritici Googlu, například Yelp, Expedia či Trivago. Komise americkému gigantu za poslední tři roky uložila tři pokuty v úhrnné výši 8,25 miliardy eur (218,3 miliardy korun).

Google v reakci na rozhodnutí EK z roku 2018 podle svého dřívějšího vyjádření upravil licenční pravidla pro výrobce telefonů s Androidem pro EU a umožnil tak v těchto zařízeních využití jiných vyhledávačů a prohlížečů. Zároveň se proti rozhodnutí odvolal k Tribunálu EU.

Seznam.cz je českou jedničkou v oblasti všeobecných vyhledávacích služeb, služeb internetové reklamy a prezentace mediálního obsahu. V roce 2019 vykázal tržby 4,69 miliardy korun a od roku 2011 dosáhly jeho auditované tržby hodnoty téměř 32 miliard korun. Aktuální podíl na tuzemském trhu všeobecných vyhledávacích služeb je odhadován na 25 procent.

Google dostal ve Francii pokutu sto milionů eur kvůli cookies

Americké společnoti Google zároveň nyní vyměřil francouzský úřad pro ochranu osobních údajů CNIL pokutu ve výši sto milionů eur (2,6 miliardy korun) za porušení pravidel pro sledování internetové reklamy, takzvaných cookies. Je to nejvyšší pokuta, jakou kdy tento úřad udělil. Kvůli porušení stejných pravidel dal úřad pokutu 35 milionů eur také americkému internetovému prodejci Amazon.

CNIL podle svého prohlášení zjistil, že internetové stránky Googlu a Amazonu ve Francii nepožádaly návštěvníky předem o souhlas s uložením reklamních cookies. Neposkytly uživatelům ani jasné informace o tom, jak zamýšlejí získané informace použít a jak mohou uživatelé francouzských webových stránek použití jakýchkoliv cookies odmítnout.

Amazon a Google mají nyní tři měsíce na změnu svých informačních bannerů. Pokud tak neučiní, hrozí jim další pokuta, a to sto tisíc eur denně až do té doby, než budou provedeny úpravy.

Francouzský úřad odmítl argumenty obou společností, že nemá právo jim uložit sankci, protože jejich příslušné evropské centrály jsou v Irsku a v Lucembursku. Některé skupiny zaměřené na ochranu osobních údajů tyto země vnímají jako příliš shovívavé vůči americkým technologickým gigantům.

Google v reakci na pokutu uvedl, že toto rozhodnutí přehlíží jeho snahy a nebere v úvahu skutečnost, že francouzská pravidla jsou nejistá a stále se vyvíjejí. Amazon ve svém prohlášení uvedl, že s rozhodnutím CNIL nesouhlasí a že dodržuje všechny příslušné zákony v každé zemi, ve které působí.

Předchozí rekordní pokuta CNIL činila 50 milionů eur a dostal ji rovněž Google. Byla za porušení pravidel ochrany osobních údajů platných v Evropské unii, uvedla agentura Reuters. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 6 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 11 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 12 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 18 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 19 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...