Schodek státního rozpočtu v říjnu vzrostl na 200,7 miliardy

Schodek státního rozpočtu v říjnu vzrostl o devatenáct miliard korun na 200,7 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Deficit je nejlepší od pandemie covidu-19, ale zároveň pátý nejhlubší v historii Česka. Loni říjnový schodek činil 210,7 miliardy. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) čeká ve zbylých dvou měsících tlaky na výdaje i s ohledem na odstraňování povodňových škod, očekává ale dodržení plánovaného schodku 282 miliard korun.

Příjmy státního rozpočtu dosáhly ke konci října 1,602 bilionu korun, ve srovnání se stejným obdobím loňského roku vzrostly o 1,5 procenta. Výdaje činily 1,803 bilionu korun, meziročně se zvýšily o 0,8 procenta.

Stanjura ocenil, že celkový objem výdajů meziročně stagnuje, přestože řada z nich podléhá valorizaci. „Ve zbývající části roku lze očekávat zvýšené tlaky na rozpočet nejen v oblasti investic, ale i při řešení následků zářijových povodní. Nicméně aktuální požadavky na finanční prostředky z navýšené rozpočtové rezervy budou pro letošek dostačující a plánovaný deficit po novele zákona o rozpočtu ve výši 282 miliard korun by mohl být dodržen,“ poznamenal ministr.

Analytici předpokládají dodržení schodku

Dodržení naplánovaného schodku předpokládají i analytici. „Sice dochází k prohlubování celkového deficitu, zároveň však výdaje rostou v nižším tempu, než jaké by odpovídalo schválenému saldu ke konci roku. To poskytuje určitý polštář pro další výdaje v nadcházejících měsících, kdy i v souvislosti se schválenou finanční pomocí po povodních očekáváme jejich vyšší nárůst,“ uvedl analytik Raiffeisenbank Vít Mikušek.

Partner PwC pro veřejný sektor Jan Brázda rovněž očekává dodržení plánovaného letošního schodku, větší riziko pro veřejné finance je podle něj rostoucí zadlužení státu. „Dlouhodobě problematicky se nicméně pro státní rozpočet vyvíjí výdaje na obsluhu státního dluhu, které letos oproti loňsku narůstají téměř o čtvrtinu a už příští rok prorazí symbolickou stomiliardovou hranici. V roce 2026 mají podle predikce ministerstva splátky starých dluhů činit už 120 miliard korun, čímž se za pouhých pět let takřka ztrojnásobí,“ upozornil.

Nahrávám video
Ekonom Hindls o hospodaření státu v letošním roce
Zdroj: ČT24

Bývalý člen Národní rozpočtové rady Richard Hindls podotkl, že z hlediska rozpočtové tendence je výsledek neutrální. „Pořád se nám nedaří snížit podíl strukturálního salda na hrubém domácím produktu,“ poznamenal s tím, že rozhodně vyhráno není, ačkoliv náznaky konsolidace jsou, ale je to podle něj málo.

„Záleží, jaká budou čísla na konci roku. (...) Pokud by rozpočet dopadl lépe, než byl predikován za rok 2024, přičemž my jsme ho ještě otevírali kvůli povodním, abychom pomohli Opavě a dalším postiženým místům, tak to bude jenom dobře,“ uvedl v Událostech, komentářích místopředseda sněmovny Aleš Juchelka (ANO) s tím, že schodek je ale opravdu vysoký a vláda nekonsoliduje ani tím tempem, které si předsevzala.

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) v pořadu podotkl, že má z aktuálního výsledku radost. „Je to jasný důkaz toho, že to, co jsme si předsevzali – že budeme rozpočtově odpovědně vládnout a budeme postupně schodky snižovat – se nám daří,“ podotkl s tím, že se daří rozpočty konsolidovat. Zmínil, že vláda od předchozího kabinetu, kdy vládlo hnutí ANO, přebírala rozpočet v rozvráceném stavu se schodkem přes čtyři sta miliard.

Nahrávám video
Události, komentáře: Marek Výborný (KDU-ČSL) a Aleš Juchelka (ANO)
Zdroj: ČT24

Rozpočtové příjmy podpořil zejména výběr daní a pojistného, který se meziročně zvýšil o 5,5 procenta. Nejrychleji rostlo inkaso daně z příjmu fyzických osob, které se meziročně zvýšilo o 14,5 procenta na 136,3 miliardy korun. Na povinném pojistném stát vybral 619,2 miliardy korun, o 9,1 procenta víc než loni. K růstu obou těchto položek podle ministerstva financí přispěly změny přijaté v konsolidačním balíčku.

Daň z přidané hodnoty (DPH) přinesla do rozpočtu 313,2 miliardy korun, o 5,2 procenta víc než loni. Na spotřebních daních stát vybral 135,1 miliardy korun, což znamená meziroční nárůst o 10,1 procenta. Kleslo naopak inkaso daně z příjmu právnických osob, proti loňsku se snížilo o 9,5 procenta na 151,3 miliardy korun. Pokles je podle ministerstva financí způsoben vyrovnáním daňových záloh za předchozí období.

Hlavní výdajovou položkou byly sociální dávky, na kterých stát vyplatil 754 miliard korun, o 4,4 procenta víc než loni. Z toho 592,4 miliardy korun tvořily výplaty důchodů. V růstu vyplacených sociálních dávek se projevila i mimořádná okamžitá pomoc občanům postižených povodněmi, na tuto dávku šlo o půl miliardy korun víc než loni.

Kapitálové výdaje se meziročně snížily o 9,7 procenta na 140 miliard korun. Podle ministerstva financí se na vývoji investic projevuje i to, že Česko letos přechází na nový víceletý finanční rámec evropských fondů. K poklesu kapitálových výdajů přispělo především snížení dotací Státnímu fondu životního prostředí, které byly o 8,7 miliardy korun nižší než loni. Naopak o 3,9 miliardy korun vzrostly investiční nákupy ministerstva obrany.

Rozpočet na letošní rok počítá po říjnové novelizaci, která v důsledku povodní zvýšila výdaje o třicet miliard korun, s příjmy 1,94 bilionu korun a výdaji 2,22 bilionu korun. Schodek by měl dosáhnout 282 miliard korun. Loni skončil rozpočet s deficitem 288,5 miliardy korun. Byl to nejlepší výsledek od začátku pandemie covidu-19, ale zároveň čtvrtý nejhlubší schodek za dobu existence Česka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
09:38Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
před 12 hhodinami

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
včeraAktualizovánovčera v 19:26

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
včera v 15:29

Rozsudek nad Metou a Googlem otevírá dveře. A připomíná tabákový průmysl

Společnosti Meta a Google podle rozhodnutí soudu věděly, že jejich platformy představují riziko pro mladistvé. A mohou u nich způsobit závislost na aplikacích jako Instagram nebo YouTube. Porota v Los Angeles za to přiznala v přelomovém verdiktu ženě odškodné v celkové výši šest milionů dolarů. Technologičtí giganti se proti rozsudku odvolají.
včera v 09:00

Dolary mají nést Trumpův podpis. V historii USA to nemá obdoby

Americké ministerstvo financí se chystá na všech nových dolarových bankovkách tisknout podpis prezidenta Donalda Trumpa. S odvoláním na ministerstvo o tom informovala agentura AP, která zdůrazňuje, že v případě úřadujícího amerického prezidenta bude takový krok bezprecedentní.
včera v 07:47
Načítání...