Schodek rozpočtu přesáhl čtvrt bilionu. Jde o nejhorší květnový výsledek od vzniku republiky

Nahrávám video
Události: Vláda hospodařila od ledna do května s rekordním schodkem 255 miliard korun
Zdroj: ČT24

Schodek státního rozpočtu ke konci května stoupl na 255 miliard korun z dubnových 192 miliard korun, informovalo ministerstvo financí. Od vzniku České republiky jde o nejhorší výsledek za prvních pět měsíců roku. Loni byl deficit ve stejnou dobu 157,4 miliardy korun. Opozice kabinetu vytýká, že se nesnaží šetřit.

Pokračující protiepidemická opatření omezující ekonomickou aktivitu měla i nadále negativní dopad na daňové výnosy státního rozpočtu, jejichž pokles byl prohlubován snížením zdanění práce, kapitálu či majetku, a dále byl výsledek ovlivněn změnou rozpočtového určení daní ve prospěch územních rozpočtů, komentoval resort výsledky.

Celkové příjmy ke konci května meziročně klesly o 18,7 miliardy na 553 miliard korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení se snížily meziročně o 9,7 miliardy na 468 miliard korun. Výdaje rozpočtu ke konci května pak meziročně stouply o 78,9 miliardy na 807,9 miliardy korun.

Ministerstvo financí zároveň informovalo, že ze státního rozpočtu na boj s pandemií koronaviru šlo od loňského března do konce letošního května 350,7 miliardy korun. Přímá opatření například v podobě kompenzačních bonusů, programů Antivirus a dalších programů si vyžádaly 224,6 miliardy korun.

Odklad záloh daní resort vyčíslil na 27,5 miliardy korun a výdaje na zdravotnictví v podobě nákupu ochranných prostředků, odměn zdravotníkům nebo oddlužení vybraných nemocnic na 98,6 miliardy korun. Za letošní leden až květen ministerstvo celkovou pomoc vyčíslilo na 132,6 miliardy korun.

Inkaso daně z přidané hodnoty stouplo ke konci května meziročně o 2,6 miliardy na 108 miliard korun. „Inkaso daně z přidané hodnoty bylo kromě změny rozpočtového určení daní tlumeno nižšími sazbami daně na stravovací a další služby a zboží od května a července 2020, stejně jako restriktivními opatřeními proti šíření epidemie,“ uvedl resort.

Výběr daně z příjmu právnických osob meziročně stoupl o 3,4 miliardy korun na 31,1 miliardy korun. Naopak inkaso daně z příjmů fyzických osob placené plátci kleslo o 17,4 miliardy korun. V meziročním srovnání se podle ministerstva promítá vliv daňových změn účinných od roku 2021, zejména snížení základu daně o více než 25 procent a zvýšení slevy na poplatníka. Inkaso dále negativně ovlivnil kompenzační bonus vyplacený v průběhu roku 2021. Květnové inkaso naopak navýšila výplata odměn zdravotníkům.

„Věřím, že historie ukáže, že to byl správný krok, že jsme nechali lidem více peněz, ti lidé je utratí a vrátí se to ekonomice,“ okomentovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Krok ale kritizuje část opozice. „Kvůli snížení daní, respektive zrušení superhrubé mzdy se ty výpadky už dostavují,“ zdůraznila místopředsedkyně poslaneckého klubu STAN Věra Kovářová. Za chybu to považuje ale také Roman Onderka z koaliční ČSSD. „To byla zásadní chyba. Bylo to pravicové řešení ekonomiky v České republice v období opravdu ekonomické krize,“ sdělil.

Na sociálních dávkách vyplatil stát meziročně o 14,1 miliardy korun více

V případě výdajů rostly běžné výdaje. Na těch stát ke konci května vydal 761,3 miliardy korun, meziročně o 83,8 miliardy více. Kapitálové výdaje naopak meziročně klesly o 4,9 miliardy na 46,7 miliardy korun. „Kapitálové výdaje jsou počátkem roku tradičně nižší, což souvisí s realizací investic převážně v druhé polovině roku,“ uvedlo ministerstvo.

Na sociálních dávkách stát vyplatil ke konci května 291,9 miliardy korun, meziročně o 14,1 miliardy korun více. Z toho na důchody šlo 221,2 miliardy korun.

„Astronomický schodek státního rozpočtu opět výrazně narostl. Z hlediska hospodaření státní pokladny jsme zažili nejhorších prvních pět měsíců v roce v rámci novodobé historie České republiky,“ komentuje aktuální výsledky hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. Dodal, že vzhledem k plánovanému deficitu v letošním roce je už nutné ukončit koronavirové programy na podporu ekonomiky, které výrazně navyšují výdajovou stranu státního rozpočtu.

„Zároveň by státní kase měla být naordinována redukční dieta. Ta však vzhledem k předvolebním časům není příliš reálná. Ukazuje se, že ekonomická a politická logika si vzájemně odporují, což má negativní vliv na hospodaření naší země,“ dodal.

Na celý letošní rok je schválen schodek státního rozpočtu 500 miliard korun. Za celý loňský rok ovlivněný dopady pandemie skončil státní rozpočet ve schodku 367,4 miliardy korun. „Půlbilionový schodek udržíme, já to sleduji každý den. Kdybych měla pocit, že se to někam hroutí, tak udělám vázání výdajů,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Hospodaření kritizuje opozice. „Tímto tempem bychom se blížili číslu 550, 600 miliard v roce 2021, nedá se to nazvat jinak než rozvrat veřejných financí,“ řekl předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. „Říkali jsme to této vládě už před třemi lety, aby začala šetřit, ale neudělala vůbec nic,“ uvedl předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala.

Celoroční výsledek rozpočtu by mohl být lepší než plán, míní analytici

Někteří analytici i přes rekordní květnový schodek očekávají, že deficit státního rozpočtu za celý letošní rok bude nižší než schválených 500 miliard. Ve druhé polovině roku totiž očekávají silné ekonomické oživení, které by mělo vést k lepším příjmům rozpočtu. 

„Duben a květen tradičně patří k nejhorším měsícům pro státní rozpočet, což vychází z vlastností daňového inkasa a aktuálně i z průběhu pandemie. Pro druhou polovinu roku očekáváme zrychlení daňových příjmů zejména v případě nepřímých daní, které nejvíce trpí uzavřenou ekonomikou z předchozích měsíců,“ uvedl ekonom Komerční banky František Táborský. Podle něj by tak měl být na konci roku schodek rozpočtu zhruba 400 miliard korun.

„Vzhledem k ohlášenému postupnému rušení mnohých podpůrných programů a očekávatelnému návratu do ekonomického normálu se nadále zdá, že letošní deficit míří níže než schválených 500 miliard korun,“ řekl analytik Raiffeisenbank Vít Hradil.

Větší znepokojení ovšem podle něj vzbuzují údajně nulové ambice vlády ohledně konsolidace veřejných financí. „Nově ohlášený záměr dosažení schodku na úrovni 390 miliard korun v roce 2022, kdy by se ekonomika již měla vrátit k robustnímu růstu, je hazardem s reputací Česka na finančních trzích,“ dodal.

Analytik ČSOB Petr Dufek upozornil, že v případě daně z příjmu fyzických osob vybíraných do všech veřejných rozpočtů je vidět meziroční pokles o zhruba 22 miliard korun. „Začíná tak být stále více vidět efekt zrušení superhrubé mzdy, s nímž se musí veřejné rozpočty od letoška potýkat,“ podotkl. Podle něj proto již není celoroční schodek 500 miliard korun až tak nerealistický. „Rozjezd ekonomiky sice v druhé polovině roku výrazně dopomůže dohnat skluz u DPH, nicméně tlak mandatorních výdajů bude i tak neúprosný,“ dodal.

Nahrávám video
Byznys ČT24: Člen Národní ekonomické rady vlády Jan Juchelka ke schodku státního rozpočtu
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 18 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
před 22 hhodinami

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026

Rozsudek nad Metou a Googlem otevírá dveře. A připomíná tabákový průmysl

Společnosti Meta a Google podle rozhodnutí soudu věděly, že jejich platformy představují riziko pro mladistvé. A mohou u nich způsobit závislost na aplikacích jako Instagram nebo YouTube. Porota v Los Angeles za to přiznala v přelomovém verdiktu ženě odškodné v celkové výši šest milionů dolarů. Technologičtí giganti se proti rozsudku odvolají.
27. 3. 2026

Dolary mají nést Trumpův podpis. V historii USA to nemá obdoby

Americké ministerstvo financí se chystá na všech nových dolarových bankovkách tisknout podpis prezidenta Donalda Trumpa. S odvoláním na ministerstvo o tom informovala agentura AP, která zdůrazňuje, že v případě úřadujícího amerického prezidenta bude takový krok bezprecedentní.
27. 3. 2026
Načítání...