Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) očekává, že letošní rozpočet skončí s deficitem kolem 400 miliard korun. Schválen byl ve výši 500 miliard. Uvedla to v pořadu Otázky Václava Moravce. Zmínila také, že na pondělní jednání tripartity půjde s návrhem zvýšit v příštím roce minimální mzdu nejvýše o jeden tisíc korun. Ta činí od letoška 15 200 korun. Odbory chějí její zvýšení na 18 tisíc, uvedl předseda ČMKOS Josef Středula.
Státní rozpočet skončil za rok 2020 s deficitem 367,4 miliardy korun. Pro letošní rok byl schválen deficit ve výši 500 miliard. Podle Schillerové od května postupně tempo růstu schodku klesá, podle jejího odhadu by tak konečný deficit měl být kolem 400 miliard korun. „Roli ale ještě sehrají především investice,“ dodala.
Pro rok 2022 by schodek státního rozpočtu měl činit 376,6 miliardy korun. To je o 13,4 miliardy korun méně proti prvnímu návrhu rozpočtu z letošního června. Vyplývá to z návrhu, který poslalo ministerstvo financí vládě.
Ministerstvo financí nyní plánuje, že státní rozpočet by měl být vyrovnaný nebo přebytkový do sedmi let, tedy v roce 2028.
- Řecko 209,3
- Itálie 160,0
- Portugalsko 137,2
- Kypr 125,7
- Španělsko 125,2
- Belgie 118,6
- Francie 118,2
- Eurozóna 100,5
- EU jako celek 92,5
- Rakousko 87,4
- Maďarsko 81,0
- Německo 71,2
- Slovensko 60,3
- Polsko 59,1
- Česko 44,1
- V porovnání se čtvrtým čtvrtletím roku 2020 stoupl na konci prvního kvartálu 2021 poměr dluhu k HDP ve 23 členských státech. Největší vzestup byl na Kypru (6,5 procentních bodů), v České republice (6,3), ve Španělsku (5,3), Belgii (4,4), Maltě a Itálii (shodně 4,2).
- Zdroj: Eurostat
Schillerová zároveň nechtěla srovnávat výsledky plnění letošního rozpočtu s plánem pro ten příští. Jeho výsledný deficit podle ní totiž může být ve výsledku úplně jiný, než je nyní plánováno.
Návrh schodku pro příští rok 376,6 miliardy kritizoval v pořadu šéf Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. „Deficit pro příští rok je příliš vysoký, tam už není nic covidového, jsou tam systémové problémy,“ uvedl. Poukázal především na zrušení superhrubé mzdy, které podle něj mělo být jen dočasné.
Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová připomněla, že současný vývoj veřejných financí vede k tomu, že Česká republika by při aktuálních plánech ministerstva financí ohledně konsolidace veřejných financí dosáhla na takzvanou dluhovou brzdu ve výši 55 procent hrubého domácího produktu později než v roce 2024, a to zhruba o dva až tři roky. Po jejím překonání musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů.
Zamrazilová považuje za podstatné v diskusích o rozpočtu to, že finance jsou strukturálně v nerovnováze. „Jsme prakticky jedinou zemí z celé EU, která si budoucí konsolidaci podkopává snižováním daní. Je to experiment, uvidíme, kam povede.“
Dodala, že mzdy dlouhodobě rostly více než produktivita práce. Je také víc volných pracovních míst než nezaměstnaných osob. Navíc je tu i zvyšování minimální mzdy, což se propíše do dalších typů mezd. Považuje to za typické inflační tlaky, které krátkodobě pomohou růstu hospodářství, ale dlouhodobě budou tlačit na růst cen.
Středula řekl, že jsme nikdy nežili s tak vysokými rozpočtovými schodky jako nyní. O to více tedy bude záležet na koordinaci kroků mezi vládou a Českou národní bankou, jejímž hlavním úkolem je péče o cenovou stabilitu. „Může hrozit, že zadusíme hospodářský rozvoj.“
Co s růstem cen?
V části pořadu věnované inflaci uvedla Zamrazilová, že za posledních deset let došlo v Číně ke ztrojnásobení mezd (v Německu rostly zhruba o čtvrtinu, v Česku o polovinu). „U nás je Čína druhý největší partner na straně dovozu, čínské mzdy jsou tedy také významným proinflačním faktorem.“ Zmínila i zelenou politiku a prudký růst cen emisních povolenek.
Proto považuje za nezbytné, aby ČNB dál zvyšovala úrokové sazby, které mají tlumit inflaci. Jinak hrozí inflační spirála. Právě inflaci považuje předsedkyně Národní rozpočtové rady a bývalá členka bankovní rady ČNB za zásadní riziko pro české hospodářství.
Středula připomněl svá slova o nezbytné koordinaci kroků ČNB a vlády. Odhadl také, že 80 procent inflačního tlaku přichází zvnějšku – „a to my neovlivníme“. Rovněž Schillerová hovořila o dovážené inflaci a růstu cen například ropy, dřeva, kovů.
Zamrazilová dodala, že inflace – její dovezená část – se dynamicky projeví v růstu cen elektřiny a plynu, což se následně propíše do všech cen. „Proto je to nebezpečné a proto je nutno inflaci hlídat.“
