Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) ani ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO) se nebrání odkupu čínského podílu ve skupině Smartwings, do níž patří i České aerolinie (ČSA). Řekli to v úterý pro Českou televizi.
Schillerová již v polovině dubna uvedla, že by ČSA měl koupit stát. „Bylo by nejlepší je (ČSA) koupit. Ale je tam už také nějaký zahraniční strategický partner, což vidím jako problém. Musíme se o tom bavit,“ řekla tehdy Hospodářským novinám (HN).
Menšinovým majitelem Smartwings Group je obří čínský státní konglomerát Citic Group, celkově je akcionářská struktura Smartwings různorodá. Podle výroční zprávy patřilo koncem roku 2018 jedenáct procent akcií firmě Unimex Group (kterou vlastní podnikatelé Jiří Šimáně a Jaromír Šmejkal) a stejný podíl měl i Roman Vik, který je generálním ředitelem Smartwings. Společnost Canaria Travel (patřící pod Unimex Group) držela 27,7 procenta. Chinese International Group Corporation Limited – nyní patřící pod Citic – držela 49,9 procenta.
A právě Roman Vik nyní pro DVTV uvedl, že čínský fond Citic je ochoten prodat státu svůj podíl za korunu.
Dodal také, že pokud stát poskytne firmě Smartwings záruku na komerční úvěr přibližně 100 milionů dolarů (zhruba 2,5 miliardy korun), má firma velké šance na to znovu rozjet své podnikání. „My jako akcionáři, protože tomu projektu věříme, jsme připraveni ty naše akcie státu za tu záruku zastavit,“ řekl Vik.
„V tuto chvíli to není na pořadu dne, ale všechna témata jsou k jednání. Nevím, za jakých by to bylo podmínek, nevím, co by bylo s tím dalším podílem, který patří jinému vlastníkovi,“ reagovala nyní Schillerová.
Havlíček byl konkrétnější. „Do majetkových vztahů Smartwings nezasahujeme. Uvědomujeme si ale, že ekonomická situace ve společnosti je v důsledku koronaviru špatná. Hledáme pro Smartwings řešení, ideálně na bázi záruk nebo úvěrů. Pokud bude zájem podíl převést, jsme připraveni jednat.“
Smartwings postihlo loni celosvětové odstavení letadel Boeing 737 MAX. Patří jí sedm těchto strojů, které mají zákaz létání. Letos pak byla zasažena – stejně jako další aerolinie po celém světě – důsledky pandemie koronaviru.
Dražší pád než pomoc před krachem
Schillerová pak po uveřejnění článku v HN na Twitteru uvedla 16. dubna, že nic zestátňovat nechtěla a nechce. „ČSA jsem uvedla jako příklad strategicky důležité firmy. Její pád by ve výsledku vyšel Českou republiku dráž než případná pomoc před krachem.“
A zmínila i formu pomoci, kterou si dovede představit: krátkodobý majetkový vstup. „To je na Západě obvyklý nástroj. Z USA známe například úspěšný program TARP, který pomohl během finanční krize udržet třeba automobilku GM nebo pojišťovnu AIG zaměstnávající desetitisíce lidí.“
Flotila Českých aerolinií se skládá z 13 letadel (jeden Airbus A330, šest Airbusů A319, pět ATR 72 a jeden Boeing 737-800), uvádějí stránky společnosti. Počátkem loňského roku firma zaměstnávala necelých sedm stovek pracovníků.
Koncem dubna poskytl Jiří Šimáně rozhovor HN, v němž se uvádělo, že Smartwings zaměstnává zhruba 2,5 tisíce lidí. Pravidelná letecká spojení má do více než 80 destinací, loni přepravila šest milionů cestujících. Za rok 2018 měly provozní výnosy celkem 20,5 miliardy korun, hrubý zisk dosáhl 118 milionů korun.
Oba ministři, Schillerová i Havlíček, také již dříve uvedli, že byla chyba, když stát v minulosti České aerolinie prodal.
O pomoci aeroliniím, jejichž obor je pandemií koronaviru zasažen velmi tvrdě, jednají některé evropské státy. Podpora se našla také v USA, ale nikoliv třeba v Austrálii.
Komu pomoci a jak?
Italská vláda v červnu převezme plnou kontrolu nad aerolinkami Alitalia. Minulý měsíc to oznámil tamní ministr průmyslu Stefano Patuanelli, podle něhož by letecká společnost jinak kvůli koronavirové krizi zkrachovala.
Alitalia je od května 2017 pod zvláštní správou. Paralýza leteckého odvětví vlivem pandemie nemoci covid-19 jen završila vleklé problémy firmy, již chtěla italská vláda původně prodat soukromým investorům. Někdejší italské národní aerolinky vznikly krátce po druhé světové válce. Za 70 let své existence byl podnik v zisku jen párkrát, navzdory několika reorganizacím a finančním injekcím.
Německá vláda počítá s možností, že stát dočasně vstoupí do velkých firem, které se dostanou do vážných problémů. Nejčastěji se v této souvislosti hovoří právě o aerolinkách Lufthansa, které kvůli drastickým omezením letového provozu podle svého prohlášení každou hodinu přicházejí o milion eur.
Evropská komise toto pondělí schválila Francii navrhovanou státní pomoc v objemu sedmi miliard eur (zhruba 190 miliard Kč) pro leteckou společnost Air France. Tři miliardy jim půjčí stát, který bude ručit až za 90 procent zbylých úvěrů od šesti bank. Aerolinky Air France jsou součástí francouzsko-nizozemské skupiny Air France-KLM. O plánované státní pomoci pro aerolinky v dubnu informoval francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Zároveň uvedl, že se zestátněním skupiny Air France-KLM se prozatím nepočítá. Vlády Francie a Nizozemska v současnosti v této skupině vlastní zhruba 14procentní podíly.
Nizozemská část skupiny, aerolinky KLM, pak obdrží od tamní vlády dvě až čtyři miliardy eur, uvedl v dubnu nizozemský ministr financí Wopke Hoekstra.
Americká vláda se už zavázala podporovat domácí letecké společnosti v krizi pomocí záchranného balíčku v objemu několika miliard dolarů.
A komu nepomoci
Druhá největší australská letecká společnost Virgin Australia v dubnu oznámila, že dobrovolně vstoupila pod vnější správu, která by měla zajistit rekapitalizaci podniku. Správy nad společností Virgin Australia se ujali administrátoři z poradenské firmy Deloitte. Aerolinky se na tyto administrátory obrátily poté, co australská vláda odmítla jejich žádost o půjčku 1,4 miliardy australských dolarů (přes 22 miliard korun).
Společnost Virgin Australia přímo zaměstnává kolem 10 tisíc lidí. Hlavními akcionáři aerolinek Virgin Australia jsou singapurská letecká společnost Singapore Airlines, firma Etihad Airways ze Spojených arabských emirátů a čínské konglomeráty Nanshan Group a HNA Group. Desetiprocentní podíl v podniku pak vlastní britský miliardář Richard Branson.
Australský ministr financí Josh Frydenberg uvedl, že jeho vláda „nehodlá zachraňovat pět zahraničních akcionářů s velkými finančními zdroji, kteří vlastní 90 procent těchto aerolinek“. „Ve většině zemí se vlády v této bezprecedentní krizi pro leteckou přepravu rozhodly svým aerolinkám pomoct. V Austrálii se to bohužel neděje,“ reagoval na postoj australské vlády Branson, uvedla ČTK.
