Schillerová chce zrušit zaručenou mzdu, komunisté hrozí vypovězením tolerance vlády

Nahrávám video

Komunisté pohrozili vypovězením tolerance Babišovy vlády. A to v případě, že ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) prosadí od ledna zrušení takzvané zaručené mzdy. Podle ní zbytečně zatěžuje podnikatele. Zaručená mzda je zákonný minimální plat, který si musí podle své profese či vzdělání vydělat každý zaměstnanec.

Každé zaměstnání v Česku má vlastní nejnižší možnou zaručenou mzdu. Například popeláři zajišťující odvoz odpadků ve výši 16 100 korun, zdravotní sestry, které pracují v nemocnici, 19 600 korun a třeba učitelé na základní škole nejméně 24 tisíc. Jenže teď ji navrhuje ministryně financí zrušit.

„Prostě ať upustíme od zaručené mzdy. Protože si vemte, že máme osm segmentů ekonomiky, kde diktujeme minimální zaručenou mzdu. Problémem našeho hospodářství není minimální mzda, ale tak zvaná zaručená,“ vysvětluje vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová.

Zatímco některým profesím může zaručená mzda pomoci k vyšším příjmům, třeba lékaři nebo učitelé mají skutečné platy podstatně vyšší, než jim garantuje stát. Například průměrný plat pedagoga je dnes přes čtyřicet tisíc hrubého, tedy o šestnáct tisíc víc než je zákonné minimum. „Ostudou je, že to trvalo, když to spočítám… 32 let,“ uvedla k tomu v lednu Gabriela Kvasnicová z pražské ZŠ Mendelova.

Minimální mzda 14 600 korun, kterou v současnosti pobírají jen ti nejméně kvalifikovaní zaměstnanci, by naopak mohla podle Schillerové příští rok výrazně vzrůst. „Pokud bychom zapojili do této debaty zrušení zaručené mzdy, tak si myslím, že se určitě můžeme bavit i o vyšší částce,“ uvedla s tím, že se klidně dá jednat i o částce šestnácti tisíc korun.

Právě zvýšení minimální mzdy ze 14 600 na 16 tisíc měsíčně navrhly pro příští rok odbory. S případným koncem zaručených mezd, které se týkají i číšníků, řidičů autobusu, lékařů a zubařů, ale třeba i manažerů, však největší odborová centrála zásadně nesouhlasí.

„To je totální nesmysl. To je zcela proti smyslu toho, že se vzděláváte, že máte lepší pracovní zařazení, a tady by vláda umožnila, že může zaměstnavatel toho zaměstnance okrást,“ konstatuje předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

„Pokud bychom zrušili koncept zaručené mzdy, určitě bychom o tom byli ochotni jednat, bylo by to možná ku prospěchu věci,“ říká k tomu viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj.

  • Odměna za práci v Česku nesmí být nižší než státem stanovená minimální mzda, která se od ledna 2020 zvýšila na 14 600 korun měsíčně nebo 87,30 korun za hodinu. Od ledna 2021 se zvyšuje na 15 200 korun.

  • Pro většinu zaměstnanců ale platí mnohem vyšší minimum – takzvaná zaručená mzda. Stanovuje nejnižší mzdu za práci s ohledem na složitost, odpovědnost a namáhavost vykonávané práce, je odstupňována do osmi stupňů. Nejnižší úroveň zaručené mzdy nesmí být nižší než minimální mzda.
  • Zdroj: kurzy.cz

Komunisté jsou proti

Ostré výhrady k plánu zrušit zaručenou mzdu mají komunisté, kteří Babišův kabinet tolerují. „Z naší strany by to byl problém,“ zdůraznila předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM) s tím, že pokud by ministryně tento krok opravdu prosadila, mohli by komunisté přestat vládu tolerovat.

Skeptická je k plánu Aleny Schillerové její vládní kolegyně Jana Maláčová (ČSSD). „Vyslechnu si veškeré argumenty a pak uvidíme,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí a místopředsedkyně strany.

O plánu na zrušení zaručené mzdy i o růstu té minimální budou jednat ministři se zástupci odborů a firem na zasedání tripartity 21. září.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 9 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 15 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 16 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 21 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 22 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...