Sazby hypoték v dubnu dál padaly. Drahé nemovitosti ale nutí lidi půjčovat si čím dál větší sumu

Průměrná úroková sazba hypoték v dubnu klesla na 2,85 procenta z březnových 2,90 procenta. Sazby tak klesly už třetí měsíc v řadě. Vyplývá to z údajů Fincentra Hypoindexu. Na minimu byla sazba v prosinci 2016, a to 1,77 procenta. Od té doby vesměs rostla. Zájem o hypotéky se nicméně navzdory vývoji úrokových sazeb v dubnu mírně snížil.

V dubnu bylo sjednáno 6395 hypoték, což je o 263 méně než v březnu. Lidé si ve čtvrtém měsíci roku dohodli hypotéky za 14,615 miliardy korun, o 131 milionů méně než v předchozím měsíci. Meziroční pokles zájmu je pak ještě patrnější. Loni v dubnu bylo sjednáno 7896 hypoték za 16,871 miliardy korun. Tehdy však byly hypotéky levnější, průměrná úroková sazba byla 2,51 procenta.

Stále vysoké ceny nemovitostí mají za následek i rostoucí průměrnou hypotéku. Stoupají ceny jak starších, tak i nových nemovitostí, takže lidé si musí půjčovat vyšší částky. V dubnu vzrostla průměrná hypotéka meziměsíčně z 2 214 760 korun na 2 285 414 korun.

Průměrná úroková sazba hypoték (v %)
Zdroj: Fincentrum Hypoindex/Hypoindex.cz

Brzký konec zlevňování?

I když hypoteční trh skoro celý letošní rok provází zlevňování, úrokové sazby budou pravděpodobně postupně růst. Česká národní banka v květnu po půl roce zvýšila úrokové sazby o čtvrt procentního bodu.

„Průměrné úrokové sazby pokračovaly v dubnu v poklesu s jarními akcemi bank. V nejbližší době sice banky promítnou do cen úvěrů poslední zvýšení základních sazeb ČNB, ale právě s ohledem na dobíhání akčních nabídek lze očekávat, že by mělo jít o pozvolný proces,“ uvedl hlavní analytik Fincentra Josef Rajdl.

Hypotéky tak jsou nejlevnější od listopadu loňského roku, upozornil analytik Czech Fund Lukáš Kovanda. Jejich zlevňování mají z jeho pohledu na svědomí dvě klíčové příčiny. Jednak je to slabá tendence tržních úrokových sazeb k dalšímu růstu, a to navzdory tomu, že ČNB v posledních dvou letech zvýšila základní úrokovou sazbu hned osmkrát. Druhým důvodem je ostrý konkurenční boj mezi bankami v tuzemsku, které vnímají určité ochlazení na českém nemovitostním trhu, podotkl.

Pokud jde o menší zájem o hypotéky, tak meziroční dubnový propad prodejů hypoték kolem 15 procent není tak výrazný jako na začátku roku, kdy byl pokles o 30 procent, všímá si Milan Voldřich z Raiffeisenbank. Lze tedy podle něj usuzovat, že se hypoteční trh pomalu oživuje. Připomněl, že oproti loňskému roku platí přísnější regulace, pokud jde o nároky na příjem žadatelů o hypotéku. K tomu jsou oproti loňsku dražší nemovitosti a průměrná sazba hypotéky je o 0,3 procentního bodu vyšší. I přesto, že ČNB zvedla v květnu sazby, neočekává, že se to na cenách hypoték projeví.

Hypoteční specialista ChytryHonza.cz Daniel Horňák vidí snahu bank získat ze zbytků hypotečního trhu jakéhokoliv klienta. Akce bank budou podle jeho názoru pokračovat i v dalších měsících. Klientů, kteří dosáhnou na hypotéku, je méně, a tak je boj o klienta pro banky složitější. „Postupnému růstu sazeb se nevyhneme, nebude ale nijak dramatický a sazby přes tři procenta se v tomto pololetí již nedočkáme,“ odhadl Horňák.

Klesající počet sjednaných hypoték kopíruje nižší počet prodaných nemovitostí v dubnu, upozornil ředitel realitní kanceláře Bidli Ondřej Mašín. Část kupujících se podle něj rozhodla hledat alternativní formu nákupu nemovitosti (například družstvo) a část zájemců se rozhodla zvolit nájemní bydlení. Výrazný úbytek zájemců o sjednanou hypotéku se zatím neprojevil do cenové hladiny nemovitostí, dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 6 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 12 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 13 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 19 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 20 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...