S posledním vagonem kauza české nafty v Německu nekončí. Začnou se počítat ztráty a hledat viník

Nahrávám video

Kauza české nafty v Německu zdaleka nekončí. Ani v případě, že v souladu s očekáváním dorazí ve čtvrtek do Česka – ze skladu zkrachovalé společnosti Viktoriagruppe v německém Kraillingu – poslední cisterna. Předseda Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Pavel Švagr řekl pro Studio 6, že až do března příštího roku může insolvenční správce podat žalobu na vlastnictví nafty. Spočítat se také musí výše ztráty, což bude zajímat i policii.

V roce 2010 uzavřelo dřívější vedení SSHR  kontroverzní dodatek smlouvy, podle něhož mohla česká pobočka Viktoriagruppe začít skladovat část zásob v Německu (dříve jen v Česku). O čtyři roky později pak na sebe mateřská společnost Viktoriagruppe podala v Německu insolvenční návrh a Česko se skoro dva roky nemohlo ke své naftě dostat. 

Loni v červenci podepsala správa s novým majitelem skladu, firmou Krailling Oils Development (KOD), a insolvenčním správcem smlouvu, na jejímž základě Česko získalo zásoby zpět.

Transport tak mohl začít. Ve čtvrtek by měl dorazit poslední, šedesátý vlak.

Česko mělo v Bavorsku naftu v hodnotě přes miliardu korun.

„Dnešní den bude dnem pravdy, protože jsme všichni zvědavi, kolik nafty na nakládku opravdu zbývá. Ukáže se, kolik naložíme a kolik ta celková ztráta bude,“ řekl Švagr. Vysvětlil, že vlastník skladu přečerpával v posledních dnech naftu z menších nádrží do jedné velké, ze které se bude palivo stáčet do 20 cisteren připravených k transportu do Česka. 

Letos v srpnu odhadovalo ministerstvo financí, že Česko na operaci prodělalo asi 200 milionů korun. Němečtí celníci tehdy zároveň odhadovali , že asi šest milionů litrů nafty v hodnotě 80 milionů korun zmizelo.

Česko mělo zájem o co nejrychlejší převoz nafty, protože její kvalita se dlouhodobým uložením a neobměňováním blížila k hranici použitelnosti. Švagr podotkl, že u naprosté většiny zpět dovezeného paliva se naštěstí ukázalo, že kvalita odpovídá normě. Problém byl u tří vlaků, kde se musela přijmout technická řešení (například odkalení), aby naftu mohli následně používat motoristé. 

Myslím, že jsme tu naftu dovezli do České republiky za tři minuty dvanáct.
Pavel Švagr
předseda Správy státních hmotných rezerv

Dovezená nafta je nyní v různých skladech společnosti Čepro po celé republice. Je obměňována za novou a stará se dostává „do spotřeby“. 

„Jakmile dojede poslední vlak, budeme vědět přesnou ztrátu, určitě to číslo bude zajímavé i pro policii, pro orgány činné v trestním řízení. Máme další pohledávky, které budeme řešit s insolvenčním správcem. Totéž platí pro celní správu a finanční úřad,“ poznamenal předseda správy.

Osobně se domnívá, že skladování české nafty v Německu nemohlo být výhodné ani v roce 2010, kdy o tom tehdejší vedení rozhodlo. Smlouva podle něho nezapočítávala náklady na uskladnění, na vyskladnění, ani nepočítala s krizovými mechanismy, když by bylo třeba dostat naftu do Česka.

Náklady na přepravu klesly

Správa státních hmotných rezerv původně kalkulovala náklady na přepravu nafty zpět do Česka kolem 60 milionů korun. Pro Studio 6 Švagr uvedl, že by měly maximálně dosáhnout 48 milionů korun. Úspory se podařilo dosáhnout dobrou spoluprací s ČD Cargo. 

„Skončí tím největší logistická operace v historii Správy státních hmotných rezerv. Zatímco jiné podobné úřady v zahraničí cvičí přesun pohonných hmot papírově, my jsme si vyzkoušeli přesun desítek milionů litrů nafty v reálných podmínkách,“ řekl již dříve Švagr.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 9 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 15 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 16 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 21 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 22 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...