Rozvrat státních financí a dluh pro „vnuky našich vnuků“, kritizuje Klaus půlbilionový schodek

Bývalý prezident Václav Klaus kritizuje navržený deficit státního rozpočtu na letošní rok 500 miliard korun. Rozhazování peněz nevyřeší ekonomické dopady epidemie koronaviru, řekl v neděli v pořadu Partie na televizi Prima. Pro oživení ekonomiky by vláda podle něj měla spíš odstranit regulace, doporučil také škrty ve státních výdajích. Podle předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Miloslavy Vostré (KSČM) bude vláda koronavirem dotlačena k přehodnocení priorit. Její strana se tak chce vrátit například k jednání o progresi daně z příjmů právnických osob, uvedla v nedělním pořadu Otázky Václava Moravce (OVM) v České televizi.

„To, co se děje teď, je pro mě konec světa,“ řekl Klaus o plánovaném deficitu. Stát podle něj rozhazováním peněz nic nevyřeší. „Pouze rozvrátíme své finance. Způsobíme, že dluhy budou splácet nejen naše děti a vnuci, ale i vnuci našich vnuků. To je pro mě naprosto nepřijatelné,“ řekl.

Podotkl přitom, že při ekonomické transformaci na počátku 90. let, kdy se HDP také propadl, hospodařilo Česko s vyrovnaným rozpočtem. Klaus tehdy působil nejprve jako ministr financí, později jako premiér.

Klaus v pořadu kritizoval i vládní programy na podporu ekonomiky, které jsou financovány státními půjčkami. „Kdyby stát měl schovány peníze a měl je připravené, kdyby si dělal nějaké zásoby, kdyby v posledních pěti šesti letech mimořádného úspěšného růstu neměl každou chvíli v rozpočtu dluh, pak by to mohl v tuto chvíli vydávat. Když to neměl, myslím, že vydávání peněz je v tuto chvíli problém,“ řekl.

Proinvestovat se z krize je iluze, míní Klaus

Slova o tom, že se Česko z krize proinvestuje, označil Klaus za iluzi. Podle něj je třeba systémově změnit české hospodářství, aby se pomohlo jeho oživení.

„Ekonomika se musí radikálně změnit… Musíme se vrátit k myšlenkám a postupům, které se dělaly po listopadu 1989. Prostě tu přeregulovanou ekonomiku, přestátněnou, musíme znovu trošku osvobodit,“ řekl. Vyzval přitom k omezení dotací i různých opatření přijímaných například kvůli řešení dopadů klimatických změn.

Bývalý prezident také apeloval na vládu, aby se zasadila o škrty v rozpočtových výdajích. Podle něj je třeba zastavit růst minimální mzdy, zrušit neobsazená úřednická místa, zavést moratorium na vznik nových úřadů, revidovat potřebnost nynějších vládních agentur nebo zastavit dotace politickým neziskovým organizacím.

Mluvil i o omezení výdajů na armádní akvizice. „Nevím, jestli musíme vydávat určité procento na obranu. Hlavně musíme vydávat jakékoli peníze smysluplně,“ řekl. Česko se v NATO zavázalo vydávat do roku 2024 na obranu nejméně dvě procenta HDP.

Klaus vyjádřil obavu, že celkový propad hospodářství by mohl dosáhnout 15 až 20 procent HDP. Podle něj na to ukazují zatím zveřejněná data o propadu průmyslové výroby. Očekává i růst nezaměstnanosti, která se podle něj zatím nezvyšuje kvůli regulaci pracovního trhu a kvůli programu na záchranu pracovních míst. Tento program ale podle něj z dlouhodobého hlediska nebude fungovat.

„Antivirus to je fiktivní, umělé vytváření zdání, že pracovní místa ještě existují,“ řekl. „I když je (pracovní místo) dávno ve vzduchoprázdnu a těžko bude udrženo,“ dodal.

Vláda bude koronavirem dotlačena k přehodnocení priorit, uvedla Vostrá

O podpoře půlbilionového schodku debatovali členové rozpočtového výboru sněmovny také v nedělním pořadu Otázky Václava Moravce. Z diskuse vyplynulo, že komunisté nepodpoří opoziční návrhy k půlbilionovému schodku státního rozpočtu. Podle předsedkyně rozpočtového výboru Miroslavy Vostré je totiž zhruba 56miliardová rezerva potřebná pro případ, že se sníží příjem do státní kasy nebo přibudou další výdaje spojené s pomocí firmám kvůli koronaviru.

„Ta suma, plus minus 56 miliard, která je na vládní rozpočtové rezervě, z mého pohledu vůbec nebude využitá ve vládních výdajích, ale bude na pokrytí nedostatku v příjmech. Ještě se hovoří i o tom, zda se neprotáhnou programy Antivirus A, B do konce roku,“ uvedla Vostrá.

Dodala také, že vypovídající data o tom, jaká je skutečná ekonomická situace země, budou k dispozici až na konci srpna, kdy skončí řada podpůrných programů a uvidí se, jak na tom bude například podnikatelský sektor nebo jak případně naroste nezaměstnanost. 

Nahrávám video

Podle Pirátů by vláda ale měla každopádně více šetřit, a to zejména na provozních výdajích. „Jsme přesvědčení, že nějaké provozní úspory by byly možné. Dávám rád příklad různých marketingových plateb, které se platí přes ministerstva, kde podle mě je prostor pro úspory poměrně značný, kde vůbec není jasný přínos takto vynaložených peněz,“ uvedl Ferjenčík.

Podle Pirátů je důležitý celkový výdajový rámec. Nelíbí se jim, jak Ferjenčík v souvislosti s rezervou podotkl, že například v situaci, kdy by musely jít do karantény celé regiony, se příjmy propadnou ještě více, ale výdaje už budou dány a resorty můžou prostředky utratit, protože už je budou mít v rozpočtu.

Vostrá také uvedla, že možná bude vláda dotlačena vzhledem k důsledkům koronavirové krize k přehodnocení priorit. Její strana se tak chce vrátit například k jednání o progresi daně z příjmů právnických osob. A to přestože ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) před týdnem v České televizi řekla, že nepočítá s tím, že by do konce volebního období přišla s nějakým návrhem změny daní.

„Ať se jim (vládě) to líbí, nebo ne, když to nebudou chtít udělat v roce 2021, budou to muset udělat příští vlády,“ řekla Vostrá v souvislosti se změnami daní. Schodek rozpočtu podle ní bude astronomický a nelze jej konsolidovat pouze případným šetřením na jednotlivých ministerstvech.

Podle dalšího hosta pořadu OVM, člena rozpočtového výboru a místopředsedy hospodářského výboru sněmovny Pavla Juříčka (ANO), se ale Česko zvyšováním daní z krize nedostane.

„Dostat z krize se můžeme tak, že se budeme soustředit na chytré investice, na výzkum a vývoj, na věci, které nám budou zvyšovat export do zajímavých zemí… a to věci s vyšší přidanou hodnotou,“ uvedl s připomenutím toho, že za tři měsíce koronavirové krize se objevila obrovská kreativita a vznikla spousta zajímavých nápadů. „Je potřeba investovat do chytrých technologií, neboť chytré mozky tady máme,“ zdůraznil.

Sněmovna bude další prohloubení schodku letošního státního rozpočtu o dvě stě miliard na celkových půl bilionu korun projednávat příští týden na řádné schůzi. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 9 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 15 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 16 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 21 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 22 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...