Řada lázní přestala přijímat státní slevové vouchery. Někde je vyprodáno, jinde chybí notifikace od Bruselu

Nahrávám video
Události: Naplněné kapacity lázní
Zdroj: ČT24

Řada lázní přestala přijímat státní vouchery na pobyt v hodnotě čtyři tisíce korun. Zdůvodňují to například tím, že už došlo k naplnění kapacity, protože o program COVID lázně je velký zájem. Lidé si od počátku července stáhli již přes 94 tisíc poukazů. Největším problémem programu je však dosud nezískaná notifikace Evropské komise, která by stanovila maximální sumu, kterou mohou žadatelé čerpat z programů veřejné podpory. Jasno by prý mohlo být na přelomu července a srpna.

Jak vyhovět enormnímu zájmu, řešily například lázně v Luhačovicích na Zlínsku a v Jáchymově na Karlovarsku, které patří pod jeden podnik. Státní vouchery přijímají v obou zařízeních. Klienty si proto rozdělili.

„Kdybychom neřídili část poptávky pro Jáchymov, tak by Luhačovice tu kapacitu spotřebovaly za dva dny,“ uvedl generální ředitel Léčebných lázní Jáchymov a Luhačovice Eduard Bláha. Teď už ale další vouchery nepřijímají.

Největším problémem programu je totiž dosud nezískaná notifikace Evropské komise, která by stanovila dočasný rámec, tedy maximální sumu, kterou mohou žadatelé čerpat z programů veřejné podpory.

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), který má program na starost, zaslalo Evropské komisi potřebné podklady. Zároveň chce usilovat o výjimku pro cestovní ruch, aby podpora pro toto odvětví nebyla nijak limitována. Jasno by mohlo být na přelomu července a srpna, uvedl náměstek pro řízení sekce regionálního rozvoje MMR David Koppitz. Notifikaci by měl podle něj program bez problémů získat, stejně jako se to podařilo například u programu COVID nájemné. 

„Stáli jsme před otázkou: ,Má smysl čekat na to, až se dořeší a vyjedná prolomení hranice podpory, anebo je lepší to celé pustit?‘“ uvedl Bláha, který je rovněž prezidentem Svazu léčebných lázní. „Shodli jsme se na tom, že je lepší to pustit, protože už ten základní limit nám přišel dostatečně veliký,“ dodal.

Dočasný rámec na jednoho žadatele činí 800 tisíc eur (asi 21 milionů korun). Díky tomu by celý trh podle Bláhy mohl využít zhruba 100 tisíc voucherů. V přepočtu je to podle něj téměř tolik, kolik domácích hostů běžně za druhé pololetí přijede do lázní v ČR.

Třeboň už vyčerpala kapacitu voucherů

Možnou kapacitu slevových čtyřtisícových voucherů na pobyty, jež nabízí stát, vyčerpali i v jihočeské Třeboni. Smí čerpat podporu nejvýše 200 tisíc eur (asi 5,3 milionu korun), aby nešlo o nedovolenou veřejnou podporu, která by byla v rozporu s pravidly EU. Jde o dodržení tzv. pravidla de minimis. Agentuře ČTK to řekl starosta Třeboně Jan Váňa (ODS), který je i jedním z jednatelů lázní. Na léto mají už lázně pobyty vyprodané. 

Z voucherů by bylo možné uspokojit 1250 klientů, a takové množství se jich už na lázně obrátilo. „Stát nám to trošičku komplikuje, protože zdejší lázně vlastní město, a je tam podpora de minimis podle směrnice Evropské komise. Je to komplikované, protože město vlastní ještě další společnosti a žádná z těch společností by nesměla tři roky čerpat jinou podporu. Na ministerstvu pro místní rozvoj byla ve hře ještě varianta, že by to bylo 800 tisíc eur (asi 21,3 milionu korun), a to už by nám zasáhlo i podzimní měsíce. Jinak to do podzimu vyčerpáme,“ řekl Váňa.

Podle pravidel podpory de minimis nesmí jeden podnikatel za jakákoliv tři po sobě jdoucí zdaňovací období získat podporu přes 200 tisíc eur. Třeboňské lázně mají na léto vyprodáno. Váňa by přivítal, kdyby šlo vouchery využívat i od října do prosince, kdy samoplátci nemají o pobyty takový zájem.

„Tam by nám to pomohlo hodně. Lidé si generovali vouchery i na říjen a listopad. Kdyby to bylo jen těch 200 tisíc eur, tak jsme teď vyčerpáni. Lidé můžou vouchery generovat dál, ale nemají (u nás) jistotu, zda slevu dostanou,“ řekl starosta.

Nejasno mezi lázněmi a cestovními kancelářemi

Některé lázně pak od začátku nepřijímají poukázky od cestovních kanceláří. Nedohodly se s nimi na podmínkách. „Chyběla jakákoliv metodika pro uplatnění lázeňského voucheru, jak pro lázně samotné, tak i pro cestovní kanceláře a agentury,“ řekl Libor Stočes z Lázní Travel.

Náměstek Koppitz k tomu uvedl, že je na jednotlivých subjektech, aby se mezi sebou domluvily, jak se postarat o klienta. „Do tohoto vztahu nebudeme vstupovat,“ dodal.

Některé lázně se kvůli byrokracii do programu nezapojily

Existuje ještě třetí kategorie lázní a to ty, které se do programu COVID lázně nezapojily. Jsou jich zhruba dvě desítky. Například lázně v Teplicích nad Bečvou vouchery nepřijímají vůbec.

„V případě poukazů musejí lázně o dotaci žádat zpětně, hrozí tak, že limit přečerpají a podpora jim nebude proplacena, nebo nebudou moci čerpat další pomoc,“ řekla k tomu jejich ředitelka Bohdana Opočenská.

  • Program COVID lázně byl spuštěn 1. července, do 12. července si lidé stáhli přes 94 tisíc poukazů, z nichž deset tisíc bylo spárováno s pobyty. Poukaz mohou využít lidé starší 18 let s trvalým pobytem v ČR, kteří jsou účastníky veřejného zdravotního pojištění.
  •  
  • Vláda na program vyčlenila miliardu korun, za kterou bude moci být vydáno maximálně 250 tisíc poukazů. Lidé nemohou sčítat voucher, který nabízejí například Karlovy Vary na podporu cestovního ruchu, a státní poukaz.
  • Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 3 hhodinami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 5 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 6 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánovčera v 15:21

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...