Qualcomm lobbuje u americké vlády, aby zmírnila restrikce proti Huawei. Nechce přijít o velký obchod

Zatímco na mezistátní úrovni má restriktivní tažení USA proti čínské Huawei Technologies zřetelné výsledky, na provázané mezifiremní úrovni už to není tak přehledné. Největší dodavatel čipů do mobilních telefonů na světě, americký Qualcomm, nyní začal u americké vlády lobbovat, aby omezení uvolnila. Jinak by mohl přijít o velký byznys. Informoval o tom americký list The Wall Street Journal.

Spojené státy v květnu zavedly sérii opatření, která mají odstřihnout čínskou firmu Huawei Technologies od globálních dodavatelů čipů. Washington považuje tuto telekomunikační firmu za hrozbu pro národní bezpečnost.

Samotná Huawei pak minulý týden oznámila, že jí v důsledku amerických sankcí docházejí čipy pro výrobu chytrých telefonů. Firma bude kvůli sankcím příští měsíc nucena zastavit produkci svých vlastních čipů Kirin, uvedl podle agentury AP šéf spotřebitelské divize Huawei Richard Yu. 

Yu uvedl, že Huawei zastaví výrobu svých čipů Kirin 15. září. Tyto čipy totiž pro firmu zhotovují dodavatelé, kteří americkou výrobní technologii potřebují. „Je to pro nás opravdu velká ztráta,“ prohlásil Yu na konferenci China Info 100. „V rámci druhého kola amerických sankcí bohužel naši výrobci čipů přijímali objednávky pouze do 15. května. Výroba se zastaví 15. září,“ dodal.

Za této situace nemůže Huawei vyrábět čipy sama, takže je bude nucena získávat od jiných výrobců, například MediaTeku (Tchaj-wan), Samsungu (Jižní Korea) či Qualcommu (USA), upozornil server GSMArena s odvoláním na The Wall Street Journal. A to je právě možná příležitost/ztráta pro Qualcomm.

Při svém lobbingu u amerických úřadů tento podnik uvedl, že Huawei vyjednává – u telefonů pro sítě 5G – partnerství s MediaTekem. Pokud by se Qualcomm ocitl mimo hru, mohl by tratit asi osm miliard dolarů (téměř 177 miliard korun) ročně. Jeho zástupci jsou přesvědčeni, že si Číňané svého nebo své dodavatele najdou i navzdory omezením ze strany Spojených států. 

Oba technologičtí giganti, Qualcomm a Huawei spolu přitom spolupracovali a nadále spolupracují. Qualcomm poskytuje čipy pro telefony Huawei nižší a střední třídy. Číňané však nikdy nepoužívali výrobky od Qualcommu pro své špičkové smartphony, dodala GSMArena. 

Británie už Huawei při výstavbě 5G zakázala

Američané silně vystupují proti Huawei i na mezistátní úrovni. Zde již dosáhli zřetelných a zřejmě i dlouhodobých úspěchů. 

Britská vláda v červenci zakázala tamním mobilním operátorům, aby po letošním 31. prosinci při výstavbě sítí páté generace (5G) využívali technologie čínské firmy Huawei Technologies. Na zasedání Národní bezpečnostní rady to oznámil ministr Oliver Dowden, do jehož kompetence spadá také digitalizace.

Šlo o radikální změnu britského postupu. Ještě letos v lednu britský premiér Boris Johnson navzdory požadavkům amerického prezidenta Donalda Trumpa rozhodl, že se Huawei na výstavbě sítí 5G může v omezené míře podílet.

Důvodem změny britské politiky může být právě dopad amerických sankcí na čipovou technologii. Londýn tvrdí, že krok ovlivní schopnost firmy Huawei zůstat do budoucna spolehlivým dodavatelem. 

Podmínky Rumunska vyřazují Huawei

Rumunská vláda minulý týden představila návrh zákona, který bude využit při výběru firmy, jež v zemi vybuduje síť 5G. Uvádí se v něm, že nebudou osloveny ty společnosti, nad nimiž má kontrolu cizí vláda a které nemají transparentní vlastnickou strukturu, které mají historii neetického korporátního jednání či které nejsou v domovské zemi vystaveny nezávislému soudnictví.

Podle portálu Balkan Insight návrh diskvalifikuje právě Huawei, neboť nesplňuje nejméně dvě z těchto podmínek: nachází se na sankčním seznamu Spojených států za neetické chování a rovněž nelze hovořit o nezávislosti čínského soudnictví.

Česko se ještě nerozhodlo

Před používáním softwaru i hardwaru firmy Huawei varoval předloni i český Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Premiér Andrej Babiš (ANO) pak úřadu vyčetl, že varování vládu překvapilo, nebylo opřené o důkazy a úřad ho s nikým nekonzultoval. Šéf NÚKIB Dušan Navrátil byl do roka z čela úřadu odvolán. NÚKIB zatím nedal stanovisko, jak v Česku přistupovat k technologii firmy Huawei.

Senát v dubnu požádal vládu, aby vyjasnila svoji pozici k otázce zapojení čínských firem Huawei a ZTE do zavádění komunikačních sítí 5G v tuzemsku. Senát přijal toto usnesení, když se zabýval sdělením Evropské komise ohledně bezpečného zavádění sítí 5G. „Jedná se o soubor opatření Evropské unie ke zmírnění bezpečnostních rizik spojených s 5G sítěmi,“ popsal tehdy projednávaný materiál vicepremiér Karel Havlíček (za ANO).

Německo zatím hledá politické rozhodnutí

Německý ministr vnitra Horst Seehofer v červenci poznamenal, že spolková republika ještě musí dospět k politickému rozhodnutí, zda umožnit čínské telekomunikační společnosti Huawei podílet se na budování infrastruktury tamních poskytovatelů mobilních služeb.

Německá kontrarozvědka nedávno varovala zákazníky před poskytováním osobních dat čínským platebním společnostem nebo jiným technologickým a internetovým firmám. Tyto údaje by podle Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), jak se civilní kontrarozvědka oficiálně jmenuje, mohly skončit v rukou čínské vlády. 

Francie do roku 2028 de facto vyloučí Huawei z 5G sítí

Francouzské úřady sdělily v červenci telekomunikačním operátorům plánujícím nákup zařízení čínské společnosti Huawei pro sítě páté generace (5G), že povolení pro tato zařízení nebude možné po jejich vypršení obnovit. Agentuře Reuters to řekly zdroje obeznámené se situací. Dodaly, že vzhledem k době platnosti povolení to v podstatě znamená postupné vyloučení Huawei z francouzských sítí 5G do roku 2028. 

Francouzská agentura pro kybernetickou bezpečnost (ANSSI) tento měsíc uvedla, že umožní operátorům využívat zařízení pro sítě 5G od Huawei i dalších podniků na základě povolení vydaných na tři až osm let. Zároveň však vyzvala operátory, kteří dosud zařízení Huawei nepoužívají, aby se jeho používání vyhýbali.

S Huawei už spolupracují dva ze čtyř francouzských operátorů – Bouygues Telecom a SFR. Státem kontrolovaný Orange si vybral evropské konkurenty čínské firmy, společnosti Nokia a Ericsson. Orange koncem července uvedl, že se zřejmě v Polsku a Belgii odřízne od vazeb na Huawei.

Itálie dosud nezaujala postoj

Itálie stále zvažuje, zda vyloučit Huawei z výstavby své 5G sítě, uvedl v červenci list La Repubblica, aniž citoval své zdroje. Přes tlak z Washingtonu Řím však dosud oficiálně nevyloučil čínskou firmu ze svých infrastrukturních plánů.

Italští vládní činitelé na dotazy listu nereagovali. Pouze zdroj blízký vládě uvedl, že se o celé záležitosti stále diskutuje na vládní úrovni. Podle listu se však italský kabinet chystá změnit kurz podobně jako mnozí jeho evropští partneři. „Váhy se nyní naklánějí“ v neprospěch Huawei.

Agentura Reuters k tomu uvedla, že další evropské země, zejména Německo, budou nyní pod ještě větším tlakem, aby následovaly USA, Velkou Británii, Austrálii a další státy v odříznutí Huawei od sítí 5G. 

  • Společnost Huawei v loňském roce prodala 240 milionů chytrých telefonů. Její zástupci uvádějí, že letošní objem prodeje bude pravděpodobně nižší.
  • V letošním druhém čtvrtletí se společnost Huawei podle analytické skupiny Canalys stala největším prodejcem chytrých telefonů na světě, když předstihla jihokorejského konkurenta Samsung Electronics. Huawei těžila z růstu prodeje na čínském trhu, v zahraničí však zaznamenala výrazný pokles.
  • Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 6 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 11 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 12 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 18 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 19 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...