Průměrná sazba hypoték stoupla na 2,42 procenta, jejich objem se přiblížil rekordu

Průměrná úroková sazba hypoték v únoru stoupla na 2,42 procenta z lednových 2,36 procenta. Sazby vzrostly podruhé v řadě, předtím bylo 11 měsíců poklesů. Vyplývá to z údajů Fincentra Hypoindexu. Na minimu byla sazba v prosinci 2016, a to 1,77 procenta. Objemy hypoték se nyní dostaly téměř na rekord.

Objem poskytnutých hypoték v únoru vzrostl proti lednu o 1,683 miliardy a v meziročním srovnání si banky polepšily o 7,7 miliardy korun. S celkovým objemem 18,593 miliardy korun se letošní únor přiblížil únoru rekordního roku 2017, kdy banky poskytly hypotéky za 18,95 miliardy korun.

„Průměrná sazba hypotečních úvěrů nadále roste, stejně jako průměrný úvěr, který již tradičně pokořil rekord z minulého měsíce a dosahuje 2,617 milionu korun,“ uvedl specialista produktového managementu Fincentrum & Swiss Life Select Jiří Sýkora. 

Průměrná hypotéka se drží nad dvěma miliony korun

Průměrná hypotéka se drží nad dvěma miliony korun již od listopadu 2016. V listopadu 2019 průměrná půjčka na bydlení pokořila hranici 2,5 milionu korun. Za poslední rok vzrostla průměrná hypotéka o téměř 425 tisíc korun.

Banky sjednaly ve druhém měsíci letošního roku 7092 hypoték, o 601 více než v lednu. Meziročně vzrostl počet sjednaných úvěrů o 2131. Ve srovnání s rekordním rokem 2017 ale letošní únor zaostává o 2321 půjček na bydlení.

Banky v posledních měsících hypoteční sazby převážně zvyšovaly. V únoru půjčky na bydlení zdražily v reakci na zvýšení sazeb České národní banky například Banka Creditas, Equa Bank či Sberbank. 

Některé zdražily hypotéky ale už v lednu, takže mírné zvýšení úrokové sazby se dalo očekávat, řekl hypoteční specialista realitní společnosti Bidli Daniel Horňák. Celkově je podle něj zájem o hypotéky velký. Březen bude v počtu i objemu o poznání horší. I úroková sazba podle jeho názoru v březnu půjde mírně nahoru.

Naopak analytik Czech Fund Lukáš Kovanda míní, že přichází pád hypotečních úroků. „Kdo si v nadcházející recesi v Česku udrží zaměstnání, bude mít hypotéku i nemovitost výrazně dostupnější než dnes, počkat se vyplatí. Vzhledem k recesi, která na Česko co nevidět udeří, lze konstatovat, že to byly poslední opravdové 'bankéřské hody' před delší dobou hypoteční diety, ba půstu,“ uvedl. Bankéři se budou muset častěji uchylovat k exekucím majetku problémového dlužníka, v krajním případě zabavovat předmětnou nemovitost, podotkl.

„Při koronavirové epidemii je jednoduché se shodnout na tom, že trh půjde dolů. V objemech, kusech i sazbách,“ doplnil poradce České bankovní asociace Vladimír Staňura. Banky se teď podle něj snaží odhadnout, jak bude propad veliký. Ještě začátkem března se epidemie na výsledcích nijak neprojevovala. O to složitější je odhadnout, jak dopadne březen a další měsíce, poznamenal. 

O úrokových sazbách bude ČNB rozhodovat znova 26. března

V posledních dnech mezibankovní sazby prudce klesly. Důvodem jsou především obavy z dopadu pandemie koronaviru a s tím spojená snaha centrálních bank podpořit ekonomiky uvolňováním likvidity.

ČNB v pondělí na mimořádném zasedání bankovní rady snížila dvoutýdenní repo sazbu o půl procentního bodu na 1,75 procenta. Na snížení základních sazeb by mohly s určitým zpožděním zareagovat i hypoteční sazby. Centrální banka je navíc podle slov guvernéra připravena případně i na další snížení sazeb, pokud to bude zapotřebí. Bankovní rada bude opět rozhodovat o úrokových sazbách na plánovaném zasedání 26. března.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 6 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 12 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 13 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 19 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 20 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...