Propočty, stěhování, kancelářské rošády. Velký byznys se připravuje na tvrdý brexit

Nahrávám video
Horizont ČT24: Jak se zachovat v případě tvrdého brexitu
Zdroj: ČT24

Velký byznys stupňuje své přípravy pro případ chaotického odchodu – tedy tvrdého brexitu bez dohody – Velké Británie z EU. Některé společnosti propočítávají nejrůznější logistické varianty, jiné uvažují o zřízení evropských centrál, další pak zvažují přesun celých továren.

Obří námořní společnost P&O změní vlajku, pod níž plují její lodě. Britskou vystřídá kyperská, částečně i proto, aby si firma uchovala daňové zvýhodnění Unie.  

Evropský výrobce letadel Airbus ve čtvrtek varoval, že může svou výrobu křídel přesunout z Británie, pokud země odejde z Evropské unie bez dohody. Společnost tam zaměstnává 14 tisíc osob.

„V případě brexitu bez dohody budeme muset učinit pro Británii potenciálně velmi škodlivé rozhodnutí,“ prohlásil šéf společnosti Tom Enders. Ve videu na stránkách firmy řekl, že jeho firma sice nemůže okamžitě přesunout velké továrny z Británie do jiných částí světa, mohla by ale být nucena přehodnotit budoucí investice v případě, že by nastal brexit bez dohody.

„Brexit hrozí zničit století vývoje založeného na vzdělání, výzkumu a lidském kapitálu,“ řekl v dosud nejostřejším varování. Kritici však už dříve možný přesun výroby zpochybnili. Tvrdí, že hlavní závod na výrobu křídel v Broughtonu pracuje efektivně, dalším plusem je pak slabá libra, píše agentura Reuters. 

Britská zpravodajská společnost BBC zvažuje, že po brexitu založí v Bruselu svou novou základnu v EU, aby tam mohla dále vysílat. Informoval o tom list The Guardian s odvoláním na belgického premiéra Charlese Michela, který tuto možnost probíral na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s generálním ředitelem BBC Tonym Hallem.

„Belgie často figuruje na nejužším seznamu společností, které chtějí po brexitu zakotvit v Evropské unii,“ řekl Michel v Davosu. Podle listu The Guardian přemýšlí BBC ještě o Nizozemsku a Irsku.

Bude-li chtít BBC po odchodu Británie z EU vysílat dále v unijních zemí své mezinárodní programy, například BBC World, BBC Entertainment, BBC First či BBC Earth, bude potřebovat licenci udělenou v Unii.

„Frustrovaní? To samozřejmě jsme“

Zamotanou hlavu mají i ve společnosti Freshcut Foods, která se zabývá dovozem zeleniny ze zemí EU, v tomto období zvláště z jižního Španělska. „Obáváme se, že dodávkový řetěz bude přerušen a nebudeme mít k dispozici žádné suroviny,“ řekl její ředitel David Bondi. 

Kvůli frontám u kanálu La Manche by zelenina mohla skončit v kontejnerech. Společnost totiž nemůže skladovat čerstvé ingredience déle než den. I dvanáctihodinový časový skluz je pro uchování čerstvosti kritický. Nejistá situace zároveň narušuje plánování obchodu firmy do budoucna. Své ztráty v případě ekonomického chaosu, zavedení tarifů na zboží a celních kontrol vyčíslila na jeden milion liber ročně.

„Tohle je velmi komplexní byznys. Závazně se domlouváme s dodavateli na tom, jaké produkty budou pěstovat do konce příštího léta. Do brexitu zbývají dva měsíce a stále nevíme, jaká opatření se budou vztahovat na dovážené zboží do Spojeného království. Takže jsme frustrovaní? To se vsaďte, že jsme,“ řekl Bondi. 

O závažných ekonomických dopadech neřízeného odchodu mluví i konfederace britského průmyslu nebo někteří členové vlády Theresy Mayové. „Rozhodně si nepřeji brexit bez dohody a tvrdě pracujeme na tom, abychom se mu vyhnuli,“ řekl britský ministr zdravotnictví Matt Hancock.

Sklady se plní léky i kosmetikou

Švýcarská farmaceutická společnost Novartis a francouzský výrobce kosmetiky L’Oréal zvyšují zásoby svých produktů v Británii v rámci příprav na odchod země z Evropské unie. Novartis, který patří k největším výrobcům léků na světě, vyzval britskou vládu, aby podnikla kroky k ochraně dodavatelských řetězců. „Je životně důležité, aby vláda učinila z minimalizace narušení dodávek léků nejvyšší prioritu v době, kdy se připravuje na možný neřízený brexit,“ uvedla firma.

„Chystáme se na všechny scénáře,“ uvedl šéf společnosti L’Oréal Jean-Paul Agon. Upozornil, že Británie se na celkových tržbách podniku podílí zhruba třemi procenty, takže by pro něj brexit bez dohody neznamenal žádnou dramatickou újmu. Dodal nicméně, že firma zvyšuje své zásoby v Británii, kde již nemá výrobní základnu.

Čas na vyjednávání se krátí. K nalezení společné řeči vyzvala v pátek i britská královna Alžběta. Podle komentátorů narážela právě na debatu o brexitu v rozhádaném parlamentu. Jestli si poslanci vzali její slova k srdci, bude možná jasné už příští úterý, kdy budou hlasovat o dalším postupu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 19 mminutami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 1 hhodinou

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 23 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026
Načítání...