Příspěvek propuštěným zaměstnancům OKD kromě horníků klesne na 5300 korun

Státní příspěvek zaměstnancům černouhelné společnosti OKD, kteří budou v nadcházejících letech propuštěni a nepracují pod zemským povrchem, klesne ze sedmi tisíc na 5300 korun měsíčně. Podpora k překlenutí dopadů útlumu těžby se bude i nadále vyplácet tři měsíce až pět let v závislosti na odpracované době a věku pracovníka. Horníci, kteří pracují pod zemí, mají i nadále dostávat osm tisíc korun měsíčně, vyplývá z návrhu novely nařízení, který  schválila vláda.

Náklady státu spojené s propouštěním ve firmě mají podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) od letoška do roku 2031 činit až 820 milionů korun.

Havlíček v září oznámil, že OKD na konci února ukončí těžbu v dolech Darkov a ČSA a propustí zhruba dva tisíce lidí. OKD je jediným producentem černého uhlí v Česku. Uhlí těží na Karvinsku v dolech ČSA, Darkov, ČSM-Sever a ČSM-Jih. Těžba ve všech dolech má skončit na konci roku 2022.

Jednotlivé části OKD budou postupně přecházet pod státní podnik Diamo, který má na starosti zahlazování následků dolování a také vyplácí sociální příspěvky bývalým horníkům. Převodem pod Diamo nárok propuštěných zaměstnanců na příspěvek nezanikne.

Pomoc propuštěným zaměstnancům OKD schválila vláda ČSSD, ANO a lidovců premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) v roce 2016. Firma tehdy na sebe podala insolvenční návrh, jejím majitelem se posléze v roce 2018 stal prostřednictvím podniku Prisko stát.

Na konci srpna měla společnost OKD přibližně 5600 zaměstnanců, do konce roku by měl jejich počet klesnout asi na 5300. I s pracovníky dodavatelských firem nyní v dolech pracuje přes sedm tisíc lidí.

Předseda Sdružení hornických odborů Jiří Waloszek řekl, že odboráři s novelou nařízení souhlasí. Vláda nařízení původně vytvořila na míru OKD, nyní se firma dostane na úroveň společností, jako jsou Severočeské doly nebo Diamo.

Předsedkyně představenstva OKD Vanda Staňková už dříve uvedla, že společnost OKD tuto změnu MPO i ministerstvu financí už před časem sama navrhovala a že odstraní dlouhodobě nevyvážený stav mezi zaměstnanci OKD a zaměstnanci jiných těžebních společností.

Ministerstvo průmyslu a obchodu v důvodové zprávě materiálu pro vládu uvádí, že na základě vládního nařízení z května 2016 požádalo o příspěvek celkem 1340 žadatelů, kterým bylo do začátku letošního roku vyplaceno 236,4 milionu korun. Poslední žádost byla podána v květnu 2018, protože nařízení se vztahovalo na podnik v insolvenci.

Lidí, kteří dostávají původní výši příspěvku, se změna nedotkne

Vzhledem k tomu, že některým zaměstnancům je příspěvek vyplácen několik let, zbývá ještě podle ministerstva průmyslu část peněz vyplatit – zhruba 52 milionů korun. Lidí, kteří už mají příspěvek ve výši sedm tisíc korun odsouhlasený a dostávají ho, se navrhovaná změna nedotkne, uvedlo ministerstvo. „Důvodem je skutečnost, že není vhodné ani žádoucí výši příspěvku v průběhu jeho vyplácení měnit,“ píše v předkládací zprávě materiálu resort.

Vedoucí energetického programu ekologického Hnutí Duha Jiří Koželouh řekl, že obnovení příspěvku pro lidi z OKD je rozumné. „Útlum uhlí je tu a je to dobře, změně klimatu musíme čelit rychle. Jenže rychlé propuštění –⁠ navíc v oblastech jako Mostecko, Chomutovsko, Sokolovsko či Ostravsko a Karvinsko –⁠ je problém,“ uvedl.

„Proto by měli všichni lidé z elektráren a dolů dostat speciální sociální příspěvky na překlenutí nejsložitějšího období po propuštění a hledání nového uplatnění či směřování do důchodu. Ruku v ruce s tím musí mít stát a kraje jasnou strategii vytváření nových pracovních míst. Ale oboje by mělo být stanoveno hned teď, ne až na poslední chvíli, kdy se propouštění uskutečňuje. Lidé z uhelného průmyslu musí vidět jasný plán a záchrannou síť,“ dodal Koželouh.

Sobotkova vláda schválila na podzim 2016 těsnou většinou také kompenzace pro propuštěné horníky z dalších firem v Česku. Výplata kompenzací se týká mimo jiné pracovníků hnědouhelného dolu ČSA nebo zaměstnanců uranových dolů v Dolní Rožínce.

Jejich propuštění zaměstnanci pracující na povrchu mají na základě tehdejšího rozhodnutí nárok na 5300 korun měsíčně, tedy na stejnou částku, kterou nyní navrhuje ministerstvo průmyslu také pro zaměstnance OKD, kteří nepracují pod zemským povrchem.

V rámci tohoto nařízení byl podle důvodové zprávy aktuálního materiálu příspěvek do začátku letošního roku přiznán 391 žadatelům, kterým bylo vyplaceno 34,6 milionu korun a zhruba 8,3 milionu korun zbývá ještě vyplatit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 9 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 15 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 16 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 21 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 22 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...