Miliardy v plusu. Stát získal od ukrajinských uprchlíků víc, než na ně vydal

Uprchlíci z Ukrajiny zaplatili českému státu letos za první tři čtvrtletí na odvodech a daních o 5,7 miliardy korun více, než získali na podpoře. Přínos postupně každý kvartál roste, sdělil mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Augusta. Dohromady Česko vyplatilo uprchlíkům od začátku plnohodnotné ruské agrese do konce letošního srpna na humanitárních dávkách téměř 20,7 miliardy korun. Poskytovaných podpor ubývá, v létě jich bylo zhruba 51 400.

Úřady práce v prvním roce plnohodnotné války příchozím poskytly na humanitárních dávkách bezmála 8,7 miliardy korun. Loni byly výdaje o pětinu nižší, dosáhly 6,96 miliardy korun. Letos do konce srpna se vyplatilo 4,99 miliardy korun. Tento rok v srpnu dostalo dávku 51 400 uprchlických domácností, stát jim poslal 693,2 milionu korun. Loni v srpnu vydaly úřady práce 96 500 dávek za 822,9 milionu korun.

Podle Augusty humanitární dávku teď čerpá méně než čtvrtina uprchlíků. Na osobu se v průměru vyplácí 7966 korun. Sedm z deseti příjemců patří mezi takzvané zranitelné osoby, tedy mezi děti, osoby s handicapem, seniory či pečující. Celkem 54 procent zranitelných příjemců tvoří malé děti, upřesnil Augusta.

Zaměstnaneckých smluv či pracovních dohod uprchlíků postupně přibývá. Začátkem dubna pracovalo 123 tisíc lidí s dočasnou ochranou a devadesát procent z nich platilo odvody. „V současnosti evidujeme téměř 150 tisíc pracovně právních vztahů. Kvalifikace práce zůstává nízká, osoby s dočasnou ochranou nejvíce pracují jako pomocní a nekvalifikovaní pracovníci, jako montéři a obsluha strojů a zařízení,“ sdělil Augusta. Experti a organizace na pomoc příchozím poukazují na to, že Česko tak stále nedokáže dovedností a znalostí uprchlíků využít.

Příjmy rostou, výdaje klesají

Podle údajů ministerstva práce přínos uprchlíků postupně roste. Příjmy z jejich odvodů a daní převýšily výdaje na podporu poprvé loni ve třetím čtvrtletí. Tehdy stát na pomoc příchozím vydal 4,4 miliardy korun a vybral od nich 4,8 miliardy korun. Letos ve třetím čtvrtletí výdaje činily 3,9 miliardy korun a příjmy 5,9 miliardy korun. „Aktuálně pokračuje trend poklesu výdajů a růstu příjmů. Za třetí kvartál letošního roku je přínos do státního rozpočtu přibližně dvě miliardy, za celý rok 2024 zatím 5,7 miliardy,“ vyčíslil Augusta.

Prvním příchozím matkám s dětmi na jaře 2022 hned Česko poskytlo mimořádnou dávku. Záhy ji nahradila humanitární dávka na pokrytí základních potřeb pro začátek života v Česku. Nejprve úřady práce vyplácely pět tisíc korun na osobu těm, kteří měli vízum k dočasné ochraně. Podmínky se pak postupně zpřísňovaly.

Od loňského července humanitární dávka zahrnuje podporu na živobytí i bydlení. Získat ji mohou uprchlické domácnosti s příjmem pod životním minimem a stanovenými náklady na bydlení. Organizace na pomoc příchozím kritizovaly nastavení a malou výši podpory. Od letoška vláda částky pro děti, seniory či postižené zvedla a znovu je pak navýšila od srpna, protože od září stát nouzové ubytování bezplatně poskytuje už jen nově příchozím na první tři měsíce.

Od dubna 2022 do konce loňského června stát podpořil také lidi, kteří uprchlíky ubytovali u sebe doma či ve svých volných bytech. Českým ubytovatelům podle dostupných informací přispěl částkou 2,84 miliardy korun.

Ruská invaze na Ukrajinu trvá tisíc dnů, začala 24. února 2022. Česko je podle dostupných údajů zemí s největším množstvím uprchlíků na počet obyvatel. K nedělní půlnoci pobývalo v zemi podle ministerstva vnitra 383 300 lidí s dočasnou ochranou. Z nich bylo 95 400 dětí a mladých do osmnácti let a 16 200 seniorů a seniorek. Dospělých žen do 65 let evidovalo vnitro 165 200 a mužů 106 500.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 5 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 10 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 11 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 17 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 18 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...