Přijímačky na vysoké školy v Praze podražily. Studenti zaplatí až 800 korun

Přihlášky na většinu pražských vysokých škol zdražují. Jen od minulého roku ceny v průměru vzrostly o 150 korun. Zatímco na školách mimo Prahu zaplatí uchazeči za přihlášku zhruba pět set korun, v Praze na většině škol zaplatí až osm set.

Martin Nepevný je ze sociálně slabé rodiny. Na přihlášky si musí vydělat při studiu. „Studuji na magistra a už v roce 2016, kdy jsem se hlásil na bakaláře, jsem za čtyři přihlášky, což je standardní množství, zaplatil přes dva tisíce. To je pro člověka v mé situaci naprosto ruinující. Nyní se chci hlásit na druhé magisterské studium a za jednu přihlášku dám 800 korun. Když se na školu nedostanu, nikdo mi tento poplatek nikdy nevrátí,“ říká Nepevný.

V roce 2016 uchazeči o studium například na ČVUT za přihlášku zaplatili 550 korun, letos 800 korun. Podle Studentské unie ČVUT je důvodem celkové zdražování. „Především poštovné a mzdy pracovníků administrativy či IT pracovníků vyvíjejících a udržujících systémy pro podporu přijímacího řízení. Jako Studentská unie z toho samozřejmě nemáme radost, ale máme pro to pochopení,“ říká prezident unie Stanislav Jeřábek.

Na Univerzitě Karlově byl v roce 2016 poplatek za přijímací řízení 590 korun, letos to je 760 za přihlášku. Na VŠE za stejné období vzrostla cena přihlášek z 590 na 810 korun. Obě školy argumentují tím, že ministerstvo školství navýšilo základ, který škola dostává na jednoho studenta na rok. Z této částky totiž potom ministerstvo určuje maximální cenu za přihlášku.

„Pokud jde o zvyšování částky spojené s přijímacím řízením, tak zde je možné obecně říci, že tento poplatek je ukotven v zákoně o vysokých školách a zákon určuje, jak se stanovuje,“ říká mluvčí Univerzity Karlovy Václav Hájek. Dodává že každoročně dochází ke zvyšování všech nákladů spojených s přijímacím řízením a je proto podle něj logické, že může docházet i ke zvýšení této částky.

Zájemce o studium na Akademii múzických umění v Praze platil pro rok 2017 za přihlášku 440 korun, tentokrát se cena vyšplhala na 818 korun. Jak takové srovnání vychází v případě AVU – Akademie výtvarných umění? Poplatek se změnil z někdejších 600 na 810 korun. 

Výše poplatků záleží na škole

Podle ministerstva ale záleží jen na škole, kolik si v daném rozmezí naúčtuje. „Ministerstvo školství vysokým školám výši poplatku za přijímací řízení neurčuje. Pouze každoročně určujeme takzvaný základ, od nějž se pak výše poplatku může odvíjet, a to maximálně na úrovni 20 % tohoto základu. Pro tento akademický rok tedy může teoreticky být maximální výše poplatku za přijímací řízení 818 korun. Je ale na samotných školách, jakou výši poplatku zvolí,“ říká mluvčí ministerstva školství Ondřej Macura.

Podle Bohumila Kartouse ze společnosti EDUin by náklady na přijímací řízení měla hradit škola z peněz, co získá ze státního rozpočtu. „Uvažoval bych o tom minimálně v případě těch uchazečů, kteří prokáží, že vzhledem k jejich sociální a ekonomické situaci jsou pro ně takové náklady příliš vysoké,“ uvádí Kartous.

Mimo Prahu si vysoké školy účtují v průměru pět set korun za přihlášku. „Univerzita poplatky za přihlášky několik let nezvyšovala a ani letos částku nemění. Za přihlášku na Univerzitu Pardubice zájemci zaplatí pouze pět set korun,“ potvrzuje mluvčí Univerzity Pardubice Martina Macková.

Přihlášky na vysoké školy je možné podávat do konce března, na uměleckých školách vypršel termín na konci listopadu. Počet přihlášek není pro uchazeče nijak omezen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ERÚ uvolní blokovaný příkon, slibuje si miliardové úspory

Energetický regulační úřad (ERÚ) od příštího roku upraví tarifní strukturu na hladině vysokého napětí (VN) i velmi vysokého napětí (VVN). Změny mají v sítích uvolnit až 3300 megawattů (MW) příkonu, což je patnáct procent kapacity soustav. Úřad si od úprav slibuje omezení zbytečných investic, což by v budoucnu mohlo snížit výdaje na regulované platby až o tři miliardy korun ročně. Průmyslové svazy změny tarifů ERÚ uvítaly.
11:38Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny ropy mohutně klesají díky naději na brzký mír mezi Íránem a USA

Ceny ropy prudce klesají. Ztrácejí kolem šesti procent a propadly se na dvoutýdenní minima. Pomáhá jim rostoucí optimismus, že Spojené státy a Írán se blíží k dosažení mírové dohody. A to i přesto, že se stále neshodují v klíčových otázkách, jako je blokáda Hormuzského průlivu, kudy za normálních okolností proudí pětina světových dodávek ropy.
07:57Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoObchody přidávají prvky pro snazší bezbariérové nákupy

Vyhrazené parkování blízko vchodu nebo bezbariérový přístup už jsou běžnou součástí většiny prodejen s potravinami. Přibývá těch, které mají pokladnu přizpůsobenou vozíčkářům nebo asistenční systém pro nedoslýchavé. Takové pokladny jsou zpravidla i označené příslušným symbolem. Některé obchody mají i nákupní vozíky uzpůsobené pro vozíčkáře.
před 11 hhodinami

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti, tvrdí šéfové některých klubů

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.
před 12 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 22 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
včera v 14:14

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
včera v 13:03

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
včera v 07:30
Načítání...