Převzetí Pilsen Steel státem je podle ministra nereálné. Budoucnost firmy bude řešit s ruským velvyslancem

Ministr průmyslu a obchodu a vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) se kvůli nevyrábějícím plzeňským hutím a kovárnám Pilsen Steel, jež jsou v insolvenčním řízení, potká v nejbližších dnech s ruským velvyslancem. Ministr to řekl po jednání s odbory firmy. Vlastníkem stoprocentního obchodního podílu společnosti je ruský podnikatel Igor Šamis. Havlíček uvedl, že chce být v řešení budoucnosti firmy prostředníkem, převzetí Pilsen Steel českým státem podle něj ale aktuálně není na stole.

Věřitelé firmy přihlásili pohledávky ve výši téměř sedmi miliard korun. K největším patří ruské banky – Mezinárodní investiční banka (MIB) a VEB Kapital, dcera ruské státní Vněšekonombanky, která loni přestala Pilsen Steel financovat.

Krajský soud v Plzni bude 19. června rozhodovat, kteří věřitelé mají na vyplacení pohledávek nárok, jmenuje definitivního insolvenčního správce a zvolí řádný věřitelský výbor.

„Je vysoký předpoklad, že společnost skončí v konkurzu,“ poznamenal nyní Havlíček. Výroba ve firmě se zastavila 1. ledna, odstávka má trvat až do konce roku. Zaměstnanci mají po tu dobu nárok na 75 procent mzdy. 

„V tuto chvíli je více jak 600 zaměstnanců firmy doma. Dostali mzdu za březen, a to ještě ne celou, za duben zatím nedostali,“ uvedl ministr. Dodal, že na jednání s ruským velvyslancem chce hledat řešení, které by v rámci konkurzu mělo přijatelný výsledek.

Šéfka odborů doufá, že setkání s Havlíčkem přinese výsledek

Předsedkyně podnikových odborů Ivanka Smolková míní, že jejich schůzka s Havlíčkem měla smysl. „Pan ministr se nám věnoval zhruba hodinu. Snažili jsme se mu situaci v podniku co možná nejvíc přiblížit. Slíbil nám nějaké kroky,“ dodala. Ani ona neočekává převzetí podniku státem. „Ale byla bych ráda, kdyby se stát začal více zajímat o dění v Pilsen Steel. Už jen ta nepřehledná vlastnická struktura je zarážející,“ uvedla.

Podle právníka Odborového svazu KOVO Vladimíra Šticha nynější jednání vyvolal ministr, který chtěl znát situaci v podniku těsně před setkáním s ruským velvyslancem. Premiér Andrej Babiš (ANO) jednal s odbory 19. března a zaslal dopis tehdejší ministryni průmyslu Martě Novákové (za ANO), aby se obrátila na hlavního věřitele, na majitele a financující ruskou banku. Poté 4. dubna jednal s náměstkyní ministryně šéf konfederace odborových svazů Josef Středula.

„Dnešní jednání nepřinese práci nebo peníze do firmy. Pan ministr chtěl pomoci rozkrýt vlastnickou strukturu, protože to má vazby na Rusko, zejména ve vztahu k uplatněným pohledávkám, které jsou obrovské,“ uvedl Štich. Ministr se také zajímal o vazbu dluhů na ruský státní sektor. Některé firmy byly podle Šticha účelově založeny, aby obešly protiruské sankce. „Řekli jsme mu, že současný stav podniku je tristní, protože už toho moc nevyrobí,“ uvedl Štich.

Vyplácení dlužných mezd

První desítky zaměstnanců Pilsen Steel požádaly v pondělí úřad práce o vyplacení dlužných mezd za březen a duben. V sídle podniku funguje od začátku týdne do středy mobilní pracoviště úřadu. Pracovníky svolávají vedoucí provozů SMS zprávami na konkrétní dny a hodiny. „Tato akce po dlouhé době svědčí ve prospěch firmy, která se po dlouhé době snaží zajistit nadstandardní servis pro své zaměstnance,“ poznamenala Smolková.

Pilsen Steel odvrátil konkurz už v roce 2013. V roce 2014 prošel soudem povolenou reorganizací. „Hovořili jsme dnes také o tom, že se reorganizace nepovedla, takže se už o další zřejmě nebude jednat a firma půjde do konkurzu,“ uvedl Štich. O tom ale musí rozhodnout soud.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 8 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 13 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 15 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 20 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 21 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...