Praha chystá v nejisté situaci rozpočet na příští rok. Předpokládá nižší daňové příjmy a škrty v některých výdajích

Hlavní město by mohlo v příštím roce hospodařit s daňovými příjmy 53,4 miliardy korun, což je meziročně asi o čtyři miliardy méně. Kolik peněz půjde na investice, zatím nebylo rozhodnuto. Praha bude také škrtat v některých výdajích. Ve čtvrtek o tom informoval náměstek primátora Pavel Vyhnánek (Praha sobě).

Mezi dalšími příjmy jsou například peníze od státu na fungování škol, kdy město dostane 16,6 miliardy, což je o dvě miliardy více než letos. Dalších 1,21 miliardy dostane na výkon státní správy.

O využití peněz na školy i výkon státní správy město nerozhoduje a jeho rozpočtem pouze protečou.

Bude se škrtat ve výdajích

Kvůli propadu příjmů způsobených pandemií koronaviru bude magistrát škrtat v běžných výdajích. Ostatní běžné výdaje dosáhnou 41,7 miliardy, což je o asi 1,4 miliardy meziročně méně.

Ke škrtům město nesáhne pouze v oblasti pražské integrované dopravy (PID) a svozu odpadu. V případě PID by náklady mohly vzrůst o jednu miliardu na 17,6 miliardy. Pro dopravní podnik bude mít město připraveno 15,3 miliardy, což je o asi 700 milionů méně než letos.

Nad investicemi zatím nejasno

Pro letošní rok měla Praha vyčleněno na investice 16,8 miliardy. O výši pro příští rok pražští radní ještě jednají. „Naším cílem je kapitálové výdaje co nejméně omezovat,“ řekl Vyhnánek. Nevyloučil, že si na ně bude muset kvůli propadu příjmů město půjčit. „Nevylučuji, že sáhneme k externímu financování, ale to je zatím předběžné říkat,“ dodal.

Celkový rozpočtový rámec se zatím pohybuje okolo 75 miliard, číslo ale není konečné a bude se ještě měnit. Návrh rozpočtu budou projednávat pražští zastupitelé. Kvůli pandemii covidu-19 počítá město letos s propadem příjmů přes 10 miliard.

„Rozpočet chystáme v nebývalé situaci, kdy nevíme, co bude zítra. Nicméně jej musíme připravit a schválit v prosinci, aby nedocházelo ke zpožděním, která by způsobila problémy městským částem. Rovněž nechceme spadnout do rozpočtového provizoria, které dopadá na investice, kdy nesmíte zahajovat nové,“ nastínil náměstek.

Podle něj pracuje magistrát při sestavování rozpočtu s několika neznámými. Jednou z nich jsou dopady pandemie nemoci covid-19. „Další velkou neznámou jsou nepředvídatelné kroky vlády, která nejdřív spoustu věcí zakázala, pak pravidla zcela rozvolnila a nyní se vrací k původnímu přísnějšímu režimu. Rovněž přichází s novými nápady podpory podnikatelů, z nichž se pak polovina ani nerealizuje,“ řekl. Poslední neznámou je výše možného zpětného uplatnění daňové ztráty, takzvaný loss carryback.

Současný návrh rozpočtu nepočítá s vládou zamýšleným zrušením superhrubé mzdy. Pokud by se tak stalo a stát obcím výpadek příjmu nenahradil, přišla by Praha každý rok o 5,4 miliardy.

Průběžně bude město splácet své dluhy. Dluh města je nyní asi 19 miliard korun. V příštím roce bude město nadále průběžně splácet úvěry od Evropské investiční banky a zároveň splatí první ze dvou pětimiliardových dluhopisů u této banky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 1 hhodinou

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 2 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026
Načítání...