Požadavek EU na snížení spotřeby energie bude podle Prouzy spíše apel, zavírání podniků prý nehrozí

Nahrávám video

Snížení špičkové spotřeby elektřiny o pět procent, na kterém se shodly státy Evropské unie, bude fakticky dobrovolné. Řekl to koordinátor českého předsednictví na ministerstvu průmyslu a obchodu Tomáš Prouza. Podle ekonoma Petra Zahradníka je ale velmi důležité i zastropování cen elektřiny. Na zastropování plynu se státy neshodly, ale diskutují o něm. Podle Prouzy si ale každá země tento strop představuje jinak. Tomáš Prouza a Petr Zahradník hovořili o závěrech rady unijních ministrů pro energetiku v Událostech, komentářích.

Rada ministrů pro energetiku schválila dvě opatření: že budou členské země EU šetřit elektřinou a také zastropování jejích cen a mimořádné zdanění elektráren a dodavatelů fosilních paliv. Není zatím žádná definitivní dohoda o cenových stropech pro plyn, ale diskutuje se i o nich. Požadavek na jejich zavedení vyslovilo patnáct členských zemí, podle Prouzy je s tím ale zásadní problém, jak se ukázalo, když se české předsednictví každého státu ptalo na podrobnosti. „Od každé z těch patnácti zemí jsme dostali úplně jinou odpověď,“ upozornil.

V úvahu podle něj připadá několik variant stropu. Myslí si, že nemá smysl stanovit cenový strop na ruský plyn, „protože dnes už téměř žádný ruský plyn není“. Za velmi problematické považuje Prouza i stanovení maximálních cen pro zkapalněný plyn. „Když to uděláte zejména u LNG, tak není žádný problém, aby majitel toho plynu otočil tankery, poslal je do Asie a budeme mít problém,“ varoval. Za reálné považuje hlavně stanovení cenového stropu pro plyn používaný k výrobě elektrické energie.

To si myslí i Zahradník, podle kterého ale nejspíše bude problém vymyslet celoevropské řešení pro zastropování u plynu. Zastropování cen pro výrobu elektřiny by ale podle něj pomohlo cenám obou. „Zajistíte, že substituční efekt v rámci trhu s plynem se nepřesune do energetického sektoru a dojde nejenom k oddělení, ale současně i vytvoření jistoty na obou trzích,“ podotkl.

Shodu ministrů, přes trvající diskusi o plynu, hodnotí Zahradník velmi příznivě – zejména to, že radou prošlo prakticky vše, co v polovině září navrhla Evropská komise. „Pro mě je velmi (…) příjemnou zkušeností to, že rada – s výjimkou jednoho bodu, o kterém se zřejmě budeme bavit, ale který je otevřen, rozhodně nezůstává v ofsajdu nebo neřešený – se shodla,“ zdůraznil.

Evropské řešení podle něj umožní unijním státům kroky, které by jinak byly považovány za dumping a nepovolenou veřejnou podporu.

Stahovat spotřebu ve špičkách

Jedním ze schválených opatření je i příslib pětiprocentních úspor elektřiny ve špičkách. „Šetření je důležité – stahovat spotřebu, zejména ve špičkách. To je to, co žene cenu nahoru,“ poznamenal Prouza.

Připustil však, že fakticky je to spíše apel. „Příspěvky jsou v tuto chvíli dobrovolné,“ zdůraznil. Odmítl, že by výsledkem úsporných opatření mohlo být zavírání firem. „Nebavíme se o tom, že bychom zavírali průmyslové podniky. Je to o jednoduchých provozních opatřeních – výměně osvětlení, stažení teploty v provozech. Může to být o tak jednoduchých věcech jako používat na toaletách studenou vodu,“ míní.

On i Zahradník se domnívají, že proti výzvě k úsporám energie nebude v soukromém sektoru žádný velký odpor. „Cena samotná je motivem, aby se spořilo. Přestože existují stropy, cena je stále výrazně vyšší oproti abnormálně nízké ceně v předcházejících obdobích,“ podotkl Zahradník.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 9 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 14 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 16 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 21 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 22 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...