Povinné testování ve firmách se rozjíždí naplno. Doprovází ho výhrady a kritika vlády

Nahrávám video

V Česku se naplno rozbíhá povinné testování ve firmách - od úterý se povinnost procházet každý týden testem na covid týká vedle zaměstnanců také OSVČ a agenturních pracovníků. Ve středu se navíc k podnikům přidá i veřejný sektor. Poptávka po testovacích sadách proto roste, dostupnost volných termínů v místech s antigenními testy naopak klesá.

Povinné testování kvůli šíření koronaviru začalo minulou středu ve velkých podnicích nad 250 zaměstnanců a firmy ho musí u všech pracovníků dokončit do 12. března. Minulý pátek měly začít s testováním i společnosti s 50 až 249 zaměstnanci a dokončit ho musí 15. března.

Od úterý (9. března) se nařízení vztahuje i na agenturní pracovníky a OSVČ, které do daného podniku docházejí kvůli práci. Povinnost prokázat se negativním potvrzením mají tito lidé stejně jako zaměstnanci jednou týdně. Obstarat si ho můžou sami, nebo je firma nechá otestovat na svém vlastním místě. Stát přispívá na test šedesáti korunami čtyřikrát měsíčně.   

Pro firmy nad padesát zaměstnanců platí výjimky: Povinné testování se netýká lidí pracujících z domova a těch, kteří v posledních třech měsících prodělali nemoc covid-19, nemusí se mu podrobit ani lidé, kteří mají potvrzení o očkování.

Samoodběr i externí firmy

Většina společností už testování zajistila, způsob je dvojí. První možností jsou samotestovací sady, které umožňují, aby se zaměstnanec otestoval rovnou na pracovišti. Druhou užívanou cestou je nasmlouvání externích firem, které odběry zajišťují. Tak se zachovali například v litovelském pivovaru, který zaměstnává dvě stě lidí. Firma zajíždí přímo do podniku.

„Nebylo to jednoduché, nicméně částečně jsme se připravili už v průběhu roku, takže se nám podařilo v předstihu zajistit společnost, která pro nás testování začne provádět,“ komentoval novou povinnost ředitel pivovaru Lumír Hyneček.

Podobně jako v jiných případech ovšem i povinné testování provázejí komplikace. „Stát ze dne na den rozhodl, že firmy budou povinně testovat. Stát byl schopen za 12 měsíců provést 8,5 milionů testů – teď chce po firmách, aby tentýž počet provedly za jeden měsíc,“ kritizoval spěšné opatření viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. Podniky podle něj neměly vůbec šanci se na testování připravit.

Mnohé firmy si stěžují na to, že státní rozhodnutí přišlo pozdě a že neměly dost času testy obstarat nebo je obstarat výhodně. Stát navíc přispívá 60 korunami, pořizovací cena ale může být i dvojnásobná. Závodní lékaři, na které se podniky kvůli odběru vzorků obracejí, navíc nemusejí stíhat obstarat všechny pracovníky.

Například výkonný ředitel skupiny BR Group Petr Mitura ve vysílání ČT24 uvedl, že firma byla postavena před úkol sehnat deset tisíc testů, jenže levnější testovací soupravy už nebyly k dispozici a další dostupné neměly potřebnou certifikaci – řešením se tak stalo nasmlouvání externí firmy, i Mitura ale uvádí, že roli sehrálo množství zaměstnanců; pro BR Group pracují dva tisíce lidí, což je pro testovací společnosti už atraktivně vysoké číslo. Náklady odhaduje na několik set tisíc korun.

Menší provozy ale tuto možnost mít nemusejí a jejích objednávky testů k samoodběru mohou dodavatelé odsouvat, protože nejsou tak atraktivní jako velké podniky. Tato situace podle všeho stojí i za současným přetížením veřejných odběrových center (viz níže), které evidují významný nárůst poptávky.

Nástup státní správy

Ve středu 10. března se přitom k místům s povinným testováním připojí i veřejné úřady s padesáti a více pracovníky. Nezbytné odběry státních zaměstnanců, pracovníků územních samosprávných celků, příslušníků bezpečnostních sborů, vojáků a zaměstnanců zdravotnických zařízení financovaných z veřejného zdravotního pojištění. Od 17. března nebudou zaměstnanci bez negativního testu na nemoc covid-19 vpuštěni na pracoviště.

Povinnost se netýká základních a středních škol, které jsou nyní zavřeny. Výjimka je také pro zaměstnance v sociálních službách, které jsou ošetřeny zvláštním krizovým opatřením.

Nahrávám video

Obsazené rezervace

Skokový nárůst celospolečenské poptávky po testech na covid také změnil situaci v odběrových místech. Některá z nich jsou až na měsíc zarezervovaná. Například Zlín nebo Olomouc v úterý odpoledne hlásily volná místa až za dva týdny, podobná situace se týkala i západočeského Sokolova, kde byl nejbližší volný termín 17. března, třebaže menší podniky musí otestovat nejpozději do 15. v měsíci.

Hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek (za STAN) potvrdil, že testovací centra v kraji jsou zahlcená. „Vláda neošetřila povinnost zaměstnancům vykonávat testování ve vlastní režii, šlo to pouze doporučením. Ti zaměstnanci, u kterých firma sama netestuje, zahlcují kapacity v testovacích centrech,“ prohlásil.

Převis poptávky evidují i v Brně. „Situace začíná být vážná, testovací místo je zahlceno, i když jsme navyšovali kapacitu. Termín na antigenní testy je vyčerpán zhruba v horizontu dalšího týdne,“ informovala v Devadesátce ČT24 primářka ORL ve zdejší nemocnici u svaté Anny Pavla Urbánková a upozorňuje, že zdravotnictví čelí „obrovskému množství požadavků“ naráz – pečuje o covidové pacienty, provádí očkování a ve zvýšené míře i vyhodnocování PCR testů.

Situace se nicméně může proměňovat, což potvrzují i odběrová místa a radí, aby lidé sledovali jejich rezervační systémy, kde se jednotlivá volná místa mohou objevovat. Například v Praze jsou navíc zahlcená hlavně střediska na exponovaných místech (jako je Václavské náměstí nebo VFN na Novém Městě).

Méně frekventovaná centra měla v úterý ještě kapacitu volnou, příkladem je třeba centrum na pražských Roztylech, které jen pro úterý nabízelo sto volných míst a i na další dny umožňovalo rezervaci.

Antigenní testy jsou nicméně podle primářky Urbánkové jedinou možnou volbou, protože na vyhodnocování PCR nemají firmy potřebnou techniku. „Testování musí být pokud možno neinvazivní, jednoduše a snadno proveditelné, snadno vyhodnotitelné a dostupné. Z toho hlediska jsou antigenní testy jedinou možno volbou,“ podotkla. „Musíme si být ale vědomi jejich limitace – poměrně nízké citlivosti u lidí, kteří mají malou virovou nálož.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 9 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 15 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 16 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 21 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 22 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...