Platy ve veřejné sféře by mohly růst, připustil Babiš. Koalice o nich bude znova jednat

Nahrávám video

Koalice bude jednat o růstu platů ve veřejné sféře, tuto možnost v rozhovoru pro Českou televizi připustil premiér Andrej Babiš (ANO). Návrh státního rozpočtu na příští rok, který ministryně financí na vládu poslala tento týden, přitom sice počítá s nárůstem pro učitele, ale u dalších státních zaměstnanců, jako jsou hasiči nebo policisté, má platy zmrazit. To kritizovali sociální demokraté a uvedli, že chtějí růst o pevnou částku pro všechny.

„Máme vyšší inflaci, tak nárůst je na místě, teď je otázka, jakým způsobem jsme schopni v rámci rozpočtu ten nárůst prosadit,“ uvedl premiér a předseda ANO Babiš. „Do jednání půjdeme s návrhem, aby se všem státním zaměstnancům navýšily platy o částku tři tisíce korun měsíčně,“ konstatoval vicepremiér a předseda ČSSD Jan Hamáček. O platech by měl podle sociálních demokratů jednat kabinet i společně s odbory.

Například Jan Kurnat je u hasičského záchranného sboru už jedenáct let. Poslední dva roky slouží v Praze a během koronavirové pandemie se jemu i kolegům náplň práce na čas proměnila – dále sice pomáhali u nehod i požárů, ale zároveň rozváželi vakcíny, dezinfikovali objekty, pomáhali v nemocnicích. „Podíleli jsme se na tom všichni jako jedna parta. Trávili jsme i čas ve volnu tady, když bylo potřeba, šli jsme do práce. Bylo to náročné i po psychické stránce,“ popisuje. Mimořádné úkoly pro hasiče nekončí ani teď. Pomáhají třeba rozvážet antigenní testy do škol po celé republice.

Platy státních zaměstnanců – mezi kterými jsou právě i hasiči, policisté nebo úředníci, navrhlo ministerstvo financí zmrazit. Krok hájí udělenými odměnami a argumentem, že další peníze zaměstnancům zůstaly po zrušení superhrubé mzdy, snížení daní a zvýšení slevy na poplatníka.

„Peníze převyšují inflaci. Já jsem ministryně financí a musím se chovat vzhledem k okolnostem i úsporně. Pokud vláda rozhodne jinak, tak to samozřejmě bude jinak,“ říká Alena Schillerová (za ANO).

Hamáček poznamenal, že tak, jak je rozpočet navržen, jeho hlas nedostane. „Protože reálně snižuje platy státním zaměstnancům,“ zdůraznil. Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) nedostane hlas žádného sociálnědemokratického ministra.

Zmrazení platů pro příští rok kritizují i někteří opoziční politici

Že by platy v příštím roce měly ve veřejné sféře zůstat na stejné úrovni jako letos, se nelíbí ani některým opozičním stranám. „Hasičům, policistům a dalším potřebným profesím, jako jsou třeba záchranáři, je potřeba platy zvyšovat,“ zdůraznil předseda SPD Tomio Okamura. Podle předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Miloslavy Vostré (KSČM) by měly růst alespoň o míru inflace. „To znamená těch 3,5 procenta. Myslíme si, že je to spravedlivé,“ poznamenala.

Politici ale upozorňují i na limity státního rozpočtu a v souvislosti s možným růstem výdělků volají po úsporách. „Pokud by vláda dokázala ušetřit, snížit schodek a nalézt výdaje, které je možné osekat, tak rozumím tomu, že část toho je možné nasměrovat státním zaměstnancům,“ míní místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Skopeček (ODS).

I podle místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru Mikuláše Ferjenčíka (Piráti) je potřeba vycházet z možností státního rozpočtu. „A v tuhle chvíli mám zato, že je možné hledat jiné úspory než v oblasti platů. Pak by bylo možné něco přidat,“ uvedl.

Návrh rozpočtu zatím počítá jen s navýšením platů učitelů. Plán hospodaření na příští rok musí vláda sněmovně poslat do konce září.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 9 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 15 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 16 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 21 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 22 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...