Placené vysílání v DVB-T2? Podle komerčních televizí musí nejprve dávat ekonomicky smysl

Pro pozemní neboli terestrické vysílání je v Česku dosud příznačné, že je jeho příjem na rozdíl od kabelového nebo satelitního bezplatný. V současnosti ale probíhá přechod na nový standard DVB-T2, který opět otevírá otázku zavedení placené části vysílání, například programů ve vysokém rozlišení. Zatímco Česká televize, která už své kanály v HD kvalitě nabízí, na odborné konferenci Digimedia 2018 zpoplatnění odmítla, podle zástupců televizí Nova a Prima záleží na operátorech, jestli přijdou se smysluplnou nabídkou. Oba komerční subjekty každopádně s volně šířenými HD verzemi svých programů nepočítají.

„Placené vysílání v rámci nové digitální platformy je pro nás jako poskytovatele veřejné služby nezajímavá otázka,“ prohlásil generální ředitel České televize Petr Dvořák s tím, že ČT bude svůj signál a své programy divákům poskytovat tak jako dosud. „Vzhledem k tomu, že jsme financováni z veřejných zdrojů, tak nám nepřipadá fér, abychom produkt dál zpoplatňovali,“ vysvětlil Dvořák na konferenci postoj veřejnoprávní instituce.

Pokud vznikne technické řešení, které umožní volné a placené šíření nějakým způsobem zkoordinovat, tak podle Dvořáka bude ČT jako jeden z hlavních pilířů trhu účastníkem, ale v rámci duálního systému vysílání (veřejnoprávní a soukromé) bude nadále fungovat zdarma jako teď.

  • V současnosti jsou v Česku spuštěny tři přechodové sítě, které divákům po republice nabízí televizní programy v novém standardu DVB-T2. Ve výsledku ale mají existovat celoplošné sítě DVB-T2 celkem čtyři.
  • Druhou vlnu digitalizace, která přichází několik let po skončení analogového vysílání pozemních vysílačů, si vyžádalo uvolnění části vysílacího pásma, konkrétně 700 MHz, pro mobilní operátory, a to na základě mezinárodních dohod a rozhodnutí vlády.
  • DVB-T2 se standardem videoformátu HEVC snižuje množství přenášených dat. DVB-T2 tudíž proti nynější technologii umožňuje vysílání více programů na menším rozsahu frekvencí.
  • Česká televize spustila digitální pozemní vysílání v novém standardu koncem března a signálem už pokrývá podle teoretického modelu dostupnosti přes 99 procent území.
  • Vypínání stávajících vysílacích multiplexů DVB-T by mělo podle dosavadních předpokladů začít v listopadu 2019. Od května 2020 bude na celém území k dispozici pouze příjem DVB-T2.

Zástupci komerčních televizí Nova a Prima na konferenci sice odmítli, že s DVB-T2 nabídnou divákům své kanály volně ve vysokém rozlišení (tedy v HD kvalitě) tak jako Česká televize nabízí ty své už teď v přechodové sítí, ale pokud jde o možnost placeného vysílání v rámci pozemního vysílání, záleží podle nich spíš na operátorech.

„I v Česku může vzniknout placená platforma, pokud bude ekonomicky dávat smysl,“ uvedl generální ředitel FTV Prima Marek Singer. Upozorňuje ale, že placenou platformu provozuje vždy a všude na světě operátor, ne vysílatel. „Tady se teď otvírá nějaký prostor, patrně pro relativně velký počet potenciálních kanálů, takže se z mého pohledu otevírá pro operátory nový trh,“ poznamenal. „Pokud za mnou přijde kterýkoli operátor se zajímavou komerční nabídkou, zvážím ji,“ dodal.

„Záleží opravdu na tom, jestli operátor přijde s nějakým funkčním modelem,“ souhlasil technický ředitel TV Nova Josef Uher. „Pokud jde o placené kanály, my v nabídce placené kanály už máme – Nova Sport 1 a Nova Sport 2. Samozřejmě rádi bychom měli tyto placené kanály i v terestrickém vysílání,“ připustil Uher.

„V sousedním Německu se byznys model našel a terestrické vysílání tam roste, i když původně bylo na významném poklesu. S nástupem DVB-T2 se našel kombinovaný model, který znamenal velký nárůst. Spokojeni jsou jak diváci, tak operátor té platformy,“ nastínil Uher.

Singer pak upozorňuje, že sice se v této věci obrací pozornost na dvě největší komerční televize, ale přitom je poměrně široké portfolio placených kanálů, pro které je to příležitost navýšit distribuci. „To bych čekal, že bude první rozšíření nabídky,“ řekl.

Nahrávám video

Pozitivně nicméně vnímá například rakouský model, který na konferenci přiblížil výkonný ředitel rakouské společnosti IP Austria Walter Zinggl. Zatímco stanice v nízkém rozlišení jsou tam volně k dispozici, kanály ve vysokém rozlišení jsou šířeny kódovaně. K základnímu portfoliu kanálů v HD se dostanou plátci koncesionářského poplatku ORF, za kompletní nabídku pak zaplatí jedenáct eur měsíčně.

Zinggl pitom připomíná, že neexistuje nic jako bezplatná televize. „V komerčních televizích platí divák pozorností reklamě,“ uvedl, televize veřejné služby jsou pak placeny státem, nebo občany.

Je po placené TV v terestrickém vysílání zájem?

Martin Gebauer, ředitel Českých Radiokomunikací, které zajišťují vysílání pro komerční kanály v terestrické síti, ale upozorňuje, že v tuzemsku více než polovina obyvatel nechce platit za obsah. „Je otázka, jaká bude poptávka po placených kanálech a který operátor si na sebe vezme riziko, že v Česku zavede placenou variantu a které kanály do toho budou zahrnuty,“ uvedl.

Je podle něj důležité, aby ti, co vytvářejí produkt a prodávají, aby uvažovali v širších souvislostech. „I u velkých sportů v Americe, které šly cestou placené televize, je postupný trend, že se vrací do nějakého hybridního modelu. Protože v momentě, kdy ztratíte základnu lidí, kteří o tom mluví, tak se trh zmenšuje. Je to jenom pro vyvolené, není to obecná zábava a žádná z profesionálních lig nemá zájem, aby se tohle dělo,“ přiblížil.

Nahrávám video

Jedním ze zatím posledních kanálů, které vstoupily do DVB-T2, je Televize Seznam, která své začátky spojila s internetem. „Pozemní vysílání beru tak, že stále zacílí na zhruba polovinu trhu a tím pádem je to pro nás nezbytnost. Pro nás je televize další distribuční kanál k internetu, který je pro nás jasně primárním kanálem, a věřím, že vždycky bude,“ přiblížil místopředseda představenstva Seznam.cz Pavel Zima.

O placeném přístupu v pozemním vysílání neuvažují. „Příležitost to je, ale pro jiné hráče než pro Seznam. Dál pojedeme v modelu, kdy prodáváme reklamu, kterou pokryjeme veškeré náklady na obsah a distribuci. Nehodláme v tom nic měnit,“ prohlásil Zima.

Zpoždění technického plánu přechodu

Diskuse o možnosti placeného obsahu v pozemním vysílání by ale neměly zastínit skutečnost, že tuzemský televizní trh stále čeká na to, až bude schválen technický plán přechodu na DVB-T2. De facto to znamená, že ještě nejsou přesné termíny, kdy se bude v jednotlivých oblastech Česka vysílání ve starém formátu vypínat.

Aktuálně je v meziresortním připomínkovém řízení a ve finále o něm rozhoduje vláda. „Předpokládám, že schválen bude v létě,“ uvedl na konferenci ředitel odboru elektronických komunikací na ministerstvu průmyslu a obchodu Luděk Schneider.

Nahrávám video

Podle Dvořáka měl být plán k dispozici už před začátkem celého procesu. „Ale věřím, že schválení nebude nic bránit,“ uved. „Pořád si myslíme, že je ještě čas, aby vše dopadlo, jak je naplánováno. Doufáme, že technický plán bude schválen,“ doplnil Gebauer.

Pro diváky znamená přechod na DVB-T2 obměnu televizní techniky – buď pořízení nové televize, nebo set-top boxu pro novou normu.

Podle Gebauera v současnosti přijímá televizní vysílání v novém standardu DVB-T2 prostřednictvím pozemních vysílačů zhruba 22 procent domácností.

V současnosti je na trhu sedmnáct set televizních přijímačů a set-top boxů, které podporují DVB-T2. Je to zhruba 95 procent ze všech nabízených zařízení. 

  • Základním předpokladem je mít televizor (nebo k němu připojený set-top box) přizpůsobený standardu DVB-T2. V případě, že mají domácnosti svojí individuální anténu, stačí pak obvykle pro naladění přechodové sítě pouze zvolit volbu automatického ladění na svých televizních přijímačích. Ti, kdo bydlí v bytových domech a přijímají vysílání přes společné televizní antény (STA), musí prostřednictvím společenství vlastníků kontaktovat servisní firmu, která STA upraví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 8 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 14 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 15 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 20 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 21 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...