Placené vysílání v DVB-T2? Podle komerčních televizí musí nejprve dávat ekonomicky smysl

Pro pozemní neboli terestrické vysílání je v Česku dosud příznačné, že je jeho příjem na rozdíl od kabelového nebo satelitního bezplatný. V současnosti ale probíhá přechod na nový standard DVB-T2, který opět otevírá otázku zavedení placené části vysílání, například programů ve vysokém rozlišení. Zatímco Česká televize, která už své kanály v HD kvalitě nabízí, na odborné konferenci Digimedia 2018 zpoplatnění odmítla, podle zástupců televizí Nova a Prima záleží na operátorech, jestli přijdou se smysluplnou nabídkou. Oba komerční subjekty každopádně s volně šířenými HD verzemi svých programů nepočítají.

„Placené vysílání v rámci nové digitální platformy je pro nás jako poskytovatele veřejné služby nezajímavá otázka,“ prohlásil generální ředitel České televize Petr Dvořák s tím, že ČT bude svůj signál a své programy divákům poskytovat tak jako dosud. „Vzhledem k tomu, že jsme financováni z veřejných zdrojů, tak nám nepřipadá fér, abychom produkt dál zpoplatňovali,“ vysvětlil Dvořák na konferenci postoj veřejnoprávní instituce.

Pokud vznikne technické řešení, které umožní volné a placené šíření nějakým způsobem zkoordinovat, tak podle Dvořáka bude ČT jako jeden z hlavních pilířů trhu účastníkem, ale v rámci duálního systému vysílání (veřejnoprávní a soukromé) bude nadále fungovat zdarma jako teď.

  • V současnosti jsou v Česku spuštěny tři přechodové sítě, které divákům po republice nabízí televizní programy v novém standardu DVB-T2. Ve výsledku ale mají existovat celoplošné sítě DVB-T2 celkem čtyři.
  • Druhou vlnu digitalizace, která přichází několik let po skončení analogového vysílání pozemních vysílačů, si vyžádalo uvolnění části vysílacího pásma, konkrétně 700 MHz, pro mobilní operátory, a to na základě mezinárodních dohod a rozhodnutí vlády.
  • DVB-T2 se standardem videoformátu HEVC snižuje množství přenášených dat. DVB-T2 tudíž proti nynější technologii umožňuje vysílání více programů na menším rozsahu frekvencí.
  • Česká televize spustila digitální pozemní vysílání v novém standardu koncem března a signálem už pokrývá podle teoretického modelu dostupnosti přes 99 procent území.
  • Vypínání stávajících vysílacích multiplexů DVB-T by mělo podle dosavadních předpokladů začít v listopadu 2019. Od května 2020 bude na celém území k dispozici pouze příjem DVB-T2.

Zástupci komerčních televizí Nova a Prima na konferenci sice odmítli, že s DVB-T2 nabídnou divákům své kanály volně ve vysokém rozlišení (tedy v HD kvalitě) tak jako Česká televize nabízí ty své už teď v přechodové sítí, ale pokud jde o možnost placeného vysílání v rámci pozemního vysílání, záleží podle nich spíš na operátorech.

„I v Česku může vzniknout placená platforma, pokud bude ekonomicky dávat smysl,“ uvedl generální ředitel FTV Prima Marek Singer. Upozorňuje ale, že placenou platformu provozuje vždy a všude na světě operátor, ne vysílatel. „Tady se teď otvírá nějaký prostor, patrně pro relativně velký počet potenciálních kanálů, takže se z mého pohledu otevírá pro operátory nový trh,“ poznamenal. „Pokud za mnou přijde kterýkoli operátor se zajímavou komerční nabídkou, zvážím ji,“ dodal.

„Záleží opravdu na tom, jestli operátor přijde s nějakým funkčním modelem,“ souhlasil technický ředitel TV Nova Josef Uher. „Pokud jde o placené kanály, my v nabídce placené kanály už máme – Nova Sport 1 a Nova Sport 2. Samozřejmě rádi bychom měli tyto placené kanály i v terestrickém vysílání,“ připustil Uher.

„V sousedním Německu se byznys model našel a terestrické vysílání tam roste, i když původně bylo na významném poklesu. S nástupem DVB-T2 se našel kombinovaný model, který znamenal velký nárůst. Spokojeni jsou jak diváci, tak operátor té platformy,“ nastínil Uher.

Singer pak upozorňuje, že sice se v této věci obrací pozornost na dvě největší komerční televize, ale přitom je poměrně široké portfolio placených kanálů, pro které je to příležitost navýšit distribuci. „To bych čekal, že bude první rozšíření nabídky,“ řekl.

Nahrávám video
Zinggl: V Rakousku se s DVB-T2 zvýšil počet lidí, co volí pozemní signál
Zdroj: ČT24

Pozitivně nicméně vnímá například rakouský model, který na konferenci přiblížil výkonný ředitel rakouské společnosti IP Austria Walter Zinggl. Zatímco stanice v nízkém rozlišení jsou tam volně k dispozici, kanály ve vysokém rozlišení jsou šířeny kódovaně. K základnímu portfoliu kanálů v HD se dostanou plátci koncesionářského poplatku ORF, za kompletní nabídku pak zaplatí jedenáct eur měsíčně.

Zinggl pitom připomíná, že neexistuje nic jako bezplatná televize. „V komerčních televizích platí divák pozorností reklamě,“ uvedl, televize veřejné služby jsou pak placeny státem, nebo občany.

Je po placené TV v terestrickém vysílání zájem?

Martin Gebauer, ředitel Českých Radiokomunikací, které zajišťují vysílání pro komerční kanály v terestrické síti, ale upozorňuje, že v tuzemsku více než polovina obyvatel nechce platit za obsah. „Je otázka, jaká bude poptávka po placených kanálech a který operátor si na sebe vezme riziko, že v Česku zavede placenou variantu a které kanály do toho budou zahrnuty,“ uvedl.

Je podle něj důležité, aby ti, co vytvářejí produkt a prodávají, aby uvažovali v širších souvislostech. „I u velkých sportů v Americe, které šly cestou placené televize, je postupný trend, že se vrací do nějakého hybridního modelu. Protože v momentě, kdy ztratíte základnu lidí, kteří o tom mluví, tak se trh zmenšuje. Je to jenom pro vyvolené, není to obecná zábava a žádná z profesionálních lig nemá zájem, aby se tohle dělo,“ přiblížil.

Nahrávám video
Souhrn důležitých informací o novém standardu DVB-T2
Zdroj: ČT24

Jedním ze zatím posledních kanálů, které vstoupily do DVB-T2, je Televize Seznam, která své začátky spojila s internetem. „Pozemní vysílání beru tak, že stále zacílí na zhruba polovinu trhu a tím pádem je to pro nás nezbytnost. Pro nás je televize další distribuční kanál k internetu, který je pro nás jasně primárním kanálem, a věřím, že vždycky bude,“ přiblížil místopředseda představenstva Seznam.cz Pavel Zima.

O placeném přístupu v pozemním vysílání neuvažují. „Příležitost to je, ale pro jiné hráče než pro Seznam. Dál pojedeme v modelu, kdy prodáváme reklamu, kterou pokryjeme veškeré náklady na obsah a distribuci. Nehodláme v tom nic měnit,“ prohlásil Zima.

Zpoždění technického plánu přechodu

Diskuse o možnosti placeného obsahu v pozemním vysílání by ale neměly zastínit skutečnost, že tuzemský televizní trh stále čeká na to, až bude schválen technický plán přechodu na DVB-T2. De facto to znamená, že ještě nejsou přesné termíny, kdy se bude v jednotlivých oblastech Česka vysílání ve starém formátu vypínat.

Aktuálně je v meziresortním připomínkovém řízení a ve finále o něm rozhoduje vláda. „Předpokládám, že schválen bude v létě,“ uvedl na konferenci ředitel odboru elektronických komunikací na ministerstvu průmyslu a obchodu Luděk Schneider.

Nahrávám video
Dvořák: Předpokládáme, že by vláda měla technický plán přechodu přijmout během léta
Zdroj: ČT24

Podle Dvořáka měl být plán k dispozici už před začátkem celého procesu. „Ale věřím, že schválení nebude nic bránit,“ uved. „Pořád si myslíme, že je ještě čas, aby vše dopadlo, jak je naplánováno. Doufáme, že technický plán bude schválen,“ doplnil Gebauer.

Pro diváky znamená přechod na DVB-T2 obměnu televizní techniky – buď pořízení nové televize, nebo set-top boxu pro novou normu.

Podle Gebauera v současnosti přijímá televizní vysílání v novém standardu DVB-T2 prostřednictvím pozemních vysílačů zhruba 22 procent domácností.

V současnosti je na trhu sedmnáct set televizních přijímačů a set-top boxů, které podporují DVB-T2. Je to zhruba 95 procent ze všech nabízených zařízení. 

  • Základním předpokladem je mít televizor (nebo k němu připojený set-top box) přizpůsobený standardu DVB-T2. V případě, že mají domácnosti svojí individuální anténu, stačí pak obvykle pro naladění přechodové sítě pouze zvolit volbu automatického ladění na svých televizních přijímačích. Ti, kdo bydlí v bytových domech a přijímají vysílání přes společné televizní antény (STA), musí prostřednictvím společenství vlastníků kontaktovat servisní firmu, která STA upraví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 9 mminutami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 1 hhodinou

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 23 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026
Načítání...