Piráti chtějí navázat platy učitelů na průměrnou mzdu. Ministr školství dává přednost vládnímu slibu

Nahrávám video
Události: Jaké platy by měli mít učitelé
Zdroj: ČT24

Jedno z hlavních politických témat posledních let je, kolik peněz si zaslouží učitelé. S návrhem nového zákona nyní přišli Piráti. Chtějí stanovit platy učitelů tak, aby se odvíjely od průměrné mzdy. Odpadlo by tak každoroční dohadování, o kolik vláda svým nařízením částku zvýší. Ministr školství Robert Plaga (ANO) návrh nepodpoří. Kabinet si již dříve dal závazek zvýšit do roku 2021 průměr výdělků učitelů alespoň na 45 tisíc korun.

Místopředseda výboru pro vzdělání sněmovny Lukáš Bartoň (Piráti) uvedl, že jeho strana chce dosáhnout toho, aby objem peněz určených na platy pedagogů ze zákona dosahoval 130 procent průměrné mzdy. Některé strany zastoupené ve sněmovně už slibují tomuto návrhu podporu. Ministr školství Robert Plaga (ANO) jej studuje. Princip chválí, k textu zákona má ale výhrady.

Návrh Pirátů navázat platy učitelů na průměrnou mzdu se líbí například učitelce Jarmile Buriánkové. Její tarifní plat – v kategorii začínající pedagožky – je od ledna 30 930 korun. Domnívá se, že tento plat není v Praze dostačující. Naopak Gabriela Kvasnicová učí už více než 32 let. Její plat se nyní přehoupl přes 40 tisíc korun. Považuje za ostudu, že to trvalo tak dlouho.

Obě by si v případě, že by nový návrh prošel, polepšily. První skoro o šest tisíc, druhá zhruba o dva.

Skončila by každoroční přetahovaná

Za přednost návrhu považuje Bartoň to, že by se odstranilo každoroční jednání o tom, o kolik se platy učitelů navýší. Měli by jistotu, kolik minimálně budou mít. 

„Každoroční strkanice o platy učitelů jsou nedůstojné, učitel má mít vysoký standardní plat,“ domnívá se například ředitelka ZŠ Mendelova Martina Thumsová. 

Podle návrhu nového systému by měli začínající učitelé sto procent průměrné mzdy, léty praxe by pak procenta narůstala. Předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství František Dobšík soudí, že by to přineslo stabilitu ne pro ty, kteří už ve školství jsou, ale pro ty, kteří by uvažovali, že se stanou pedagogy do budoucnosti. 

  • V oboru vzdělávání pracuje v Česku skoro 300 tisíc lidí, učitelů je z toho zhruba 160 tisíc. Jde o údaje za loňské třetí čtvrtletí.
  • V prvním pololetí loňského roku byl průměrný hrubý plat učitelů přes 37 tisíc korun měsíčně. Pro porovnání, průměrná mzda v Česku ve stejném období byla 33 297 korun. Učitelé dostávají výplatu podle tabulky, v závislosti na odpracovaných letech.
  • Od letošního ledna dostávali pedagogové nové platové výměry, které počítaly s navýšením o 10 procent. Osm procent do tarifních platů, další dvě mohou dostat v odměnách.

Piráty by mohli ve sněmovně podpořit i sociální demokraté nebo SPD. Naopak výhrady k návrhu mají komunisté a ODS. 

Dál směrem ke 45 tisícům měsíčně

Ministr školství oceňuje, že návrh znovu otevře debatu, jak zvýšit objem peněz směřujících do vzdělávání. Poslancům ANO ho ale podpořit nedoporučí. „Jsem rád, že to téma někdo otevřel. Nemyslím si, že pirátský návrh je nejlépe zpracovaný, že je technicky proveditelný a že vede ke zjednodušení toho mechanismu.“

Učitelům však chce přidávat dál a splnit tak slib z vládního prohlášení, aby průměrný plat učitelů byl v příštím roce 45 tisíc korun. 

Zvyšování platů učitelů
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 18 mminutami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 2 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 3 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...