Paliva v týdnu zdražila zhruba o dvacet haléřů, nafta je letos poprvé nad 38 korunami

Ceny pohonných hmot v Česku od minulého týdne opět vzrostly. Nejprodávanější benzin Natural 95 zdražil o 22 haléřů na průměrných 39,75 korun za litr. Za litr nafty řidiči zaplatí v průměru 38,04 korun, což je o 25 haléřů více než minulou středu. Cena dieselu se nad 38 korun dostala poprvé od poloviny loňského prosince. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Paliva postupně zdražují zhruba od konce letošního května. Podle analytiků budou ceny paliv v příštím týdnu nejspíš dál mírně růst, v dlouhodobém horizontu by však mohly spíše klesat.

Zdražování nafty urychlilo, když se od začátku srpna spotřební daň z nafty zvedla o 1,50 koruny na litr. Její cena od té doby vzrostla o více než čtyři koruny.

Na začátku měsíce stál litr podle dat CCS v průměru 33,95 koruny. Spotřební daň na naftu se od srpna vrátila na úroveň platnou do loňského června, kdy vláda prosadila její snížení kvůli tehdejším vysokým cenám, aby hlavně ulevila dopravcům. 

Podle ředitele společnosti 4Trans Jaroslava Tona je zdražení nafty nad 38 korun za litr problémem právě pro firmy podnikající v dopravě, pro které jsou pohonné hmoty jedny z hlavních nákladových položek.

Navzdory dlouhému růstu cen jsou však pohonné hmoty v Česku stále levnější než loni ve stejnou dobu, kdy stoupaly po začátku ruského útoku na Ukrajinu. Benzin je o 76 haléřů na litru levnější než před rokem, za litr nafty tehdy motoristé platili o téměř sedm korun více.

Za zdražováním z posledních týdnů stojí podle analytika Purple Trading Petra Lajska zejména růst cen na burze v Rotterdamu, kde například nafta zdražila za poslední měsíc o pět procent. Dalším negativním faktorem byla oslabující česká koruna, která prodražuje import pohonných hmot a ropy. Vliv má podle Lajska v neposlední řadě také ropa, která zareagovala na oživení čínského kapitálového trhu a trh navíc vyhlíží další prodloužení dobrovolných produkčních škrtů Saúdské Arábie i Ruska.

V následujících dnech budou podle analytiků ceny pohonných hmot nejspíš dál růst. „Průměrná cena za litr benzinu se posune nad hranici 40 korun, u nafty očekáváme úroveň kolem 38,50 korun za litr,“ řekl analytik XTB Jiří Tyleček. Upozornil na možný další růst cen ropy kvůli očekávanému hurikánu v USA.

Mírný růst a poté pokles

Pro dlouhodobější cenový výhled však bude podle Tylečka klíčová situace průmyslu v Číně, kde data ukazují na konec tamního ekonomického boomu, což by mohlo ceny ropy snížit. „U benzinu tak můžeme očekávat stagnaci ceny a postupné zlevňování. Ceny by měly začít postupně padat i u nafty, i když zde bude trend o něco pomalejší,“ podotkl Tyleček.

Ton upozornil, že v minulém týdnu cena nafty na burze v Rotterdamu zůstala stabilní a drží se na úrovni z přelomu července a srpna. „Z aktuálních údajů nevyplývá důvod pro dlouhodobý růst cen pohonných hmot, ať už u benzínu či nafty,“ uvedl. Růst cen je tak podle něj na konci. „V nadcházejících měsících je možné očekávat pokles cen pohonných hmot až o jednu korunu, a to jak u benzínu, tak u nafty ve srovnání s aktuálním stavem,“ dodal.

Nejlevnější paliva nyní natankují řidiči v Jihočeském kraji, kde je litr benzinu v průměru za 39,30 koruny. Naftu tam prodávají průměrně za 37,55 koruny za litr. Naopak nejdražší jsou dlouhodobě čerpací stanice v Praze. Litr benzinu stojí v hlavním městě průměrně 40,88 koruny, litr nafty pak 39,29 koruny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 7 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 12 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 13 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 19 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 20 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...