OPEC dohodl snížení těžby, musí ale souhlasit Rusko

Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) se dohodla na snížení těžby suroviny o 1,5 milionu barelů denně. Snížení je ale podmíněno souhlasem Ruska a pokud bude schváleno, bude to nejvýraznější redukce těžby od krize v roce 2008, uvedla agentura Reuters. Dohodnutý objem se týká skupiny OPEC+, která zahrnuje jak členské země kartelu, tak jejich spojence, právě včetně Ruska. Rozhodující jednání se čeká v pátek.

Skupina OPEC+ teď omezuje těžbu asi o 2,1 milionu barelů denně, jejich dohoda platí do konce března. Toto snížení by podle ministrů mělo zůstat v platnosti až do konce roku, což prosazovala zejména Saúdská Arábie. Nově dohodnutých 1,5 milionu barelů by platilo nad rámec současných škrtů, a to až do června. OPEC uvedl, že z navrhovaného objemu 1,5 milionu barelů by 500 tisíc barelů připadlo na země mimo OPEC.

Ruský ministr energetiky Alexandr Novak ve čtvrtek v Moskvě řekl, že předpokládá, že se k dvoudennímu jednání ve Vídni připojí v pátek. O postoji Ruska k dalšímu omezování produkce ropy nechtěl mluvit. Saúdská Arábie a další členové OPEC se už ve středu snažili zajistit si pro další omezení těžby ropy předběžný souhlas Ruska, žádného příslibu se jim ale z Moskvy nedostalo.

Ruský ministr financí Anton Siluanov později upozornil, že Rusko se s kartelem OPEC ještě na ničem nedohodlo a že je připraveno i na pokles cen ropy. Ten by se podle analytiků pravděpodobně dostavil, kdyby OPEC a Rusko nakonec v pátek žádnou dohodu nestvrdily.

OPEC se omezováním těžby ropy snaží podpořit cenu suroviny. K dalšímu snížení těžby členské státy vede zejména epidemie nového typu koronaviru, která v mnoha zemích omezila ekonomickou aktivitu, a tím i poptávku po ropě. Ceny od začátku roku klesly asi o 20 procent. Severomořský Brent, který je považován za referenční typ ropy pro celý svět, se nyní prodává zhruba za 51 dolarů za barel. Koncem prosince stál asi 68 dolarů a loni na jaře skoro 75 dolarů.

OPEC na konci roku 2008 rozhodl o jednorázovém snížení těžby o rekordních 2,2 milionu barelů denně. Reagoval tehdy na výrazný pokles poptávky v důsledku globální krize.

V reakci na zprávu se cena Brentu zvýšila

V reakci na zprávu, že se členové OPEC dohodli na snížení těžby o 1,5 milionu barelů denně, se cena Brentu zvýšila asi o půl procenta na 51,50 dolaru za barel. Původně se totiž předpokládalo, že rozsah snížení se bude pohybovat kolem jednoho milionu barelů denně. Později ale ropa o zisky přišla a po 15:00 se Brent prodával zhruba za 51 dolarů. Proti předchozímu dni tak už mírně ztrácel.

V celém světě se aktuálně těží zhruba 100 milionů barelů ropy denně, z toho na OPEC připadá méně než třetina. Pokles cen má nepříznivé dopady na rozpočet mnoha těžebních zemí, což se týká zejména Saúdské Arábie. Ta se v poslední době snaží svou ekonomiku transformovat, aby byla na těžbě ropy méně závislá.

OPEC se předloni dohodl na snížení těžby o 1,2 milionu barelů denně a loni v prosinci dobrovolné omezení prohloubil na 1,7 milionu barelů, což platí do konce letošního března. Saúdská Arábie těžbu nad rámec dohody omezuje o dalších 400 tisíc barelů, takže celkem omezení těžby činí zhruba 2,1 milionu barelů denně. Rusko už dalo najevo, že je ochotno bavit se o prodloužení tohoto objemu, dalším škrtům nakloněno není.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
09:38Aktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 11 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
před 15 hhodinami

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
včeraAktualizovánovčera v 22:24

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
včeraAktualizovánovčera v 19:26

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
včera v 15:29

Rozsudek nad Metou a Googlem otevírá dveře. A připomíná tabákový průmysl

Společnosti Meta a Google podle rozhodnutí soudu věděly, že jejich platformy představují riziko pro mladistvé. A mohou u nich způsobit závislost na aplikacích jako Instagram nebo YouTube. Porota v Los Angeles za to přiznala v přelomovém verdiktu ženě odškodné v celkové výši šest milionů dolarů. Technologičtí giganti se proti rozsudku odvolají.
včera v 09:00

Dolary mají nést Trumpův podpis. V historii USA to nemá obdoby

Americké ministerstvo financí se chystá na všech nových dolarových bankovkách tisknout podpis prezidenta Donalda Trumpa. S odvoláním na ministerstvo o tom informovala agentura AP, která zdůrazňuje, že v případě úřadujícího amerického prezidenta bude takový krok bezprecedentní.
včera v 07:47
Načítání...