Odbory a vláda se přou o podporu rodin. Kdo rychle dává, dvakrát dává, říká Středula

Nahrávám video

Vláda na svém středečním zasedání schválila mimořádnou protiinflační podporu pro rodiny s dětmi; domácnostem s čistým ročním příjmem do jednoho milionu korun slíbila jednorázovou podporu pět tisíc na dítě. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) jde o efektivně zacílenou pomoc, šéf odborové centrály Josef Středula pochybuje, zda v současné ekonomické situaci stačí – a jestli nepřijde příliš pozdě, protože výplata bude potřebovat vlastní zákon. O podpoře debatovali v Událostech, komentářích.

Příspěvek pět tisíc korun na dítě v domácnostech pod milionový příjem se podle ministra práce týká zhruba dvou milionů dětí do 18 let a rodiny by měly podporu dostat nejpozději do konce srpna. Příspěvek by měl upravit zákon, který připraví ministerstvo práce, vláda ho po schválení předloží parlamentu. Jaký úřad bude částku vyplácet, není jasné.

„Musíme na to udělat speciální zákon a schválit ho ve zrychleném řízení, aby byl do měsíce, měsíce a půl. Do té doby chceme vyladit mechanismus, jakým způsobem a přes který úřad bychom vypláceli. Řešení jsme schopní mít během tří měsíců,“ prohlásil Jurečka.

„Není možné vyhlašovat tuto pomoc a zároveň říkat, že nevíme, jak to provést. To je návrat do babišovských časů. Němci dávají stoeurový příspěvek všem rodinám s dětmi a neomezují to, protože to je strašně těžko kontrolovatelné. Toto není rychlá pomoc,“ řekl komentátor Aktuálně.cz David Klimeš.

Protesty na úřadech práce

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula podporu v principu vítá, upozorňuje ale na nebezpečné detaily. „Ten, kdo to může vyplácet, je úřad práce – a tam momentálně vyhlásili stávkovou pohotovost, protože jsou nespokojeni s tím, že se na ně sypou další nové a nové dávky a není vyřešeno, jak to mohou zvládnout,“ poznamenal s tím, že se nyní úředníci dostanou pod ještě větší tlak. Podle Středuly totiž na podporu dosáhne většina rodin, které tvoří tuzemští zaměstnanci.

„To bude docela veselé. To ty fronty na úřadech budou nekonečné,“ konstatoval a zapochyboval nad tím, zda je takové opatření ve vládní snaze pro boj s vysokou inflací a rostoucími cenami energií dostatečné.

„Inflace je tak vysoká a dopady na lidi tak velké, že kdo rychle dává, dvakrát dává. Vláda si musí říct: Bud to bude komplikované, nová dávka s poměrně nepříjemnou novou administrací, nebo to bude dávka plošná, ale rychlá, protože už je naběhlý systém,“ dodal Středula s tím, že odbory nadále navrhují i vládou odmítaný plošný růst podpory – a sice zvýšení porodného.

Sociální smír

Jurečka coby ministr práce a vicepremiér ale takovou argumentaci odmítá. Plošné zvýšení porodného by se podle něj dotklo 120 tisíc dětí, nezohledňovalo by ale náklady, které mají rodiny s dětmi na vyšších stupních základních škol nebo na školách středních. Diskutované a nakonec nepřijaté zvýšení slevy na dítě by navíc od případného příjmu oddálilo živnostníky, protože by ze změny mohli benefitovat až v průběhu příštího roku.

„Potřebovali jsme pomoci i skupině rodičů, kde dítě není v žádném dávkovém sytému, rodina je středněpříjmová nebo středně-nízkopříjmová a zatím žádnou podporu nepobírá,“ vysvětluje Jurečka a dodává, že současná vláda má z plošných úlev obavy, protože by podle ní mohlo hromadné navyšování příjmů růst cen jenom umocnit.

„Když stát roztáčí kola a dává obrovské finanční prostředky, tak to pomáhá roztáčet kola inflace. Problém není v tom, že stát získá nějaké peníze navíc, ale všichni obrovským způsobem chudnou. Vláda musí šlapat na brzdu, brzdit tempo rozdávání finančních prostředků, a současně směřovat podporu cíleně, aby udržela sociální smír,“ dodává lidovecký ministr.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 33 mminutami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 6 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 7 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 12 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 13 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 23 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...