Odbornost se vyplatí. Těm, kteří rozumí svému řemeslu, rostou mzdy rychleji

Mzdy kvalifikovaných pracovníků loni rostly v průměru o 15 procent. Rok 2017 přinesl na český pracovní trh tisíce nových příležitostí a často skokový nárůst mezd ve většině oborů. Vyplývá to z výsledků studie, kterou zveřejnila mezinárodní personálně-poradenská společnosti Hays. Data získala analýzou mzdového ohodnocení šesti tisíc pracovních nabídek a 21 tisíc uchazečů.

„Podobně jako loni jsou žádaní absolventi. Snadněji se uplatní i ti bez zkušeností, pokud však mohou nabídnout relevantní praxi při studiu, mají finanční nabídku vyšší v průměru o 15 až 20 procent proti kolegům bez praxe. Po delší době také přibylo příležitostí pro zkušené uchazeče a manažery. I zde rostly mzdy, což v předchozích letech nebylo obvyklé,“ uvedl ředitel Hays Ladislav Kučera.

Meziroční srovnání typické mzdy vybraných pozic oborů finance a účetnictví
Zdroj: Hays
Meziroční srovnání typické mzdy vybraných pozic ve výrobě a strojírenství
Zdroj: Hays

Výborný stav české ekonomiky, minimální nezaměstnanost, která je podle listopadových dat nejnižší v Evropě, a rekordní počet volných pracovních míst způsobil v roce 2017 poměrně prudký růst mezd specialistů napříč obory. Čeští zaměstnanci, vědomi si svých možností na pracovním trhu, jsou podle Kučery více nakloněni ke změně zaměstnavatele, a firmy se tak stále více potýkají nejen s problémem, jak obsadit nová pracovní místa, ale i jak klíčové zaměstnance udržet.

  • Průměrná mzda v Česku se ve třetím čtvrtletí 2017 meziročně zvýšila o 6,8 procenta na 29 050 korun. Reálně po zohlednění růstu spotřebitelských cen stoupla o 4,2 procenta. Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Medián, tedy střední hodnota mezd, vzrostl ve třetím čtvrtletí meziročně o 7,1 procenta na 25 181 korun.

Nejsou lidi. Oslovují se v zahraničí nebo se urychluje automatizace

Další ekonomický růst a prosperitu firem tak může podle něj zbrzdit kritický nedostatek zaměstnanců, se kterým se potýkají společnosti prakticky ve všech oborech. Řeší ji různými způsoby, změnou náborových strategií, oslovováním uchazečů v zahraničí či urychlováním automatizace.

Lidí s potřebnou kvalifikací je na místním trhu nedostatek, proto se firmy stále častěji obracejí do zahraničí. Zdlouhavá administrativa a nepružnost systému však rychlost těchto náborů nepříznivě ovlivňuje. Řada pracovních míst zůstává neobsazených i proto, že firmy čekají na ideálního zaměstnance. 

„Nezaměstnanost máme pod tři procenta a firmy nabízejí 200 tisíc otevřených pracovních míst. Je zřejmé, že na uchazeče, který by vyhovoval ve všech směrech a navíc by byl na pracovním trhu volný, narazíme jen velmi těžko,“ dodal Kučera.

Nejčastější důvody případného odchodu zaměstnanců (v %)
Zdroj: Hays

Myslet ale musí šéfové a majitelé firem i na stávající zaměstnance. Mezi 600 respondenty napříč obory studie zjišťovala, co by je motivovalo k odchodu ze stávající práce. Nejčastějším důvodem je finanční ohodnocení, které zmínilo 65 procent respondentů.

Za penězi následuje ve 36 procentech odpovědí nemožnost kariérního či osobního růstu a ve 34 procentech odpovědí by na vině bylo nevyhovující vedení. S týmem souvisí i další nejčastěji uváděné důvody – špatné interpersonální vztahy na pracovišti a neuspokojivá komunikace ve společnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 9 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 15 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 16 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 21 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 22 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...