Nástup podzimního počasí byl v Česku místy razantní. Citelné snížení teplot tak někde doprovodil i začátek topné sezony. V pondělí se místy ochladilo až na devět stupňů. Velmi nízké teploty zaznamenali například v Krušných horách. Po letní pauze začala domácnosti vytápět například teplárenská společnost v Ostrově na Karlovarsku.
Na měřicí stanici v Šindelové během pondělí teplota nepřekročila deset stupňů Celsia. Už v minulém týdnu tady některé dny mrzlo ve dvou metrech nad zemí. Na teploměrech bylo půl stupně pod nulou. Takové teploty jsou přitom obvyklé pro konec září.
„Zlom počasí byl poměrně razantní. Takhle silný jako letos bývá jednou za osm až deset let,“ podotkl spolupracovník ČHMÚ v Šindelové Rudolf Kovařík.
Chladno ale bylo i jinde a na řadě míst tak lidé už zatápěli v kamnech nebo spouštěli ústřední topení. Jedním z míst, kde už teplárenské společnosti začaly s vytápěním, byl Ostrov v Karlovarském kraji. V kotli tamní teplárny zatím spalují biomasu, až venkovní teploty ještě víc poklesnou, spustí teplárna i uhelný kotel.
Zlevňující dříví
V nadcházející zimě ušetří hlavně majitelé domů s krby. Dříví představuje v některých lokalitách pro majitele domků největší úsporu. Dlouhodobé sucho totiž oslabuje stromy, a když se k tomu přidá kůrovec, objem stromů k vytěžení roste.
Kvůli rozsáhlé kůrovcové kalamitě loni vzrostla těžba dřeva v celém Česku na historické maximum. Letos prodávali vlastníci lesů zpracovatelům metr krychlový průměrně zhruba za 700 korun, podobné ceny byly naposledy téměř před deseti lety.
Zlevnění by podle analytiků mohl v nejbližších měsících pocítit také koncový zákazník, pro kterého by vytápění dřevem nebo dřevěnými peletami mohlo být výhodnější než elektřinou nebo uhlím.
Přelom roku 2018 a 2019 totiž přinesl dramatické zvyšování cen tepla. Elektřina zdražila v průměru o 13 procent, hnědé uhlí i dálkové teplo dodávané z tepláren až o 10 procent, v průměru o pět procent rostly také ceny plynu.
