O2 loni rostl počet zákazníků i tržby, čistý zisk ale klesl

Největší tuzemský operátor O2 loni zvýšil konsolidované tržby o 0,8 procenta na 38 miliard korun. Čistý zisk však firmě klesl o 2,5 procenta na 5,45 miliardy korun. Důvodem byly vyšší odpisy kvůli investicím do nákupu sportovních práv, transformaci IT systémů a investicím do sítí na Slovensku. Analytiky výsledky firmy spíše zklamaly.

„Z finančního pohledu byl rok 2018, a zejména jeho druhé pololetí, rokem nejvyšších investic od rozdělení společnosti v roce 2015. Kromě investic do nákupů exkluzivních sportovních práv a transformace informačních systémů jsme pokračovali v investicích do dalšího posílení vlastní mobilní sítě na Slovensku,“ uvedl finanční ředitel Tomáš Kouřil. Dodal, že většina investic směřovala do prorůstových oblastí.

Růst výnosů mobilního segmentu o 1,6 procenta na 20,3 miliardy korun plně nekompenzoval meziročně o 3,6 procenta nižší výnosy v segmentu pevných linek, které dosáhly úrovně 10,4 miliardy. Hlavními zdroji nárůstu byly mobilní data, finanční služby, O2 TV a prodeje zařízení a příslušenství. Na Slovensku vzrostly celkové provozní výnosy v korunách o pět procent na 7,5 miliardy korun. 

Mobilní zákaznická báze se zvýšila meziročně o dvě procenta na 5,04 milionu. Počet smluvních klientů narostl o pět procent na 3,6 milionu. Na Slovensku počet klientů stoupl o 4,7 procenta na 2,03 milionu.

Celkový počet aktivních přístupů k digitální televizi O2 TV se zvýšil o třetinu na 758 tisíc. „Počet zákazníků našich tradičních měsíčních tarifů O2 TV se zvýšil za rok 2018 o více než 60 tisíc a počet mobilních zákazníků smluvních služeb o 165 tisíc. Růst obchodního výkonu je o to cennější, že jsme jej dosáhli současně s úspěšným dokončením historicky největšího transformačního projektu informačních technologií. Ten nám v budoucnu umožní výrazně rozvinout samoobsluhu Moje O2 a zásadně změní způsob, jakým budeme vyvíjet nové produkty a obsluhovat naše zákazníky,“ dodal předseda představenstva a generální ředitel O2 Jindřich Fremuth. 

Analytiky výsledky spíše zklamaly

„Výsledky hospodaření jsou pro nás spíše mírným zklamáním, když s výjimkou ukazatele EBITDA (zisk před zdaněním, úroky a odpisy) všechny položky výsledovky zaostaly za našimi i konsensuálními odhady,“ hodnotí čísla analytik Komerční banky Miroslav Frayer.

Ač EBITDA byla ve čtvrtém čtvrtletí 2018 meziročně vyšší o 4,1 %, jedná se podle něho o dopad nového účetního standardu IFRS, který provozní zisk před odpisy a amortizací navýšil o více jak dvě stě milionů korun. „Bez této účetní změny by EBITDA dosáhla pouze 2,6 miliardy, což by znamenalo meziroční propad o 3,7 %,“ vysvětluje.

Celoroční hospodářské výsledky pak podle něho ukazují na růst EBITDA o 6,2 %, ale opět je to vlivem změny účetního standardu, bez něj by EBITDA dosáhla prakticky totožného výsledku jako o rok dříve. „Investice v relaci k provozním výnosům činily za celý loňský rok 11,6 %, což je srovnatelný údaj s rokem 2017. Loňský rok by měl být dle prohlášení managementu vrcholem investičního boomu, zatímco letošní rok bude záviset na tom, zda Český telekomunikační úřad spustí aukci frekvencí,“ dodává.

Pozitivní je pak podle Frayera naopak stále nízká úroveň zadluženosti. Upozornil také, že ve zveřejněné zprávě chybí návrh dividendy, podobně jako tomu bylo vloni. Management svůj návrh v loňském roce zveřejnil v polovině února. „Stejně jako tržní konsensus očekáváme výplatu ve stejné výši jako vloni, tedy 21 korun na akcii.“

Majoritním vlastníkem O2 je s více než 80procentním podílem investiční skupina PPF. Ta vlastní i majitele telekomunikační infrastruktury CETIN, který vznikl oddělením od O2. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 9 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 14 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 15 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 21 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 22 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...