O předčasný důchod loni požádalo rekordních sto tisíc lidí. Nejvíc v historii Česka

Jít předčasně do důchodu dřív se loni rozhodlo celkem 99 843 Čechů. To je vůbec nejvyšší počet v historii Česka. Loňský rok tak co do počtu žádostí překonal i dosud rekordní rok 2022, kdy si o předčasný důchod požádalo osmdesát tisíc lidí. ČT to potvrdila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Největší nápor zaznamenali úředníci v letních měsících, tedy před začátkem platnosti vládní novely důchodového systému, která podmínky předčasného důchodu znevýhodnila.

V očekávání vládní novely důchodového systému v minulém, ale i předminulém roce výrazně vzrostl počet žádostí o předčasný starobní důchod. Úřad jich za rok 2023 evidoval téměř sto tisíc, o zhruba pětinu více než v roce 2022. Došlo tak k násobnému nárůstu vzhledem k údajům z roku 2021, kdy bylo podáno pouze třicet tisíc žádostí.

Motivací zvýšeného zájmu lidí o odchod do předčasného důchodu bylo očekávané výrazné zpřísnění podmínek. „V období před reformou to bylo výhodné zejména díky tomu, jak byla nastavena valorizace vzhledem k inflaci. Odejít do předčasného důchodu se vyplatilo výrazně více než v předešlých i následujících obdobích,“ vysvětluje hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek.

„Výpočtové tabulky se změnily a nyní jsou předčasné důchody výrazně nevýhodnější než klasické starobní důchody,“ dodává Marek.

Pokles zájmů o předčasné starobní důchody souvisí se začátkem platnosti vládní novely důchodového systému od 1. října 2023. Zatímco od března roku 2023 do září se počty žadatelů, kteří dorazili na úřad, pohybovaly v rozmezí od osmi do čtrnácti tisíc měsíčně, v době, kdy vešla v platnost vládní novela, zájem soustavně klesal. Třeba v prosinci si o předčasný důchod zažádaly jen tři tisíce lidí.

Za roky 2022 a 2023 zároveň nedošlo k proporčně výraznému nárůstu neúspěšných žadatelů. Úřad v těchto letech zamítl pouze okolo tří tisíc žádostí ročně. Zatímco v předcházejícím roce 2021 to bylo pouze 1,5 tisíce zamítnutých žádostí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 33 mminutami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 1 hhodinou

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 23 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026
Načítání...