O post šéfa ÚOHS se uchází jedenáct lidí, včetně exministra dopravy Kremlíka

Ve stanovené lhůtě do pátečních 12:00 obdržel Úřad vlády jedenáct přihlášek do výběrového řízení na předsedu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), sdělil mluvčí kabinetu Vladimír Vořechovský. Jedním z uchazečů je bývalý ministr dopravy za ANO Vladimír Kremlík. Chce úřad posunout v transparentnosti, řízení, srozumitelnosti a komunikaci, uvedl na Twitteru. O tom, že se chce o pozici ucházet, informoval také server Aktuálně.cz. Nový předseda nahradí Petra Rafaje, který rezignoval k 1. prosinci.

„Podal jsem přihlášku na předsedu ÚOHS. Nechci revoluci, ale řadu věcí je však třeba změnit. Úřad zaměstnává nejlepší experty na soutěž v zemi, já ho chci posunout v transparentnosti, řízení i srozumitelnosti a komunikaci navenek,“ poznamenal Kremlík v příspěvku s fotografií před Strakovou akademií.

Na svém facebooku posléze krátce představil svoji vizi. Chce zlepšit systém rozhodování, zvýšit odbornost a efektivitu v klíčových oblastech, tedy v hospodářské soutěži a ve veřejných zakázkách. Úřad je podle Kremlíka nutné personálně i finančně posílit, chce též prohloubit spolupráci se zahraničními úřady. Zopakoval nutnost aktivnější, osvětové a transparentní komunikace. Mezi priority zařadil též krátkodobou ochranu trhu v souvislosti s koronavirovou epidemií.

Kremlíka stály místo v čele ministerstva dopravy problémy při přípravě nového systému elektronických dálničních známek. Stát po vlně kritiky zrušil původní soutěže na provozovatele IT systému, který vysoutěžil za 401 milionů korun, a spolu s tím zastavil i další návazné tendry. Ministerstvo dopravy poté zakázku i se supervizí zadalo státnímu podniku Cendis. Podle současného ministra Karla Havlíčka (za ANO) tím a celkovým zjednodušením systému stát oproti původním předpokladům ušetřil okolo 500 milionů korun.

Lidové noviny v pátek informovaly o pěti zájemcích, Kremlík mezi nimi nebyl. Kromě náměstka ministra vnitra Petra Mlsny a bývalého místopředsedy antimonopolního úřadu Roberta Nerudy se o místo budou ucházet nynější první místopředseda úřadu Hynek Brom, bývalý místopředseda Michal Petr a státní tajemník ministerstva zemědělství Jan Sixta. Všichni přihlášku do tendru deníku potvrdili.

Současný první místopředseda ÚOHS Brom chce dát úřadu „nové impulsy“. „Chci dokončit projekty v oblasti ochrany hospodářské soutěže. Zvyšování povědomí o soutěži, detekci protiprávních jednání a digitalizaci,“ řekl listu bývalý plzeňský radní za ODS.

„Jde o zcela unikátní příležitost kandidovat v otevřeném výběrovém řízení, čehož si cením. Mám pět let od ÚOHS odstup. Za tu dobu jsem shromáždil nápady na to, jak by se mohl ÚOHS dále rozvíjet,“ řekl Lidovým novinám další zájemce, docent Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Michal Petr, který byl v minulosti místopředsedou ÚOHS.

Státní tajemník Sixta by pak podle LN chtěl zefektivnit rozhodování ÚOHS, kde byl od roku 2009 v rozkladové komisi. „U nás je problém, že máme dvě instance správního řízení a dvě instance soudního přezkumu. To je samo o sobě velmi zdlouhavé,“ řekl listu Sixta. Výběrové řízení bylo na pozici šéfa ÚOHS vyhlášeno poprvé, dosud nového předsedu vybírali politici. Původně byla v podmínkách obsažena nutnost, aby kandidát měl bezpečnostní prověrku na stupeň důvěrné. Podle protikorupčních organizací ale tato podmínka vylučovala kandidaturu kohokoliv mimo státní správu, vláda po jejich kritice podmínku vypustila.

Rafaj rezignoval k 1. prosinci. Premiér Andrej Babiš (ANO) na funkci poprvé vyhlásil výběrové řízení, dosud nového předsedu vybírali politici. Původně byla v podmínkách obsažena nutnost, aby kandidát měl bezpečnostní prověrku na stupeň důvěrné. Podle protikorupčních organizací i opozičních Pirátů ale tato podmínka vylučovala kandidaturu kohokoliv mimo státní správu, vláda po jejich kritice podmínku vypustila.

Rafajovo odvolání prezidentovi navrhovala vládní koalice. Šéf ÚOHS čelil kritice například kvůli tomu, jak jeho úřad postupoval v tendru na nový mýtný systém. Rafaj trvá na tom, že se nedopustil žádného jednání, kterým by ohrozil nestrannost a nezávislost rozhodování a znevážil svou funkci. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 37 mminutami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 2 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 3 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...