Nikomu to nepřinese nic dobrého, míní Niedermayer o Trumpově hrozbě cly

Nahrávám video

Americký prezident Donald Trump získal svou ‚transakční politikou‘ sliby Mexika i Kanady ke zpřísnění ochrany hranic a dále hrozí uvalením cel na dovoz z Evropské unie. Ta chce nabídnout snížení cel na americké automobily. „Nikomu to nemůže přinést nic dobrého,“ řekl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) o Trumpově počínání v pořadu Otázky Václava Moravce. Europoslanec Ondřej Dostál (Stačilo!) upozornil, že se Evropa nesmí Trumpovi ekonomicky podřizovat.

Donald Trump před týdnem ohlásil uvalení cel na výrobky Číny, Kanady a Mexika. Po ústupcích dvou zemí začala platit zvýšená cla jen na dovoz čínského zboží. Americký prezident dále hrozí cly Evropské unii a argumentuje obchodním deficitem, který je v neprospěch Spojených států. „Zneužívají nás, skoro nic si od nás neberou a my naopak bereme všechno,“ postěžoval si Trump.

Europoslanec a bývalý viceguvernér ČNB Niedermayer upozornil, že ačkoliv má Amerika deficit v exportu zboží, má značný přebytek ve službách. „Ještě je tu třetí část rovnice, o které se málo mluví. Evropský trh je zcela zásadní pro některé velké americké filmy, zejména ty digitální jako Google, Meta nebo Muskova síť X,“ doplnil.

z USA do EU

  • minerální oleje a ropa
  • lékařské a farmaceutické produkty
  • plyn, zkapalněný plyn

z EU do USA

  • medicínské produkty
  • motorová vozidla
  • léky

Zdroj: Eurostat, r. 2023

„Ačkoliv oceňujeme jeho kroky v kulturní politice, nesmíme se mu podřizovat v té ekonomické. Logicky hájí zájmy svého státu, my musíme hájit ty své a jednat,“ řekl o Trumpovi europoslanec Dostál. „Je tvrdý vyjednavač, je vždy dobré mít alternativu pro případ nedohody. Evropa si musí otevřít obchodní příležitosti v jiných světových zemích a diverzifikovat tímto své možnosti. Díky tomu by na nás nemusela tolik dopadnout případná obchodní válka s USA,“ doplnil.

Evropská unie chce s Trumpem vyjednávat. „Budeme jednat otevřeně a pragmaticky, ale zároveň dáme jasně najevo, že budeme chránit naše vlastní zájmy, jakkoliv a kdykoliv to bude potřeba,“ oznámila v úterý předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Je ale jasné, že obchodní války nemají žádné vítěze. Pokud Spojené státy a EU začnou obchodní válku, bude se nakonec smát Čína,“ upozornila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.

Niedermayer Trumpovy kroky kritizuje. „Merkantilismus byl již opakovaně vyvrácen jak fakticky, tak teoreticky. Těžko se můžeme bavit o tom, že to přinese něco dobrého Americe. Ale pokud se Donald Trump snaží ukázat jako silný lídr, tak se mu určitě podařilo vytvořit rozruch,“ uvedl.

„Zprávy, které vidím z neoficiálních zdrojů kolem Evropské komise, mi naznačují, že je ve vyjednávání zatím odevzdaná. Například že budeme akceptovat dražší energie od Američanů, nebo že přijmeme všechno, co nám budou diktovat, aby nezastavili svou pomoc Ukrajině... To dle mého názoru není jediná a rozhodně ne nejlepší pozice,“ poznamenal Dostál.

Obchod Evropské unie se Spojenými státy v roce 2023
Zdroj: ČT24

Server Financial Times v pátek napsal, že EU chce v rámci výhrůžky Donalda Trumpa nabídnout snížení cel na americké automobily ve snaze předejít novým clům na vlastní vývoz aut. „Kdyby to bylo vyváženo adekvátní výhodou pro nás, zejména pro střední Evropu, přistoupil bych na to,“ řekl Dostál. „Je otázka, co nám může Trump nabídnout.“

Niedermayer si není jistý, zda bude tato nabídka pro amerického prezidenta dostatečná. „Jednání bude složité a je otázka, do jaké míry bude věcné a do jaké míry politické. Donald Trump si bude chtít ‚odnést‘ něco, co bude moci ukazovat jako obrovský politický úspěch,“ poznamenal.

Niedermayer dále doplnil, že obchod mezi Amerikou a Evropou je zatížen velmi nízkými cly. „Pohybují se někde okolo dvou, tří procent. Obecný rozdíl mezi cly na obou stranách je v rámci desetin procenta. Zrovna u osobních aut je rozdíl ve prospěch Evropy velký, ale u nákladních je to naopak,“ informoval.

„Cla nepřinesou nic dobrého“

Prezident Spojených států amerických plánuje příští týden zavést reciproční cla na dovoz z řady zemí, aby snížil rozpočtový deficit USA. Opatření má podpořit financování daňových škrtů, ale vyvolává obavy investorů. „Cla ke snížení rozpočtového deficitu pomohou těžko, protože pokud americká ekonomika nebude schopna dynamicky reagovat nabídkou amerického zboží místo dražšího dováženého, zvýší to inflaci. A to by v Americe nebyla politicky ani ekonomicky dobrá zpráva,“ upozornil Niedermayer.

„Řada ekonomů uvádí, že pokud by Amerika chtěla rychle vytvořit kapacity k výrobě zboží, které by bylo zdražené vysokými cly, stát by to musel podpořit vysokou finanční injekcí. Pochybuji, že by to mohlo ekonomicky fungovat, nota bene v situaci, kdy má Trump za cíl dostat z USA miliony migrantů, kteří jsou velmi důležitou částí trhu,“ doplnil.

Niedermayer poznamenal, že Trumpův argument pro zavedení recipročních cel je, že jsou evropské firmy úspěšné ve vývozu do Ameriky. „Tohle není rozhodnutí nějaké evropské nebo americké vlády, ale tisíců firem, které někdy nakoupí v Americe, jindy v Evropě anebo v Japonsku. Tento pokus o politické korigování výsledku svobodného rozhodnutí firem a občanů je něco nevídaného,“ řekl.

Jednou z možností, jak vyjít americkému prezidentovi vstříc, je zvýšením dodávek zkapalněného plynu do Evropy z Ameriky. „To je pro náš průmysl a prosperitu dlouhodobě neudržitelné,“ myslí si Dostál. „Vedle toho, že není extra ekologický, proces jeho stlačení a následného vypuštění nese velké náklady,“ řekl a dodal, že pokud dojde ke konci rusko-ukrajinské války, předpokládá, že se Česko ve střednědobém horizontu vrátí k odběru ruského plynu.

Evropští vyjednavači

Podle europoslankyně Kláry Dostálové (ANO), která byla hostem pořadu OVM před dvěma týdny, Evropská unie postrádá silné vyjednavače. Navrhla, že by s Donaldem Trumpem mohl vyjednávat maďarský premiér Viktor Orbán nebo italská premiérka Giorgia Meloniová. „Připadá mi jako velký defekt zdravého rozumu domnívat se, že Viktor Orbán, jehož názory jsou výrazně menšinové, by měl vyjednávat jménem Evropské unie,“ poznamenal Niedermayer.

Europoslankyně Dostálová zároveň upozornila, že pro Donalda Trumpa nebude Ursula von der Leyenová správným oponentem, jelikož nemá mandát voličské základny. „Druhá strana by neměla diktovat, kdo by měl k tomu jednacímu stolu zasednout. Evropské země by se měly jasně ozvat, že v tomto případě jedná Evropská komise v zájmu celé Evropy,“ oponoval Niedermayer.

„Je pravdou, že Viktor Orbán nemá silné postavení v Evropském parlamentu či u Evropské komise, ale nutně to neznamená, že jeho politika nemá silné postavení v Evropě. Za pár týdnů nám to ukážou německé volby,“ poznamenal Dostál. „Nedokážu si představit, že by výsledkem německých voleb byla jakákoliv konstelace, která by posílila pozici Viktora Orbána,“ argumentoval Niedermayer.

S tím Dostál nesouhlasí. Připustil, že nová německá vláda nemusí zvýhodnit přímo osobu Viktora Orbána, ale může posílit styl politiky a názory, které maďarský premiér razí. „Vidím dvě možnosti. Buď vyhraje strana AfD, což je méně pravděpodobné, nebo jak naznačují průzkumy, vyhraje Merz s CDU a německý průmysl a veřejnost ho skrze výsledek voleb přinutí jít více směrem, který jsem naznačil,“ vysvětlil.

„Tak jako tak bude výslednicí nějaký německý kancléř, kterého by měla velice pečlivě poslouchat Evropská komise a Ursula vor den Leyenová, která nemá přímý mandát od voličů. Ten mají politici v členských státech a ti si musí říct, co bude a nebude,“ uzavřel Dostál.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 8 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 13 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 14 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 20 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 21 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...