Nezaměstnanost v únoru stoupla

Nahrávám video

Nezaměstnanost v Česku stoupla v únoru na 4,4 procenta z lednových 4,3 procenta. Úřady práce ke konci měsíce registrovaly 326 223 uchazečů o zaměstnání, meziměsíčně o 5707 více. Oproti lednu ale přibylo i nabídek volných míst, vyplývá z dat Úřadu práce ČR. Loni v únoru činila nezaměstnanost přesně čtyři procenta, práci si tehdy hledalo o 30 116 uchazečů méně než v současnosti.

V nabídce úřadů práce bylo na konci letošního února 88 062 míst. Ve srovnání s lednem to představovalo nárůst o 4739 volných pozic. Nejvyšší poptávka po nových zaměstnancích je v Praze a ve středních Čechách.

„Na základě únorových statistik pozorujeme trend pomalu rostoucí nezaměstnanosti. Tu ale na jaře zmírní nastupující sezonní práce, které využívají přirozeně více muži než ženy,“ uvedl generální ředitel Úřadu práce ČR Daniel Krištof. V celoevropském kontextu je situace v tuzemsku podle něj velmi dobrá. „Pozitivní je i to, že proti lednu o více než pět procent vzrostl počet volných míst, která evidujeme,“ dodal.

Na jedno místo připadá 3,7 uchazeče

Na jedno volné pracovní místo v Česku připadá v průměru zhruba 3,7 uchazeče. Mezi jednotlivými regiony se ale situace značně liší. Zatímco na Karvinsku připadá na jednu nabídku v průměru 27,1 uchazeče a na Děčínsku 15,2, tak v okrese Mladá Boleslav je to jen 0,7 uchazeče.

Nejvyšší nezaměstnanost je v Ústeckém kraji, kde činí 6,6 procenta. Následuje Moravskoslezský kraj s 6,1 procenta a Karlovarský kraj s 5,3 procenta. Na opačném konci žebříčku je Praha s nezaměstnaností 2,9 procenta a Středočeský kraj s 3,5 procenta.

Nezaměstnanost v únoru meziměsíčně stoupla v deseti krajích. Nejvíc v Karlovarském a Ústeckém, kde nárůst činil dvě desetiny procentního bodu.

V meziročním srovnání se podíl nezaměstnaných nejvýrazněji zvýšil v Karlovarském kraji, a to o 0,7 procentního bodu. Následují kraje Ústecký, Jihočeský, Moravskoslezský a Liberecký, kde nárůst proti loňskému únoru činil shodně šest desetin procentního bodu. Meziroční pokles podílu nezaměstnaných nebyl zaznamenán v žádném regionu.

Z okresů byla v únoru nejnapjatější situace na pracovním trhu na Mostecku, Karvinsku a Bruntálsku. V těchto regionech nezaměstnanost přesahovala osm procent. Naopak velmi nízkou nezaměstnanost, pod tři procenta, eviduje Úřad práce ČR v Praze a okresech Praha-východ a Praha-západ, Rychnov nad Kněžnou, Pelhřimov a Benešov.

Firmy jsou opatrné, říká analytik

„V únoru došlo k nárůstu míry nezaměstnanosti, což je v souladu s každoročním trendem. Hlavním důvodem je zvýšená opatrnost firem ve spojitosti s ekonomickou situací na trhu práce. Firmy se snaží najít úspory a balanc nákladů, neobsazují tedy ani pozice uvolněné po odchodu zaměstnanců,“ zhodnotil generální ředitel personální společnosti Randstad ČR Martin Jánský. Ke zdrženlivosti firem při náborech podle něj přispívá i ekonomická stagnace Německa, které je pro Česko klíčovým exportním trhem.

Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek upozornil, že trend růstu nezaměstnanosti je patrný už víc než rok. „Jeho příčinou je především propouštění v průmyslu, který se pod tlakem slabších zakázek už delší dobu zbavuje zaměstnanců. V první fázi bylo celkem snadné přejít do jiného odvětví, avšak postupně se možnosti krátily,“ podotkl Dufek.

Hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil předpokládá, že nezaměstnanost dosáhla svého vrcholu. „V nejbližších měsících předpokládáme, že nezaměstnanost opět zamíří směrem dolů, a to vlivem náběhu sezonních prací a také nadále silné poptávky po pracovní síle v sektoru služeb,“ míní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 2 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 8 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 9 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 15 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 16 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...