Největší obchodní partner Česka ekonomicky churaví. Německu klesá export, potíže má i průmysl

Nahrávám video

Německé hospodářství je v recesi. Čelí klesajícímu exportu i nadále vysokým cenám energií, v sousední zemi loni také klesla průmyslová výroba. Na největší evropské hospodářství je přitom úzce navázaná i tuzemská ekonomika. Česko proto na pokles německé ekonomické aktivity doplácí.

Tahounem německého hospodářství je tradičně průmysl a export. Podle předběžné zprávy německého statistického úřadu ale loni průmyslová produkce klesla o 1,5 procenta. V prosinci navíc šlo o výrazně větší propad, než jaký předpokládali ekonomové.

Analytik Carsten Brzeski ze společnosti ING uvedl, že průmyslová výroba se nyní nachází zhruba deset procent pod úrovní z doby před pandemií covidu-19. „Například produkce v chemickém průmyslu byla vloni nejnižší od roku 1995,“ upozornil.

Nedaří se ani vývozu. V prosinci Německo zaznamenalo další pokles exportu i importu, a to v obou případech výraznější, než se čekalo. Za celý loňský rok vývoz z Německa klesl o 1,4 procenta, dovoz do země se snížil dokonce o 9,7 procenta.

„Toto jsou čísla z ekonomiky, která je v recesi. Odpovídají celkově obtížným podmínkám v německé ekonomice,“ řekl agentuře Reuters hlavní ekonom společnosti Pantheon Macroeconomics Claus Vistesen.

Nahromaděné zakázky z doby koronavirové pandemie už německé firmy odbavily. Nových je méně – i kvůli inflaci, vyšší úrokové sazbě a dražším úvěrům. Ochota případných zákazníků investovat je totiž menší. Obrat k lepšímu přitom nelze očekávat, Evropská centrální banka totiž stále drží úrokovou sazbu na 4,5 procenta. 

„Evropská centrální banka musí být opatrná. V Německu je recese a v eurozóně máme také nulový růst. V zásadě by neměla zacházet příliš daleko s vysokými úrokovými sazbami,“ popsal burzovní expert Tim Oechsner ze Steubing AG.

Drahé energie

Energie v Německu jsou stále dražší než před válkou na Ukrajině. Energeticky náročná odvětví, jako ocelářství, chemičky nebo papírenství, si stěžují, že kvůli tomu nebudou konkurenceschopná. Průmyslová produkce v prosinci zaznamenala sedmý meziměsíční pokles v řadě.

Spolková vláda na další dotace už nemá peníze. Omezuje tak například podporu v zemědělství, proti čemuž protestují farmáři. Ekonomice nepomáhají ani německé domácnosti, které příliš neutrácejí. Šetří kvůli obavám z budoucnosti, cen energií a inflaci. „Ve státním rozpočtu se teď škrtá a politici musí vyjednávat o tom, jak se tato zátěž rozdělí. Je to politická otázka,“ zdůraznil v lednu ředitel ekonomického institutu Ifo Clemens Fuest.

Vláda si od škrtů slibuje obrat. „Tím se v Německu opět projeví střednědobý růst na vyšší úrovni. Potenciál k obratu tu zjevně je,“ řekl spolkový ministr financí Christian Lindner.

Pokračující pokles výroby podle ekonomky Franzisky Palmasové ze společnosti Capital Economics potvrzuje, že průmysl v Německu zůstává brzdou hospodářského růstu. „Vysoké náklady na energii a slabá domácí i vnější poptávka povedou k tomu, že průmyslová výroba v Německu se bude v letošním roce dál snižovat,“ míní Palmasová.

Mezinárodní měnový fond (MMF) minulý týden ve svém aktualizovaném globálním výhledu zhoršil odhad letošního růstu německé ekonomiky na půl procenta z dříve předpokládaných 0,9 procenta. 

Vliv na Česko

Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky. Podle ČTK je „nedobrý stav německé ekonomiky dalším problémem pro země střední Evropy závislé na exportu“. 

Podle dat zveřejněných v úterý Českým statistickým úřadem (ČSÚ) loňský rok zaznamenalo Česko nejslabší výkon v průmyslu a stavebnictví od roku 2020. Ten byl přitom ovlivněný omezeními kvůli pandemii covidu-19. Tuzemská průmyslová produkce za celý loňský rok meziročně klesla o čtyři desetiny procenta. 

Po pádu komunismu byly pro Česko zásadní právě obchodní vazby s Německem, a to zejména s jeho automobilovým sektorem. Tomu se ale na rozdíl od zbytku německého průmyslu v roce 2023 dařilo. Výroba automobilů v Německu loni vzrostla o 11,5 procenta. 

Také český zahraniční obchod se zbožím vykázal loni přebytek 122,8 miliardy korun, o rok dříve byl v deficitu 204,8 miliardy. Podle expertů k růstu vývozu významně přispěl právě export automobilů a uklidnění energetické krize.

Podle analytika UniCredit Bank Jiřího Poura bude v prvních měsících letošního roku na tuzemský zahraniční obchod nadále doléhat horší situace v průmyslu v důsledku slábnutí německé ekonomiky. Zlepšení situace však očekává ve druhé polovině roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 8 mminutami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 5 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 6 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 12 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 13 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 23 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...