Návrh zavést povinný podíl českých potravin v obchodech vyvolává velké spory

Poslanecká sněmovna by měla ve třetím čtení projednat novelu zákona o potravinách. Velký ohlas vzbuzuje pozměňovací návrh, který předpokládá zavedení povinného podílu 55 procent českého zboží na pultech od příštího roku. Následně by se měl tento podíl zvyšovat o pět procentních bodů každý rok až na 85 procent. Tématu se věnoval i pořad Devadesátka ČT24.

Pozměňovací návrh zavádějící do novely povinný podíl českých potravin v obchodech předložila skupina 25 poslanců napříč politickým spektrem.

Podle poslankyně Margity Balaštíkové (ANO), i když to návrh novely neobsahuje, vznikne prováděcí vyhláška, kterou se z návrhu vyloučí prodejny se speciálními potravinami. „Jestliže má někdo prodejnu s italskými sýry, nenabízí logicky ty české,“ řekla. Myslí si také, že by byl dostatečný čas na restart zemědělsko-potravinářského komplexu.

Další z předkladatelů, poslanec Zdeněk Podal (SPD), uvedl, že by návrh pomohl českému venkovu. Dodal, že by zákon měl obsahovat i sankce, které tam nyní chybějí. Poslanec Marian Jurečka (KDU-ČSL) zmínil, že by návrh měl blahodárný vliv na krajinu. Podle něho by hlavně poskytl šanci, že se tuzemský zákazník k českému zboží vůbec dostane. Jako příklad zmínil jablka. K námitkám, že by to vše vedlo ke zdražení, uvedl, že výši cen potravin určují globální burzy. 

V důvodové zprávě poslanci píší, že návrh přispívá k plnění cílů stanovených v Agendě 2030. „Umožňuje regionálním výrobcům potravin prosadit se lépe na domácím trhu. Návrh dále přispívá k udržení zaměstnanosti na českém venkově. Návrh snižuje v konečném důsledku i uhlíkovou stopu a přispívá k závazkům na úrovni EU k uhlíkové neutralitě,“ uvádějí.

Odpor

O tom, k čemu by tento návrh směřoval, se vedou tvrdé spory. „Omezení nabídky na pultech logicky povede ke zdražování potravin. Čeští výrobci budou moci beztrestně zvyšovat ceny a rezignují na kvalitu potravin. Zároveň se výrazně omezí nabídka v obchodech, protože řada potravin se v tuzemsku nevyrábí,“ míní prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.

I mluvčí řetězce Albert, který je také členem svazu, Jiří Mareček se domnívá, že by se tím snížila konkurence, což by znamenalo zhoršení kvality českých výrobců. A dodává, že „trvalo dlouhé roky, než jsme dokázali s českými dodavateli vyjednat, aby dokázali dodržet kvalitativní standardy takové, jaké požadujeme“.

Hospodářská komora ČR návrh označila za nepřípustný zásah do podnikání. „Smlouva o fungování Evropské unie v článku 34 jasně uvádí, že množstevní omezení dovozu, jakož i veškerá opatření s rovnocenným účinkem, jsou mezi členskými státy zakázána. Předložený návrh jasně porušuje pravidla jednotného trhu Evropské unie,“ sdělil prezident komory Vladimír Dlouhý.

Nařízení by také podle něj zvýšilo administrativní zátěž obchodníků a výrobců. „Stát by tak podnikatelům svojí regulací naložil na bedra další desítky formulářů a riskuje, že řadu prodejců tím donutí k zavření jejich byznysu,“ uvedl Dlouhý.

Meziroční růst cen podle vybraných položek v dubnu
Zdroj: ČSÚ

Poslanec Petr Bendl (ODS) se domnívá, že často nevíme, kde české končí a začíná cizí. Návrh by podle něho pomohl velkým výrobcům, kteří by zvedli ceny. „Výsledkem by bylo zdražení potravin, to je zcela jasné.“ Podle Bendla by došlo také k omezení trhu a zmenšení možnosti výběru. Poslanec rovněž připomněl, že nedávno zasáhla EU, když se Bulharsko pokoušelo o něco podobného. Podporuje proto, aby se návrh zákona vrátil k přepracování do druhého čtení. Podle Bendla by se vše mělo nechat na výběru zákazníka. 

Podpora

Naopak část českých zemědělců by téměř jistý odbyt a případné navýšení výkupních cen komodit uvítala. Například předseda jihomoravského Zemědělského družstva Bulhary Antonín Osička říká, že by pak mohli zvýšit produkci mléka. Podmínkou je mít k tomu zabezpečený odbyt. 

Také na farmě Potraviny Vysočina, kde chovají přes šest tisíc prasat, by povinný podíl českých potravin přivítali, uvedl její majitel Miroslav Kyncl. 

Dlouholetý spor se rovněž vede o výši koncových cen pro zákazníka. „Tím, že se cena snižuje u zemědělců, měla by se snížit i u potravinářů a zároveň i v obchodě. Ne vždycky tomu tak bývá,“ podotkl předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha. 

Ředitel Českého svazu chovatelů masného skotu Kamil Malát se pak domnívá, že do budoucnosti se cena pro spotřebitele asi měnit nebude. „Spíš půjde nahoru, protože se bude argumentovat, že ceny vstupů a všeho ostatního jdou nahoru.“

Předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Petr Hanka přivítal, že se tato otázka začala řešit. Zmínil, že zemědělci však potřebují podporu při stavbě skladů a rozšiřování závlahových systémů, aby mohli zeleninu nabízet celoročně. 

Zdrženlivost

Zdrženlivá je k návrhu prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová. „Zvyšování podílu českých potravin na domácím trhu komora dlouhodobě podporuje. V tomto případě ale bude záležet na ne úplně snadném stanovení prováděcích předpisů, protože situace není u všech komodit rozhodně stejná, a ne u všech komodit lze okamžitě pracovat s 55procentním podílem,“ uvedla prezidentka.

U zeleniny je podle ní soběstačnost 35 procent a pro zvyšování podílu by byly nutné skladovací kapacity, třídicí a balicí linky, což není otázka jednoho roku. „Prakticky totéž platí u vepřového masa, kde je potřeba navýšit stavy a podobně,“ dodala.

Šéf obchodního řetězce COOP Pavel Březina se domnívá, že by se podíl neměl vynucovat. Šel by spíše cestou vzdělávání českých zákazníků o výhodách lokálních potravin, podobně jako je tomu v Itálii. Obchodníci podle něho mají také často problém s tím, že české potraviny jsou draží než zahraniční zboží a u mnoha spotřebitelů vítězí při výběru právě cena.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 7 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 13 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 14 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 19 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 20 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...