Na trhu práce chybí podle průzkumu Manpower vhodní zaměstnanci, nejvíce za patnáct let

Čeští zaměstnavatelé plánují i ve třetím čtvrtletí tohoto roku mnohem více nabírat než propouštět, vyplývá z pravidelného průzkumu společnosti Manpower mezi 705 subjekty v tuzemském soukromém i veřejném sektoru. Studie také ukazuje, že aktuálně český trh práce čelí největšímu nedostatku zaměstnanců s potřebným profilem za posledních patnáct let.

Přijímat nové zaměstnance plánuje podle průzkumu jedenáct procent zaměstnavatelů, naopak čtyři procenta očekávají snižování jejich počtu. Na 83 procent oslovených firem uvedlo, že během třetího čtvrtletí změnu nechystá. Čistý index trhu práce tak činí plus sedm procent. V předchozím čtvrtletí to bylo plus osm procent.

„Rostoucí nezaměstnanost v době pandemie neznamenala pro zaměstnavatele snadnější nábory. Propouštění v gastronomii, službách a administrativních provozech nepřineslo nové uchazeče do průmyslu, zdravotnictví nebo školství. Poptávka firem se stále více míjí s dostupnými uchazeči, protože pandemie zmrazila trh práce. Kdo nemusí, nemění zaměstnání, protože to znamená nejistotu a riziko,“ uvedla generální ředitelka ManpowerGroup ČR a Slovensko Jaroslava Rezlerová.

Náborové plány zaměstnavatelů na červenec až září
Zdroj: Manpower

Potíže s náborem nových zaměstnanců zmiňuje 65 procent českých zaměstnavatelů a pouze 25 procent jich hlásí, že s obsazením volných pracovních pozic nemají problémy. Jedná se tak o největší podíl za patnáct let, kdy ManpowerGroup začal měřit nedostatek lidí s potřebným profilem u zaměstnavatelů.

Nejvíce se s nedostatkem talentů potýkají středně velcí zaměstnavatelé (50 až 250 zaměstnanců), kde jich tuto potíž hlásí 73 procent. U  firem nad 250 zaměstnanců to je pak 65 procent, u malých s deseti až 49 zaměstnanci 57 procent a pro ty, které mají pod deset pracovníků, 63 procent. 

Na trhu je aktuálně nedostatek lidí s technickým vzděláním všech úrovní. Mezi nejhůře obsaditelnými pozicemi jsou jak vysoce kvalifikovaní inženýři, IT specialisté a lékaři, tak certifikovaní specialisté, jako svářeči, technici, mechanici, řidiči nebo účetní.

„V budoucnu se bude stále méně vyžadovat ukončené vysokoškolské vzdělání a důraz se bude přesouvat na specifickou kvalifikaci a certifikaci. Středně odborné pracovní pozice tohoto typu představují 40 procent všech pracovních míst v rámci zemí OECD a poptávka po nich nadále roste. V digitální době si zaměstnání nebude vždy žádat vysokoškolský titul, ale bude výrazně záviset na neustálém rozvoji dovedností,“ uvedla Rezlerová.

Pracovní pozice, které je nejobtížnější obsadit
Zdroj: Manpower

„Historická zkušenost ukazuje, že po překonání krize chtějí lidé změnu, hledají nové příležitosti růstu, snaží se nově nastavit pracovní a osobní život, chtějí dostatečně vysokou mzdu a mění své priority. Je důležité zaměřit se na retenci zaměstnanců, protože nábor nového zaměstnance je o 25 procent nákladnější než udržení si stávajících pracovníků,“ připomněla Rezlerová.

Řešením složité situace na novém trhu práce je podle ní ještě větší důraz firem na změnu a zvyšování kvalifikace zaměstnanců, využívání alternativních a flexibilních forem práce, zlepšování péče o zaměstnance a hledání nových způsobů, jak si vytvářet databázi potenciálních uchazečů do budoucna.

Podotkla, že v současném technologickém světě se požadované dovednosti zaměstnanců mění rychleji než kdy dříve. Zaměstnavatelé proto musí podle ní lépe přizpůsobit také své požadavky nabídce a musí rovněž lépe naplňovat potřeby a očekávání pracovníků, kteří jsou stále žádanější.

„V konkurenci všech ostatních zaměstnavatelů musí přitáhnout, zaujmout, udržet a rozvíjet si ty nejlepší talenty. Z výzkumu vyplývá, že přístup zaměstnavatelů musí být zaměřený prioritně na zaměstnance, že je třeba vytvořit takový svět práce, který povede jak k dosahování cílů organizací, tak bude vyhovovat i zaměstnancům,“ zdůraznila.

Lidé a firmy tak podle ní potřebují silné vedení, transparentní a pravidelnou komunikaci, kulturu, která umožňuje kombinovat práci na dálku a na pracovišti, a podporovat osobní pocit pohody a spokojenosti.

Nejvíce lidí chce nabírat stavebnictví a zpracovatelský průmysl

Nejsilnější náborové plány předpokládá stavebnictví a zpracovatelský průmysl s čistým indexem plus třináct procent. Pozitivní náborové plány hlásí konečně od začátku pandemie i ubytování a stravování s indexem plus devět procent.

Nejvyšší tempo nárůstu náborů předpokládají velké organizace nad 250 zaměstnanců s čistým indexem plus 26 procent. Mikro a střední zaměstnavatelé budou zvyšovat počet zaměstnanců, ale tempo náboru bude proti předchozímu čtvrtletí již lehce zpomalovat. Mikro organizace hlásí čistý index plus čtyři procenta, střední organizace plus dvě procenta. Malé organizace vykazují mírně pozitivní tempo nárůstu náborů s čistým indexem plus jedno procento.

Silnější náborové plány hlásí Praha a Morava a Slezsko s indexem plus devět procent, čistý index v Čechách dosahuje plus pěti procent.

Ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku, kdy pandemie covidu poprvé ovlivnila náborové plány, zaměstnavatelé ve 42 ze 43 zemí a oblastí hlásí posílení trhu práce. Náborové prostředí v jedné zemi zůstává beze změny. Nejsilnější trh práce očekávají v příštím čtvrtletí zaměstnavatelé ve Spojených státech, Tchaj-wanu, Austrálii, Řecku, Irsku a Singapuru, zatímco nejslabší náborové aktivity hlásí Argentina, Panama a Jižní Afrika.

Podobně optimistická byla analýza společnosti PwC CEO Survey, do níž se letos v březnu zapojilo 260 ředitelů českých firem. Na 56 procent šéfů počítá s tím, že počet zaměstnanců v nejbližších měsících jejich firma navýší. S poklesem naopak počítá osm procent manažerů. Ti čeští jsou tak ve výhledu na zaměstnanost výrazně optimističtější než jejich kolegové v Německu nebo regionu střední a východní Evropy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 23 mminutami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 22 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026

Rozsudek nad Metou a Googlem otevírá dveře. A připomíná tabákový průmysl

Společnosti Meta a Google podle rozhodnutí soudu věděly, že jejich platformy představují riziko pro mladistvé. A mohou u nich způsobit závislost na aplikacích jako Instagram nebo YouTube. Porota v Los Angeles za to přiznala v přelomovém verdiktu ženě odškodné v celkové výši šest milionů dolarů. Technologičtí giganti se proti rozsudku odvolají.
27. 3. 2026
Načítání...