Může za inflaci vláda, nebo ČNB? Michla se ve sporu s Fialou zastávají opoziční politici, premiéra ekonomové

Nahrávám video
Události: Spor mezi vládou a centrální bankou
Zdroj: ČT24

Výroky guvernéra centrální banky a premiéra, kteří se ve středu vzájemně obvinili, že mohou za vysokou inflaci, rozpoutaly širší polemiku politiků i ekonomů. Jejich názory se různí. Zejména opoziční politici tvrdí, že za zvyšování cen může vláda, zatímco někteří ekonomové ho považují spíše za důsledek nečinnosti České národní banky.

Guvernér ČNB Aleš Michl prohlásil ve středu po zasedání bankovní rady, že za zásadní pro růst cen považuje kroky vlády, která podle něj hospodaří s příliš vysokým deficitem – zjednodušeně utrácí na dluh – a zatím nepřišla s jasnými kroky, které by to změnily. „Pokud nebude oznámen dlouhodobě kredibilní balíček, tak to vytváří tlaky do budoucna,“ prohlásil.

Premiér Petr Fiala (ODS) záhy reagoval s tím, že vláda má „v ruce jen některé nástroje“. „Klíčové nástroje k zvládání inflace – a k tomu jsou také zřízeny mimo jiné – mají nezávislé centrální banky,“ prohlásil.

Spor hlav dvou institucí klíčových pro ekonomiku státu vzápětí rezonoval mezi politiky a ekonomy. Ani ti se však neshodnou, kdo nese za inflaci zodpovědnost především. Docela jasný je postoj opozičních politiků, kteří vesměs ukazují na vládu. „Česká národní banka se chová poměrně racionálně, kdy základní úrokovou míru nezvedá příliš rychle. V tuto chvíli je míč na straně vlády, musí snižovat své výdaje,“ řekl místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř z SPD.

Předsedkyně poslaneckého klubu ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová je přesvědčena, že se předseda vlády snaží vinu svést na kdekoho. „Nejdřív tvrdil, že je to Babišova drahota, že za to může Andrej Babiš a naše vláda. Pak tvrdil, že je to Putinova drahota, teď říká, že za to může Česká národní banka, příště asi svatý Petr,“ míní.

Jasné zastání ovšem Fiala nenalezl ani u předsedy rozpočtového výboru Josefa Bernarda z koaličních STAN. Podle něj „je pravda někde mezi“. „Inflaci může zapříčiňovat jak nesprávný postup národní banky, tak velkorysá fiskální politika vlády,“ podotkl.

Zámečník: Je nezvyklé, když se guvernér vyjadřuje k politice vlády

Výhrady k oběma stranám má i ekonom, někdejší člen NERV a bývalý zástupce Česka ve Světové bance Miroslav Zámečník. „Jedním z faktorů je i rozpočtový schodek a masivní nárůst výdajů. To nikdo nepopírá. Ale je nezvyklé, aby se guvernér a viceguvernérka centrální banky tak explicitně vyjadřovali k fiskální politice státu,“ řekl Zámečník v Interview ČT24.

Domnívá se, že obviňováním politiky vlády by si mohli představitelé ČNB připravovat půdu pro budoucí zvednutí sazeb, čemuž se Michl vždy bránil. „Nasadili si velmi ambiciózní cíl, že se dostaneme k inflačnímu cíli v příštím roce,“ podotkl.

Nahrávám video
Miroslav Zámečník v Interview ČT24: „Fed má sazby nad inflací. Představme si, kde by musely být naše sazby, kdybychom měli říct, máme to jako v USA.“
Zdroj: ČT24

Někteří další ekonomové stojí ve sporu s Michlem spíše na premiérově straně. Předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl či Tomáš Pfeiler z investiční společnosti Cyrrus shodně tvrdí, že nikdo jiný než centrální banka nezodpovídá za udržení inflace na uzdě.

„Hlavním důvodem, proč tady máme tak vysokou inflaci, je, že Česká národní banka už zhruba před rokem z nepochopitelných důvodů zcela zastavila cyklus zvedání sazeb navzdory rekordně vysoké inflaci,“ uvedl Pfeiler. Podle Hampla „je to tak napsáno v legislativě, je to tak ekonomicky i fakticky“. „Všechno ostatní jsou příběhy, které si různí hráči domýšlejí podle toho, jak jim vyhovují,“ dodal.

Ceny rostly výrazně, gouda zdražila více než dvojnásobně

Jisté je, že inflace stále zůstává vysoká. V březnu činila meziroční hodnota 15 procent, ale některé zboží zdražilo podstatně více. Bylo to tak i u některých potravin. „U úplně nejmladší goudy je nárůst o 150 procent,“ vylíčila prodavačka sýrů Andrea Svobodová, která musela zejména v posledním půlroce velmi pravidelně přepisovat cenovky – a to zhruba po dvouletém období docela stálých cen.

Podobně často musel upravovat cenovky majitel řeznictví Zdeněk Absolon. „Nejčastěji se přepisovaly u vepřového. Tam je to za posledního půl roku o 20 nebo 25 procent,“ upozornil.

Poslední údaje o růstu spotřebitelských cen vydal Český statistický úřad před polovinou dubna. Další vydá příští čtvrtek. Tehdy se ukáže, zda bude růst cen dál zpomalovat. Od ledna míra inflace klesá z 17,6 procenta přes únorových 16,7 procenta na březnových 15 procent. Česká národní banka podle nejnovější prognózy očekává, že za celý rok bude inflace 11,2 procenta, což je více, než předpokládala dříve.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 16 mminutami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 1 hhodinou

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 23 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026
Načítání...