Musk převzal Twitter a propustil vedoucí pracovníky

Nahrávám video
Události: Musk převzal Twitter
Zdroj: ČT24

Americký miliardář Elon Musk převzal kontrolu nad společností Twitter a propustil její vedoucí pracovníky, mimo jiné výkonného ředitele Paraga Agrawala. Informovaly o tom agentury Reuters, AFP, list The Wall Street Journal a další americká média s odvoláním na nejmenované zdroje. Twitter později převzetí potvrdil, když informoval regulátora o svém odchodu z burzy, napsala agentura DPA.

Agrawal a dosavadní finanční šéf Twitteru Ned Segal byli v době uzavření dohody v ústředí společnosti v San Franciscu a byli vyvedeni ven, píše Reuters s odkazem na zdroje. Kromě nich Musk podle médií propustil i další členy vedení společnosti. Přestože zásadní personální změny přišly rychle, všeobecně se očekávaly a téměř jistě jsou první z mnoha velkých změn, které Musk provede, podotkla agentura AP. Twitter se zatím nevyjádřil.

„Pták je osvobozen,“ napsal na Twitteru Musk.

Miliardář se na koupi Twitteru za 44 miliard dolarů (zhruba 1,1 bilionu korun) dohodl letos v dubnu. V červenci však oznámil ukončení dohody, které zdůvodnil tím, že mu firma neposkytla údaje ohledně falešných a spamových účtů na své stejnojmenné sociální síti.

Společnost Twitter následně Muska zažalovala. Začátkem října miliardář navrhl, že firmu převezme za původně dohodnutou cenu. Soud mu následně nařídil, aby se do pátku s firmou Twitter dohodl, zda ji převezme, anebo ne. Musk tento týden podle agentury Bloomberg avizoval, že převzetí Twitteru dokončí.

Musk má plány, cesta k nim ale není jasná

Kritici se obávají, že změna vlastníka povede k méně moderovanému obsahu na této sociální síti, což podpoří nenávistné projevy na platformě. Musk se tento týden v otevřeném dopise obrátil na reklamní zákazníky společnosti Twitter a vysvětloval jim, proč se rozhodl firmu koupit. Vyvracel tak obavy o její budoucí vývoj pod jeho vedením. Twitter by se neměl stát „místem hrůzy“, kde lze říci cokoliv bez následků, ujišťoval Musk. Platforma musí být „vřelá a příjemná pro každého“.

Eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton v pátek varoval, že Twitter se nesmí přeměnit v neregulovanou platformu. „V Evropě bude pták létat podle našich evropských pravidel,“ prohlásil. Německá vláda nyní hodlá zvážit, zda bude chtít na síti Twitter dál působit. „Budeme sledovat možné změny této platformy v příštích týdnech a následně vyvodíme vlastní závěry,“ uvedla.

Musk oznámil, že Twitter vytvoří radu pro moderování obsahu, ve které budou zastoupena velmi různorodá hlediska. Dodal, že před zasedáním této rady nedojde k žádným zásadním rozhodnutím ohledně obsahu ani k obnovením zrušených účtů. Upozornil, že Twitter již před převzetím obnovil účet rappera Ye, dříve známého jako Kanye West, který před časem zablokoval kvůli jeho antisemitským výrokům.

Bývalý americký prezident Donald Trump převzetí přivítal a prohlásil, že Twitter se nyní nachází v „rozumných rukou“. Nesdělil však, zda se na platformu, která mu v minulosti zablokovala účet, hodlá vrátit. Uvedl nicméně, že jeho vlastní sociální platforma Truth Social „vypadá a funguje lépe“.

Musk se již dříve vyjádřil, že chce, aby společnost měla méně omezení pro zveřejňovaný obsah, hodlá „porazit“ spamové roboty a zveřejnit algoritmy, které určují, jak je obsah prezentován uživatelům. Zatím ale nenabídl podrobnosti o tom, jak toho všeho dosáhne a kdo bude společnost řídit.

Ve čtvrtek také řekl, že Twitter nekoupil proto, aby vydělal více peněz, ale aby se pokusil pomoci lidstvu, které má rád. Naznačil také, že Twitter považuje za základ pro vytvoření „superaplikace“, která bude nabízet vše od převodů peněz po nakupování a přepravu autem.

Twitter má 7500 zaměstnanců a Musk hodlá pracovní místa seškrtat, což vyvolává obavy mnoha zaměstnanců. Musk však ujistil, že velké propouštění nechystá. Očekává se ale, že propouštění zasáhne hlavně členy týmu pro důvěru a bezpečnost, který zahrnuje moderátory obsahu. 

Jednapadesátiletý Musk je šéfem automobilky Tesla a nejbohatším člověkem na světě. Podle indexu miliardářů, který sestavuje Bloomberg, dosahuje aktuální hodnota jeho majetku 212 miliard dolarů (přes pět bilionů korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 1 hhodinou

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 2 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026
Načítání...