Mlékárny za zdražení másla nemohou, tvrdí potravináři. Dle Výborného je růst nepřiměřený

Drahé máslo ovlivňuje několik faktorů, zejména nedostatek tuku, zvýšená poptávka po jiných mléčných výrobcích a dlouhodobé šlechtění krav zaměřené na dojivost oproti tučnosti, řekl v pondělí předseda Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček. Ohradil se také proti nedělnímu vyjádření ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL), že za vysoké ceny mohou částečně i mlékárny. Nesouhlas s výrokem Výborného z diskusního pořadu v CNN Prima News vyjádřila i Potravinářská komora. Ministr ale v pondělním pořadu 90' ČT24 řekl, že si za výroky stojí.

Výborný tvrdí, že část velkých mlékáren a prodejců se snaží využít či zneužít situaci na trhu před Vánocemi, situaci bude chtít prověřit. Potravináři drahé máslo vysvětlují vysokými přirážkami obchodních řetězců.

„Jestli za to (zdražení másla) někdo nemůže, tak to jsou mlékárny,“ sdělil Kopáček. Hlavní problém je podle něj v tom, že tučnost mléka několik let klesá a mléčný tuk na trhu chybí, což zvyšuje jeho cenu. Upozornil také na větší výrobu jiných mléčných výrobků. „Letos za devět měsíců jsme vyrobili o 10 500 tun sýra navíc,“ uvedl. Na máslo tak zbude méně tuku a výrobci ho musí spotřebovat více, dodal. „Zemědělci argumentují, že vyrobili více tuku. Sice mají pravdu, ale nám to nestačilo, protože jsme ho spotřebovali do jiných výrobků,“ řekl.

Máslo podle dat Českého statistického úřadu stálo v říjnu 275,06 koruny za kilogram, tedy asi 68,8 koruny za kostku o 250 gramech. Proti září se cena zvýšila o 11,2 procenta, ve srovnání s loňskem o 34,04 procenta.

Podle ministra je problém u potravinářů a obchodníků

Výborný v neděli připomněl, že výkupní ceny mléka stouply jen o několik desítek haléřů a problém není na straně chovatelů a farmářů, ale situaci se podle něj snaží zneužít část mlékařů. „To jde v ruku v roce s těmi, co máslo prodávají. Problém je u potravinářů a obchodníků. Budu chtít, aby příslušné kontrolní orgány věc prověřily,“ podotkl ministr.

Potravináři tvrdí, že Výborný vychází z nepřesných informací a odmítají, že by mohli za drahé máslo. Potravinářská komora v pondělí poukázala na vyšší cenu lidské práce a energií, ale zejména na vysoké obchodní přirážky, které v září řetězce podle komory navýšily po odečtení DPH o patnáct procent. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza to už dříve odmítl.

Podle vyjádření potravinářů musí některé české mlékárny k výrobě másla kupovat smetanu. Zatímco v lednu nakupovali smetanu za šedesát korun za kilogram, nyní stojí i přes sto korun.

Kopáček také upozornil, že české syrové mléko je obecně velmi řídké a má druhou nejnižší tučnost v Evropě, což způsobilo dlouhodobé šlechtění zaměřené na krávy s vyšší produkcí mléka.

Výborný na svých vyjádřeních trvá

Výborný si na nedělních vyjádřeních jednoznačně trvá, uvedl to v pořadu 90' ČT24. Zároveň dodal, že z pozice ministra zemědělství nemá žádné nástroje, pomocí nichž by mohl určovat, kolik bude máslo stát. „Pokud neroste výkupní cena mléka a nijak dramaticky se z měsíce na měsíc nemění ceny dalších vstupů, jako jsou energie nebo cena práce, tak nevidím důvod, aby ten růst byl meziměsíčně v řádu dvaceti korun. To si myslím, že je věc určitě nepřiměřená,“ sdělil.

Výborný také zopakoval, že určitou zodpovědnost za zdražování másla nesou velké mlékárny a obchodní řetězce. „Problém není v tom, že by dramaticky rostly ceny potravin. Tady se před Vánoci opět někdo pokouší zneužít jedné komodity, ze které naše maminky a babičky pečou vánoční cukroví,“ řekl. Doplnil, že během pondělí hovořil s ministrem průmyslu a obchodu Lukášem Vlčkem (STAN). „My jsme domluveni na nějakém postupu tak, abychom tady skutečně vyvinuli na všechny hráče tlak, aby hráli všichni fér,“ zdůraznil.

Prezidentka potravinářské komory ČR Dana Večeřová s Výborným nesouhlasí. „Potravináři určitě situace nezneužívají a nepřiměřeně nezvyšují ceny másla,“ sdělila. Ministr podle ní nelže, ale z resortu možná nemá správné údaje. Za pravý důvod zdražování másla označila ceny smetany. „V lednu stálo kilo smetany 58 až 60 korun, v současné době stojí sto korun,“ uvedla.

Za další problém pak Večeřová označila nedostatek tuku. „My věříme tomu, že ta cena klesne. Třeba po Vánocích, kdy nebude taková poptávka. Ale už se objevují i takové názory, že právě vzhledem k těm faktorům (…) samozřejmě máslo může zdražovat,“ uzavřela.

Nahrávám video

Podle Prouzy zákazníci po celé Evropě přecházejí na tučné výrobky, což táhne ceny tuku nahoru. „Obecně platí to, že zdražují suroviny na výrobu másla po celé Evropě,“ vysvětlil. Za další, specificky české komplikace pak označil nedostatek pracovní síly a jedny z nejdražších energií v Evropě. Z vysokých cen másla viní potravináře. „Potravinářská komora se rozhodla rozjet kampaň za zdražování,“ míní. Podle Prouzy potravinářům už v minulosti zafungovalo vyvolání paniky okolo cen másla, které jim napomohlo k větším ziskům. „Čeští výrobci zkouší zdražovat ještě více než jejich západoevropská konkurence,“ dodal.

Podle agrárního analytika Petra Havla jsou důvody pro vysoké ceny másla objektivní. „Tady se sice ukazuje na obchodníky a potravináře, ale já si myslím, že ani jeden z těchto článků na tom nějakou zásadní vinu nemá,“ uvedl. Alternativou k máslu jsou podle něj různé rostlinné tuky, které celá řada zastánců zdravého životního stylu doporučuje. Pokud bude máslo dále zdražovat, tak spotřebitelé začnou hledat alternativy, řekl dále Havel. „Já myslím, že se ceny másla na začátku příštího roku minimálně budou stabilizovat a spíše trochu poklesnou. To zdražování nebude trvat donekonečna,“ odhadoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 20 mminutami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 5 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 7 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 12 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 13 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 23 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...