Ministři kývli na nižší DPH i štědřejší porodné a slevy na děti

Praha – Vláda schválila zavedení desetiprocentní sazby daně z přidané hodnoty na knihy, léky a kojeneckou výživu. Česko tak bude mít tři pásma DPH. Se sníženou desetiprocentní sazbou totiž zůstane zachována i základní 21procentní sazba a snížená 15procentní. A kabinet odsouhlasil i štědřejší systém porodného. Příspěvek se zřejmě bude od příštího roku vyplácet i na druhé dítě. Navíc na porodné bude mít nárok více rodin, protože podmínky pro jeho získání se zmírní. A rodinám přilepší i vyšší daňová sleva na děti.

Vláda dnes na svém jednání odsouhlasila nové podmínky pro porodné. Na první dítě zůstane 13 tisíc korun, nově se ale bude vyplácet i na druhé dítě – u něj bude porodné 10 tisíc korun. Zároveň se zmírní i podmínky pro získání dávky - koeficient, od něhož se nárok odvíjí, se zvýší z 2,4násobku na 2,7násobek životního minima.  

Změny v porodném by podle ministerstva práce ročně měly stát státní kasu 330 milionů korun navíc. Celkově by do porodného mělo putovat 470 až 480 milionů korun. Loni se vyplatilo 11 300 těchto dávek za 147,7 milionu korun. 

A rodinám s dětmi by mělo přilepšit i to, že vláda schválila, aby se od příštího roku zvýšila daňová sleva na druhé dítě o 200 korun a na třetí a další o 300 korun měsíčně. Dnes je možné na každé dítě odečíst z daní 13 404 Kč ročně. 

Nižší DPH bude státní rozpočet stát 3 miliardy

A vláda odklepla i zavedení sníženého desetiprocentního pásma DPH, kromě něj zůstanou i další dvě pásma (21 procent a 15 procent), jak tomu bylo dosud. Původně měly být přitom sazby od ledna 2016 sjednoceny na výši 17,5 procenta.

Nová sazba byl měla začít platit od ledna 2015. Státní rozpočet by zavedením dalšího sníženého pásma měl podle propočtů ministerstva financí přijít příští rok o zhruba 3 miliardy korun.

Pozitivním dopadem, a tedy i důvodem pro zavedení druhé snížené sazby, má být podle ministerstva financí předpokládané snížení cen těchto výrobků pro koncového spotřebitele. Podle partnera v poradenské společnosti KPMG Petra Tomana však není jisté, zda se změna sazby v cenách projeví.

SOUČASNÁ DPH V ČESKÉ REPUBLICE

  • základní sazba 21 procent
  • snížená sazba 15 procent 

VLÁDNÍ NÁVRH

  • základní sazba 21 procent
  • snížená sazba 15 procent
  • druhá snížená sazba 10 procent (léky, knihy, nenahraditelná dětská výživa) 

Premiér Bohuslav Sobotka tvrdí, že zavedením snížené sazby vláda pomáhá rodinám s dětmi, seniorům a nemocným lidem. „Ti byli v roce 2012 poškození nespravedlivým rozhodnutím Nečasovy vlády, která DPH ve jménu škrtací politiky bez ohledu na důsledky a dopady na občany zvýšila. Jsem rád, že se nové vládě podařilo v krátké době toto nespravedlivé rozhodnutí napravit a významně pomoci sociálně ohroženým skupinám obyvatel,“ uvedl Sobotka. 

Proti úpravě sazeb DPH, kterou navrhuje koalice, se ale staví opozice. „Třetí sazba DPH je krok zpátky, znamená to větší administrativní náklady a větší prostor daňovým únikům,“ uvedl už dříve místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. „Nepovažuji tuto věc za pozitivní, třetí sazba komplikuje daňový systém,“ přidal se ke kritice ve Studiu ČT24 i ekonomický expert ODS Jan Skopeček. 

Podnikatelé by za rozumný kompromis považovali zavedení původně plánované jednotné sazby DPH 17,5 procenta. Snížila by se tak podle nich administrativní zátěž spojená s účtováním více sazeb. Naopak zavedení další nové sazby administrativní zátěž zvýší. 

Ani experti se na zavedení tří sazeb příliš netváří, daňový systém se podle nich stane nepřehledným (čtěte víc). Není jim také jasné, čím vláda nahradí několikamiliardový výpadek příjmů po zavedení druhé nižší sazby. Kabinet podle vyjádření mluvčího resortu financí spoléhá na to, že rozpočtu pomůže rychlejší růst ekonomiky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Stát nevyužil příznivé podmínky ke stabilizaci veřejných financí, míní NKÚ

Ani v loňském roce se nepodařilo zásadně stabilizovat veřejné finance, zhodnotil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve své výroční zprávě za rok 2025. Přestože rostly příjmy státního rozpočtu i celá ekonomika, výdaje rostly rychleji. Plánovaný schodek rozpočtu vláda dle úřadu výrazně překročila. Státní dluh dál narůstal a přiblížil se 3,7 bilionu korun. Vysoký podíl povinných výdajů navíc dlouhodobě zvyšuje zranitelnost veřejných financí a snižuje odolnost státu vůči budoucím krizím.
před 1 hhodinou

Energetická krize kvůli Íránu dopadá na Asii

Válka v Íránu dostává asijské státy do první linie energetické krize. Až devadesát procent ropy z Perského zálivu míří právě do Asie, přičemž největším odběratelem je Čína, která přijímá skoro čtyřicet procent. I tam rostou maloobchodní ceny, přestože země si v posledních letech vytvářela rozsáhlé strategické rezervy.
před 3 hhodinami

Vláda se bude zabývat možnými kroky kvůli růstu cen pohonných hmot

Růst cen pohonných hmot a kroky k jejich poklesu budou v pondělí hlavním tématem vlády Andreje Babiše (ANO). Na zasedání kabinetu přijdou i zástupci pěti hlavních společností na trhu s pohonnými hmotami. Babiš ve videu zveřejněném v neděli na síti X řekl, že jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je zastropování marže obchodníků. Ceny paliv rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu.
před 6 hhodinami

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 19 hhodinami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 21 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 22 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
28. 3. 2026Aktualizováno28. 3. 2026

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
28. 3. 2026
Načítání...