Mimořádnou daň zaplatí banky, rafinerie, těžaři i energetici. Stanjura očekává, že přinese 85 miliard

Mimořádný zisk nad rámec průměru z posledních čtyř let zdaní stát bankám, petrolejářským firmám, těžařům fosilních paliv a energetickým společnostem 60 procenty od příštího roku. Takzvaná windfall tax bude existovat ještě další dva roky. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) očekává, že státu přinese napřesrok 85 miliard korun, z toho banky zaplatí 33 miliard. Získané peníze chce vláda použít na opatření proti vysokým cenám energií. Ministr jedná s opozicí o způsobu schválení nové daně, je podle něj potřeba, aby byla odsouhlasena do konce kalendářního roku.

O zdanění mimořádných zisků některých subjektů, jimž prospěla energetická krize, hovoří politici již od léta. Konkrétní podoba sice prosákávala, ale dosud z úředních úst jasně nezazněla. Nyní to ministr financí změnil. Ujistil, že jeho návrh vychází z toho, na čem se dohodli unijní ministři pro energetiku.

„V průběhu čtyř pracovních dnů jsme návrh modifikovali, aby odpovídal parametrům, na kterých se shodly všechny členské státy,“ podotkl Stanjura. Dodal, že evropské nařízení umožňuje zdanit firmy již za rok 2022, ujistil však, že v Česku se to nestane, právně to podle ministra pravděpodobně není možné.

Windfall tax by se měla týkat všech odvětví, pro která ji odsouhlasili evropští ministři – vesměs firmy zabývající se těžbou, zpracováním či přepravou ropy, plynu, případně uhlí – a navíc bankovnictví. V bankovním sektoru dopadne mimořádná daň na firmy s čistým úrokovým příjmem nad šest miliard korun za předcházející rok.

Nahrávám video
Brífink ministra financí Stanjury k návrhu daně z mimořádných zisků
Zdroj: ČT24

U výroby a distribuce energií se budou posuzovat celé holdingy. Pokud má daný holding z dotčené činnosti více než dvě miliardy korun ročně, bude se na jeho společnosti s činností v daných oblastech tato daň aplikovat. „Vytvořením příjmového testu sledujeme záměr zacílit windfall daň skutečně jen na velké firmy a nezvyšovat daňovou zátěž malým a středním podnikům. Posuzováním celých holdingů v energetice chceme eliminovat nežádoucí efekt přelévání zisků k mateřským společnostem,“ uvedl Stanjura. V petrochemii, těžbě fosilních paliv a velkoobchodu s pohonnými hmotami podléhají podle něj nové dani v důsledku evropských pravidel v podstatě všechny činné firmy.

V součtu se stropem očekává stát napřesrok sto miliard

Ministerstvo financí očekává, že státu příští rok přinese asi 85 miliard korun. „Z toho 33 miliard bankovní sektor, zbytek převážně energetický sektor,“ upřesnil Stanjura. Dalších 15 miliard mají v příštím roce přinést cenové evropské stropy pro výrobce energií podle návrhu Evropské komise, což ale podle ministra bude vláda řešit odděleně v novele energetického zákona.

V součtu očekává stát v příštím roce stomiliardový příjem, přičemž Stanjura označil tento odhad za konzervativní. „Může se ukázat, že je příjem o něco vyšší,“ poznamenal. V dalších dvou letech bude již klesat. Odhady hovoří o tom, že v roce 2024 by měl činit 39 miliard korun, v roce 2024 ještě 25 miliard korun. Podle ministra je ale v těchto odhadech hodně neznámých. Celkově věří, že se mu podaří příjmy pokrýt náklady na opatření proti drahým energiím.

Státu by měly zdaněné subjekty odvádět 60 procent mimořádného zisku. Za ten budou považovány zisky přesahující základ tvořený průměrem z let 2018 až 2021 navýšené o dvacet procent.

Opozice kritizovala započítání neschválené daně do rozpočtu. Samotná daň se jí také nezamlouvá

Podle místopředsedy opozičního ANO a stínového ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka je postup vlády v energetické krizi zbytečně komplikovaný. Míní, že daň pro energetické firmy by nebyla potřeba, kdyby kabinet zastropoval ceny jiným způsobem. „Podle našeho názoru je efektivnější cesta B, a to je určení ceny přímo výrobcům podle zdrojů. Tím bychom srazili jejich zisky,“ uvedl.

Nelíbí se mu ani zdanění bank. „Máme velkou obavu, že to banky přenesou na svoje klienty, zejména malé a střední firmy a spotřebitele,“ řekl. Za přijatelnou považuje Havlíček mimořádnou daň hlavně u rafinerií. „Je faktem, že vydělávají až o řád více, než tomu bylo před rokem. A rafinerie byly v Česku zprivatizovány, nepatří nám. Toto by mohla být cesta,“ prohlásil.

Ministr Stanjura dal najevo, že je nezbytné, aby byl zákon zavádějící windfall tax schválen a vyhlášen ve sbírce zákonů do konce roku. Do zákonodárného procesu by se mohl dostat buď jako pozměňovací návrh k již předloženému daňovému balíčku, anebo jako samostatná novela o dani z příjmu. O konkrétním způsobu jedná s opozicí. „Mohli bychom mít dohodu v průběhu příštího týdne o harmonogramu a způsobu projednávání v Poslanecké sněmovně,“ očekává.

Podle Karla Havlíčka koalice zdanění nepochybně prosadí vzhledem k tomu, že má v parlamentu většinu, opozice nicméně přednese své výhrady.

Další místopředsedkyně ANO a stínová ministryně financí Alena Schillerová se kvůli windfall tax sešla se Stanjurou, ale zatím nechtěla jeho návrh podrobně komentovat. Chce několik dnů, aby ho mohla podrobně prostudovat. „Ocenila jsem tu schůzku, kdy pan ministr přišel a prezentoval zákon z dílny ministerstva financí pod jeho vedením,“ poznamenala.

Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru z opoziční SPD Jan Hrnčíř hovoří o rizicích spojených s novým zdaněním. „Není jasné, kolik peněz se vlastně vybere a jestli část peněz nezmizí optimalizací v zahraničí. Myslím, že tohle je špatná ceta,“ řekl.

Opoziční politici již dříve kritizovali Stanjuru kvůli tomu, že do návrhu rozpočtu na příští rok zařadil příjmy z mimořádné daně, aniž by ji však měl schválenou. Schillerová dokonce řekla, že je to na ministrovu rezignaci.

Stěžují si banky, energetici i opozice

Vůči dani zaznělo již mnoho výhrad. Důrazně se proti jejímu zavedení ohrazují banky. Podle výkonné ředitelky České bankovní asociace Moniky Zahálkové považují návrh ministerstva financí za nesystémový a také neefektivní. 

„Vládě jsme nabídli efektivní řešení, které jsme zveřejnili už dříve,“ uvedla Zahálková. ČBA před několika týdny nabídla podporu ekonomiky, která by byla alternativou k dani z mimořádných zisků a podle asociace by státu přinesla až 50 miliard korun. Návrhy zahrnovaly podporu dostupného bydlení, financování Státního fondu dopravní infrastruktury, pomoc občanům při pokrytí finančních závazků, investice do digitalizace státu a spolupráci s Národní rozvojovou bankou.

Stanjura si naopak myslí, že je namístě banky dodatečně zdanit, zisky se jim podle ministra zvýšily v souvislosti s inflací a kroky, které proti ní podniká centrální banka. „Český bankovní sektor vykazuje rekordní ziskovost i v mezinárodním srovnání. Těchto zisků banky dosahují kvůli opakovaně rostoucí sazbě centrální banky, což jim výhodně úročí peníze uložené u ČNB. Výhodné úročení ale už tolik nepromítají do bankovních produktů pro své klienty s výjimkou hypotečních a dalších úvěrů, kde naopak úrokové sazby narůstají,“ uvedl Stanjura.

Ohradili se i energetici. Menšinový akcionář ČEZ Michal Šnobr podobně jako bankéři považuje mimořádnou daň za nesystémovou a také chybně zacílenou. „Sektory, kterým rostou zisky, nejsou pouze energetika, banky, petrochemie. (…) Je to i zbrojařský průmysl, těžaři dřeva a tak dále,“ podotkl.

Mluvčí Sev.en Energy Gabriela Sáričková Benešová pak prohlásila, že zdanění „lidem elektřinu nezlevní, krizi nevyřeší, a dokonce může vést k pravému opaku“. Elektřina podle ní zdraží a hrozí i její nedostatek, protože daň sebere peníze těm firmám, které jsou jako jediné schopny investovat do nových elektráren a tepláren.

Experti pochybují o výši výnosů

O tom, že by stát opravdu získal díky mimořádné dani 85 miliard korun, což označil ministr Stanjura za „konzervativní odhad“, analytici pochybují. „Konkrétně u bankovního sektoru bych odhadoval, že bude výběr mimořádné daně složitější. Některé bankovní domy mají sídlo v zahraničí, kde budou dělat maximum pro to, aby snížily základ pro výpočet daně,“ řekl ČTK analytik XTB Štěpán Hájek. Je to podle něj možné přes různé konzultační objednávky nebo zvýšení úroků na spořicích účtech.

Takzvaná windfall tax se historicky jeví jako funkční nástroj, ale občas je opravdu obtížné prokázat intenzitu jejího vlivu, míní expert na digitalizaci účetnictví z Digitoo David Homola. „Samotná daň nás z krize určitě nedostane, částečně nejspíše pomůže,“ podotkl. Navíc je ale spojena i s negativními faktory, firmy nemohou tyto peníze investovat třeba do efektivnějších zařízení a úsporných opatření. „Částečně tedy narušuje tržní mechanismus a je otázkou, do jaké míry krátkodobý přínos do státní pokladny převýší dlouhodobý dopad neinvestovaných peněz,“ poznamenal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 18 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
před 22 hhodinami

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026

Rozsudek nad Metou a Googlem otevírá dveře. A připomíná tabákový průmysl

Společnosti Meta a Google podle rozhodnutí soudu věděly, že jejich platformy představují riziko pro mladistvé. A mohou u nich způsobit závislost na aplikacích jako Instagram nebo YouTube. Porota v Los Angeles za to přiznala v přelomovém verdiktu ženě odškodné v celkové výši šest milionů dolarů. Technologičtí giganti se proti rozsudku odvolají.
27. 3. 2026

Dolary mají nést Trumpův podpis. V historii USA to nemá obdoby

Americké ministerstvo financí se chystá na všech nových dolarových bankovkách tisknout podpis prezidenta Donalda Trumpa. S odvoláním na ministerstvo o tom informovala agentura AP, která zdůrazňuje, že v případě úřadujícího amerického prezidenta bude takový krok bezprecedentní.
27. 3. 2026
Načítání...