Inflace v květnu zpomalila

Nahrávám video

Meziroční inflace v Česku v květnu zpomalila na 2,6 procenta z dubnových 2,9 procenta. Důvodem bylo hlavně zlevnění potravin. Rostly naopak náklady na bydlení. Meziměsíčně se spotřebitelské ceny nezměnily, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Finanční trh podle analytiků očekával méně výrazné zpomalení.

Mezi potravinami proti loňskému květnu podle dat ČSÚ významně zlevnila například mouka nebo vejce, v obou případech klesly ceny o 23,5 procenta. Za ovoce se platilo o 6,7 procenta méně, maso bylo o 5,8 procenta levnější. Nealkoholické nápoje zmírnily svůj cenový růst na čtyři procenta. Celkově potraviny a nealkoholické nápoje zlevnily o 3,7 procenta.

Ceny zboží v květnu úhrnem vzrostly o devět desetin procenta, ceny služeb o 5,3 procenta. „Na meziroční růst cenové hladiny měly v květnu největší vliv ceny v bydlení,“ uvedli statistici. Nájemné se zvýšilo o 7,2 procenta, výrobky a služby pro běžnou údržbu bytu byly dražší o 4,6 procenta, vodné o 10,9 procenta, stočné o 10,5 procenta, elektřina zdražila o 11,1 procenta a teplo a teplá voda o 3,6 procenta. Ceny zemního plynu naopak meziročně klesly o 6,6 procenta, tuhá paliva pak zlevnila o 3,9 procenta.

Více se platilo také za pohonné hmoty, dražší byly o téměř jedenáct procent. Zdražil rovněž alkohol a tabák. Ceny stravovacích služeb pak byly vyšší o 7,5 procenta, v případě ubytovacích služeb to bylo 10,2 procenta.

Meziměsíční vývoj

Meziměsíčně ceny zboží úhrnem klesly o 0,2 procenta, zatímco ceny služeb o 0,2 procenta vzrostly. „Květnová cenová hladina se oproti minulému měsíci nezměnila. Ve většině oddílů spotřebního koše byly zaznamenány pouze nevýznamné cenové pohyby, které se vzájemně vykompenzovaly,“ řekla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.

Pohonné hmoty ve srovnání s dubnem zlevnily o 1,8 procenta, domácí spotřebiče o 1,6 procenta a ceny zboží a služeb pro běžnou údržbu domácnosti klesly o 1,1 procenta. „Vývoj cen v oddíle rekreace a kultura byl ovlivněn poklesem cen dovolených s komplexními službami o 1,7 procenta,“ podotkli statistici. Mezi potravinami zlevnilo v meziměsíčním srovnání například drůbeží a vepřové maso nebo vejce. Zdražily naopak brambory či máslo. Vyšší byly i ceny stravovacích a ubytovacích služeb.

ČSÚ zveřejnil také informace o dubnovém vývoji cen v zahraničním obchodu. „V dubnu byly ceny vývozu a dovozu významně ovlivněny výrazným meziročním oslabením koruny vůči euru a dolaru. Meziročně se ceny ve vývozu zvýšily o 4,9 procenta a v dovozu o 3,5 procenta,“ sdělil vedoucí oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu ČSÚ Vladimír Klimeš. Meziměsíčně byly ceny vyváženého zboží vyšší o 0,8 procenta a dováženého o čtyři desetiny procenta.

Česko se v letech 2022 a 2023 potýkalo s dvoucifernou inflací, pod deset procent se dostala loni v červnu. Letos v lednu skokově klesla na 2,3 procenta, v únoru dosáhla dvouprocentního cíle ČNB, ale po dvou měsících znovu vzrostla k horní hranici tolerančního pásma centrální banky. Za celý letošní rok očekává ČNB průměrnou inflaci 2,3 procenta, podle prognózy ministerstva financí bude 2,7 procenta.

V evropském žebříčku si Česko polepšilo

V evropském žebříčku inflace si Česko v květnu mírně polepšilo. Ze 41 sledovaných zemí ji mělo 23. nejvyšší, zatímco v dubnu byla 21. nejvyšší, vyplývá z analýzy investiční platformy Portu. Nejvyšší inflaci v Evropě mělo v květnu Rusko, kde dosáhla 7,9 procenta. S vysokou inflací se potýkaly i Island, kde dosáhla 6,2 procenta, Bělorusko s 5,7 procenta a Černá Hora, kde byla 5,5 procenta. Nejpomalejší meziroční růst spotřebitelských cen zaznamenali v květnu v Lotyšsku, kde činil 0,1 procenta, následovala Litva s inflací 0,5 procenta a Itálie s 0,8 procenta.

Ze sousedních zemí byla inflace vyšší než v Česku pouze v Rakousku, kde dosáhla 3,3 procenta. V Polsku se spotřebitelské ceny meziročně zvýšily o 2,5 procenta, v Německu o 2,4 procenta a na Slovensku o 2,3 procenta. Eurozóna jako celek zaznamenala stejně jako Česko meziroční inflaci 2,6 procenta, proti dubnu tam tempo růstu spotřebitelských cen vzrostlo o 0,2 procentního bodu.

Inflace zvolnila víc, než se čekalo

Analytici se shodují, že inflace v květnu zpomalila výrazněji, než očekával finanční trh. Stálo za tím zejména meziroční zlevnění potravin.

„Dubnové zrychlení inflace se novými čísly mírně korigovalo a inflace se tak dostala jen nepatrně nad původní odhad ČNB z květnové prognózy ve výši 2,5 procenta. Pozitivní zprávou také je, že ceny potravin mírně poklesly, a stále tak působí protiinflačně. Bez vlivu cen potravin by meziroční inflace činila 3,9 procenta,“ zmínil hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.

Nahrávám video

Podle hlavního ekonoma Cyrrusu Víta Hradila se ale pozitivně vyvíjí i další kategorie spotřebitelských cen. „Oděvy a obuv, vybavení domácnosti, rekreace a konečně i stravovací a ubytovací služby se měrou inflace dostaly na, či dokonce pod, dlouhodobý normál a o pokračování inflační mánie zde již tedy nelze hovořit. To vše v prostředí obnoveného růstu reálných mezd a ožívající spotřebitelské poptávky. Přičíst to patrně lze jak příznivému vývoji nákladů v podnikatelské sféře, tak i poklesu ziskových marží, které si vynutila znovunalezená citlivost spotřebitelů na cenu,“ sdělil.

„Pořád platí, že to je inflace poměrně vysoká,“ podotkl hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek. Myslí si, že v dalších měsících by mohla klesat až ke dvěma procentům. „Nicméně na konci letošního roku zafungují srovnávací základy, taková statistická hra, kterou tady vidíme od dob covidu v podstatě v každém ukazateli, a to číslo nám zase ustřelí směrem nahoru, aby v lednu znovu rychle pokleslo dolů,“ prohlásil s tím, že podstatné je to, kam se inflace dostane v horizontu zhruba jednoho roku. Podle něj je téměř jisté, že klesne až na dvě procenta.

Nahrávám video

Dufek ale prohlásil, že ho překvapuje, že stále zdražuje elektřina. „Přitom ceny elektřiny na burzách výrazně poklesly a všechny ceníky, se kterými přicházejí energetické společnosti, jsou mnohem příznivější než v loňském roce,“ poznamenal. Podle něj se toto zlevnění projeví až s velkým zpožděním, zřejmě v druhé polovině letošního roku.

V nadcházejících měsících analytici očekávají kolísání inflace kolem 2,5 procenta. „V červnu zřejmě dojde k dalšímu mírnému ústupu inflace. Pohonné hmoty aktuálně dále zlevňují, což by se mělo promítnout i do oslabení jejich meziročního růstu. S největší pravděpodobností by se měl dále zmírňovat i růst cen energií. Pro další měsíce nepředpokládáme pro inflaci jednoznačný směr, ale spíš pohyb v úzkém pásmu kolem 2,5 procenta. Až v prosinci by nízká báze mohla vytlačit inflaci ke třem procentům,“ řekl ekonom UniCredit Bank Patrik Rožumberský.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 4 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 10 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 11 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 16 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 17 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...