Měnový fond zlepšil výhled růstu globální ekonomiky

Mezinárodní měnový fond (MMF) zlepšil odhad růstu globální ekonomiky na letošní i příští rok. Letos očekává růst hrubého domácího produktu (HDP) o tři procenta, což je o 0,2 procentního bodu více, než čekal dosud. Příští rok má tempo růstu zrychlit na 3,1 procenta místo dosud očekávaných tří procent. Měnový fond to v úterý oznámil v aktualizaci jarního výhledu světové ekonomiky.

Ke zlepšení výhledu přispělo několik faktorů, mezi nimiž je i rychlejší přesun investic kvůli obavám z vyšších cel. Vliv mají i příznivější finanční podmínky včetně slabšího dolaru a také fiskální expanze ve velkých ekonomikách.

Růst v letošním roce tak zůstane pod průměrem let 2000 až 2019, který činí 3,7 procenta. Loni světová ekonomika vzrostla o 3,3 procenta.

Inflace má dál klesat

Inflace by měla podle MMF dál klesat. V letošním roce fond očekává globální průměr 4,2 procenta a v roce příštím snížení na 3,6 procenta. Proti jarní prognóze vydané v dubnu se výhled příliš nezměnil, jsou zde však výrazné rozdíly mezi jednotlivými zeměmi. Zatímco ve Spojených státech by inflace měla zůstat nad inflačním cílem centrální banky, ve většině dalších velkých ekonomik se očekává její výraznější zpomalení.

Výhled růstu ve vyspělých ekonomikách pro letošní a příští rok MMF zvýšil o 0,1 procentního bodu pro oba roky. Letos počítá s růstem HDP o 1,5 procenta a příští rok o 1,6 procenta. Spojené státy by letos měly vzrůst o 1,9 procenta, což by bylo o 0,1 procentního bodu více, než MMF předpovídal v dubnu. Na příští rok pak fond výhled zlepšil o 0,3 procentního bodu na dvě procenta.

Letos růst podpoří skutečnost, že celní sazby budou nakonec nižší, než americký prezident Donald Trump avizoval na začátku dubna, příznivě ale zapůsobí také uvolnění finančních podmínek. Příští rok by pak ekonomice měl pomoci Trumpův zákon o daních a výdajích, který podporuje investice firem prostřednictvím daňových pobídek.

Zlepšení výhledu růstu ekonomiky eurozóny

Ekonomika eurozóny letos podle prognózy vykáže růst o jedno procento, což by bylo o 0,2 procentního bodu více, než činil dubnový odhad. Lepší odhad je však z velké části způsoben silným růstem v Irsku v prvním čtvrtletí, zejména díky vývozu léků do USA a novým výrobním kapacitám. Bez Irska by byla revize vzhůru jen o 0,1 procentního bodu.

Prognóza růstu v příštím roce zůstává na 1,2 procenta, protože slábne vliv předzásobení. Ekonomika tak poroste tempem svého potenciálu. Zvýšené výdaje na obranu se projeví až v dalších letech s postupným růstem do roku 2035.

Nejnovější výhled MMF nicméně nezohledňuje obchodní dohodu, kterou v neděli uzavřela Evropská unie se Spojenými státy. Ta sice zavádí patnáctiprocentní cla na dovoz z EU do USA, ale zároveň odvrací hrozící obchodní válku. Hlavní ekonom MMF Pierre-Olivier Gourinchas avizoval, že fond nyní dohodu mezi USA a EU pečlivě vyhodnocuje.

Prognózu letošního růstu v Číně měnový fond zlepšil o 0,8 procentního bodu na 4,8 procenta, zejména díky silnějšímu výkonu v první polovině roku a výraznému snížení cel mezi USA a Čínou. Růst na příští rok MMF zlepšil o 0,2 bodu na 4,2 procenta.

Měnový fond ale zhoršil výhled růstu v případě ruské ekonomiky. Letos čeká růst HDP o 0,9 procenta, což je o 0,6 procentního bodu méně, než předpokládal v dubnu. Výhled na příští rok MMF zvýšil o 0,1 procentního bodu na jedno procento. Loni ruská ekonomika vzrostla o 4,3 procenta.

MMF vyzval politiky ke zmírňování napětí a zajištění strukturálních reforem

MMF upozornil, že rizika pro vývoj světové ekonomiky zůstávají vychýlena směrem dolů, podobně jako v dubnovém výhledu. Obavy vyvolává především možnost opětovného růstu efektivních celních sazeb, což by mohlo brzdit hospodářský růst.

Další hrozbou je geopolitické napětí, které může narušit globální dodavatelské řetězce a způsobit růst cen surovin. Zvýšené rozpočtové schodky nebo rostoucí nechuť investorů podstupovat riziko by pak mohly vést k růstu dlouhodobých úrokových sazeb a zpřísnit globální finanční podmínky. V kombinaci s obavami z rostoucí fragmentace světové ekonomiky by to mohlo znovu vyvolat nestabilitu na finančních trzích.

Na druhé straně však existuje i pozitivní scénář. Pokud by mezinárodní obchodní jednání přinesla předvídatelný rámec a snižování cel, růst globální ekonomiky by zrychlil. Měnový fond vyzval politiky, aby posílili důvěru a stabilitu prostřednictvím zmírňování napětí, udržování cenové a finanční rovnováhy, obnovy fiskálních rezerv a zajištění potřebných strukturálních reforem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
09:38Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
před 12 hhodinami

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
včeraAktualizovánovčera v 19:26

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
včera v 15:29

Rozsudek nad Metou a Googlem otevírá dveře. A připomíná tabákový průmysl

Společnosti Meta a Google podle rozhodnutí soudu věděly, že jejich platformy představují riziko pro mladistvé. A mohou u nich způsobit závislost na aplikacích jako Instagram nebo YouTube. Porota v Los Angeles za to přiznala v přelomovém verdiktu ženě odškodné v celkové výši šest milionů dolarů. Technologičtí giganti se proti rozsudku odvolají.
včera v 09:00

Dolary mají nést Trumpův podpis. V historii USA to nemá obdoby

Americké ministerstvo financí se chystá na všech nových dolarových bankovkách tisknout podpis prezidenta Donalda Trumpa. S odvoláním na ministerstvo o tom informovala agentura AP, která zdůrazňuje, že v případě úřadujícího amerického prezidenta bude takový krok bezprecedentní.
včera v 07:47
Načítání...