Maloobchodní tržby klesly desátý měsíc za sebou. Pokles ale zpomalil

Nahrávám video

Maloobchodní tržby v Česku v únoru v meziročním srovnání klesly desátý měsíc za sebou. Pokles ale zpomalil na 6,4 procenta z lednových revidovaných 6,8 procenta. Meziměsíčně měli obchodníci tržby nižší o 0,4 procenta. Na svém webu o tom informoval Český statistický úřad (ČSÚ).

„Maloobchodní tržby po očištění o cenové vlivy v únoru meziročně poklesly o 6,4 procenta. Pokles tržeb trval již od května loňského roku. Méně než loni se prodalo zboží v prodejnách s potravinami i s nepotravinářským zbožím,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky obchodu, dopravy a služeb ČSÚ Jana Gotvaldová. U potravin se podle ní v porovnání s lednem prohloubilo tempo poklesu na 7,6 procenta, zatímco u nepotravinářského zboží zmírnilo na 7,1 procenta. Tržby z prodeje pohonných hmot meziročně stouply o 0,3 procenta, růst tak zaznamenaly třetí měsíc v řadě.

Ředitelka odboru statistiky obchodu, dopravy, služeb, cestovního ruchu a životního prostředí ČSÚ Marie Boušková uvedla, že desátý měsíc v řadě klesly tržby prodejnám s výrobky pro domácnost a pro kulturu, sport a rekreaci, v únoru byly meziročně nižší o 14,7 procenta, respektive o 1,9 procenta. V ostatních specializovaných prodejnách s nepotravinářským zbožím tržby vzrostly.

Prodejny s oděvy a obuví meziročně utržily o 4,8 procenta více a počítačové prodejny o 3,8 procenta více, obchodníci s farmaceutickým a zdravotnickým zbožím měli tržby o 1,3 procenta vyšší a tržby drogerií stouply o procento. Počtrnácté za sebou podle Bouškové pak klesly tržby internetových a zásilkových obchodů, proti loňskému únoru byly nižší o 7,7 procenta.

Tržby za potraviny byly podle statistiků meziročně nižší desátý měsíc za sebou, přičemž v nespecializovaných prodejnách byly v únoru nižší o 7,6 procenta a ve specializovaných prodejnách o 7,2 procenta. Nespecializované prodejny s převahou nepotravinářského zboží utržily proti loňskému únoru podle ČSÚ o 3,6 procenta více.

Údaj o maloobchodních tržbách nezahrnuje prodej a opravy motorových vozidel. Meziročně se tržby v této kategorii zvýšily o 4,1 procenta. Z toho za prodej aut včetně náhradních dílů stouply o 4,2 procenta a za opravy o 4,1 procenta.

V meziměsíčním srovnání se tržby stejně jako v meziročním srovnání celkově snížily. Za potraviny klesly o 1,8 procenta, naopak za nepotravinářské zboží stouply o 0,2 procenta a za pohonné hmoty o 1,5 procenta. Tržby za prodej a opravy motorových vozidel byly meziměsíčně vyšší o 0,8 procenta.

  • Maloobchodní tržby ukazují, jak se daří prodeji zboží ve všech typech prodejen zaměřených na koncového spotřebitele. Jedná se o prodeje jak v kamenných prodejnách, tak stáncích či po internetu. V tom nejhrubším základě se dělí na prodeje potravin, nepotravinářského zboží a pohonných hmot. Sledování maloobchodních tržeb napovídá, jak se mění ochota domácností utrácet. Pokud maloobchodní tržby rostou, zejména u zboží, které je takzvaně zbytné povahy (jeho pořízení není bezprostředně nutné), naznačuje to, že se zvyšuje ochota lidí utrácet. To předznamenává, že ekonomice se relativně daří.
  • Zdroj: ČBA

Analytici: K růstu dojde nejspíš až v příštím roce

„Výhled maloobchodu není příliš optimistický. Pokles reálných mezd bude pokračovat po zbytek tohoto roku. Reálně růst by mohly mzdy až v příštím roce,“ okomentoval ekonom společnosti Deloitte Václav Franče. Podle hlavního ekonoma Cyrrusu Víta Hradila by ale mzdy neměly letos za inflací zaostávat tak výrazně jako v minulém roce. „Pokud navíc na trhu s energiemi nedojde k dalšímu neočekávanému dramatu, lze čekat úlevu i na složenkách za elektřinu a zemní plyn,“ doplnil. I tak však podle něj lze očekávat, že maloobchodní tržby letošní rok zakončí v meziročním poklesu asi o čtyři procenta.

„Dokud se příjmová situace českých domácností neobrátí a lidé si reálně nepolepší, čeká maloobchod ještě několik hubenějších měsíců. Je to však statistika tržeb, nikoliv marží nebo zisků, takže o skutečné finanční situaci obchodníků až tolik vypovídat nemusí,“ míní hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

Češi podle hlavního analytika spořitelního družstva Citfin Tomáše Wolfa nyní utrácejí především za potraviny, ostatní výdaje jdou stranou, uvedl. Odráží se to především v klesajících tržbách e-shopů, řekl. „V oblasti e-commerce byl boom v době zavřených kamenných obchodů, ale od té doby zájem spotřebitelů klesá a v únoru to byl další meziroční propad tržeb o 7,7 procenta,“ poznamenal.

Na pozitivní obrat v maloobchodních tržbách je podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka stále brzy. „Příjmy domácností zůstávají i nadále zatíženy velmi vysokou inflací a reálně klesají. Avizované a probírané vládní kroky, které mají za úkol stabilizovat veřejné finance, navíc nabádají domácnosti k opatrnosti,“ upozornil.

To, že Češi utrácí méně, je podle hlavního ekonoma Generali Investments Radomíra Jáče zátěží pro vývoj HDP. „Spotřeba domácností má na celkový výkon ekonomiky zásadní vliv,“ uvedl. Podle hlavního ekonoma společnosti BH Securities Štěpána Křečka je problémem také to, že Češi ve větší míře jezdí za nákupy do zahraničí, a tuzemští obchodníci tak přicházejí o peníze. „Oblíbené je hlavně Polsko díky nižší cenové hladině než v České republice. Lidé však mohou ušetřit na některých položkách i při nakupování v Německu. Tamní produkty jsou navíc mnohými spotřebiteli považovány za kvalitnější než ty české,“ doplnil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 4 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 10 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 11 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 17 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 18 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...