Maloobchodní tržby klesly desátý měsíc za sebou. Pokles ale zpomalil

Nahrávám video
Události: Maloobchod
Zdroj: ČT24

Maloobchodní tržby v Česku v únoru v meziročním srovnání klesly desátý měsíc za sebou. Pokles ale zpomalil na 6,4 procenta z lednových revidovaných 6,8 procenta. Meziměsíčně měli obchodníci tržby nižší o 0,4 procenta. Na svém webu o tom informoval Český statistický úřad (ČSÚ).

„Maloobchodní tržby po očištění o cenové vlivy v únoru meziročně poklesly o 6,4 procenta. Pokles tržeb trval již od května loňského roku. Méně než loni se prodalo zboží v prodejnách s potravinami i s nepotravinářským zbožím,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky obchodu, dopravy a služeb ČSÚ Jana Gotvaldová. U potravin se podle ní v porovnání s lednem prohloubilo tempo poklesu na 7,6 procenta, zatímco u nepotravinářského zboží zmírnilo na 7,1 procenta. Tržby z prodeje pohonných hmot meziročně stouply o 0,3 procenta, růst tak zaznamenaly třetí měsíc v řadě.

Ředitelka odboru statistiky obchodu, dopravy, služeb, cestovního ruchu a životního prostředí ČSÚ Marie Boušková uvedla, že desátý měsíc v řadě klesly tržby prodejnám s výrobky pro domácnost a pro kulturu, sport a rekreaci, v únoru byly meziročně nižší o 14,7 procenta, respektive o 1,9 procenta. V ostatních specializovaných prodejnách s nepotravinářským zbožím tržby vzrostly.

Prodejny s oděvy a obuví meziročně utržily o 4,8 procenta více a počítačové prodejny o 3,8 procenta více, obchodníci s farmaceutickým a zdravotnickým zbožím měli tržby o 1,3 procenta vyšší a tržby drogerií stouply o procento. Počtrnácté za sebou podle Bouškové pak klesly tržby internetových a zásilkových obchodů, proti loňskému únoru byly nižší o 7,7 procenta.

Tržby za potraviny byly podle statistiků meziročně nižší desátý měsíc za sebou, přičemž v nespecializovaných prodejnách byly v únoru nižší o 7,6 procenta a ve specializovaných prodejnách o 7,2 procenta. Nespecializované prodejny s převahou nepotravinářského zboží utržily proti loňskému únoru podle ČSÚ o 3,6 procenta více.

Údaj o maloobchodních tržbách nezahrnuje prodej a opravy motorových vozidel. Meziročně se tržby v této kategorii zvýšily o 4,1 procenta. Z toho za prodej aut včetně náhradních dílů stouply o 4,2 procenta a za opravy o 4,1 procenta.

V meziměsíčním srovnání se tržby stejně jako v meziročním srovnání celkově snížily. Za potraviny klesly o 1,8 procenta, naopak za nepotravinářské zboží stouply o 0,2 procenta a za pohonné hmoty o 1,5 procenta. Tržby za prodej a opravy motorových vozidel byly meziměsíčně vyšší o 0,8 procenta.

  • Maloobchodní tržby ukazují, jak se daří prodeji zboží ve všech typech prodejen zaměřených na koncového spotřebitele. Jedná se o prodeje jak v kamenných prodejnách, tak stáncích či po internetu. V tom nejhrubším základě se dělí na prodeje potravin, nepotravinářského zboží a pohonných hmot. Sledování maloobchodních tržeb napovídá, jak se mění ochota domácností utrácet. Pokud maloobchodní tržby rostou, zejména u zboží, které je takzvaně zbytné povahy (jeho pořízení není bezprostředně nutné), naznačuje to, že se zvyšuje ochota lidí utrácet. To předznamenává, že ekonomice se relativně daří.
  • Zdroj: ČBA

Analytici: K růstu dojde nejspíš až v příštím roce

„Výhled maloobchodu není příliš optimistický. Pokles reálných mezd bude pokračovat po zbytek tohoto roku. Reálně růst by mohly mzdy až v příštím roce,“ okomentoval ekonom společnosti Deloitte Václav Franče. Podle hlavního ekonoma Cyrrusu Víta Hradila by ale mzdy neměly letos za inflací zaostávat tak výrazně jako v minulém roce. „Pokud navíc na trhu s energiemi nedojde k dalšímu neočekávanému dramatu, lze čekat úlevu i na složenkách za elektřinu a zemní plyn,“ doplnil. I tak však podle něj lze očekávat, že maloobchodní tržby letošní rok zakončí v meziročním poklesu asi o čtyři procenta.

„Dokud se příjmová situace českých domácností neobrátí a lidé si reálně nepolepší, čeká maloobchod ještě několik hubenějších měsíců. Je to však statistika tržeb, nikoliv marží nebo zisků, takže o skutečné finanční situaci obchodníků až tolik vypovídat nemusí,“ míní hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

Češi podle hlavního analytika spořitelního družstva Citfin Tomáše Wolfa nyní utrácejí především za potraviny, ostatní výdaje jdou stranou, uvedl. Odráží se to především v klesajících tržbách e-shopů, řekl. „V oblasti e-commerce byl boom v době zavřených kamenných obchodů, ale od té doby zájem spotřebitelů klesá a v únoru to byl další meziroční propad tržeb o 7,7 procenta,“ poznamenal.

Na pozitivní obrat v maloobchodních tržbách je podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka stále brzy. „Příjmy domácností zůstávají i nadále zatíženy velmi vysokou inflací a reálně klesají. Avizované a probírané vládní kroky, které mají za úkol stabilizovat veřejné finance, navíc nabádají domácnosti k opatrnosti,“ upozornil.

To, že Češi utrácí méně, je podle hlavního ekonoma Generali Investments Radomíra Jáče zátěží pro vývoj HDP. „Spotřeba domácností má na celkový výkon ekonomiky zásadní vliv,“ uvedl. Podle hlavního ekonoma společnosti BH Securities Štěpána Křečka je problémem také to, že Češi ve větší míře jezdí za nákupy do zahraničí, a tuzemští obchodníci tak přicházejí o peníze. „Oblíbené je hlavně Polsko díky nižší cenové hladině než v České republice. Lidé však mohou ušetřit na některých položkách i při nakupování v Německu. Tamní produkty jsou navíc mnohými spotřebiteli považovány za kvalitnější než ty české,“ doplnil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 53 mminutami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 2 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 3 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...