Malé obchody táhnou víc než obří obchoďáky, rozhodující je ale stále cena

Praha – Evropanům se už nechce jezdit do velkých obchodních center na okraji měst. Stále častěji upřednostňují malé nákupní domy a kamenné obchody. Velkých nákupních komplexů ale přesto přibývá. To přitom likviduje hlavně malé prodejce potravin. V Česku jich za poslední roky zkrachovaly stovky.

Evropští zákazníci začínají více dávat přednost malým nákupním centrům a kamenným obchodům před velkými nákupními parky – 49 procent evropských zákazníků raději nakupuje v malých obchodech. Velké nákupní parky preferuje o dvě procenta lidí méně. 

Preference se přitom regionálně liší. „Zatímco země západní Evropy stále více preferují nákup v menších a kamenných obchodech, země východní Evropy a Skandinávie nadále preferují především velká obchodní centra,“ uvedla Veronika Tebichová ze společnosti CBRE. 

Preference evropských zákazníků

49 % ……………………. malá obchodní centra a kamenné obchody
47 % ……………………. velké nákupní parky

O tom, do jakého obchodního centra se vydají Češi, rozhoduje hlavně cena, za jakou si zboží koupí. Druhým důležitým kritériem je vzdálenost. Evropští zákazníci za nákupy jezdí maximálně patnáct minut. Ti čeští jsou benevolentnější – jsou ochotni podstoupit cestu, která trvá až dvakrát déle. Obecně platí, že čím víc lidé vydělávají, tím méně jsou ochotni jezdit do vzdálenějších center.  

Trh je nákupními centry nasycen

Jen letos by mělo být otevřeno hned šest obchodních domů. A to i přesto, že kupní síla v Česku je nižší než třeba na sousedním Slovensku. Průměrné roční výdaje jednoho Čecha přesahují 205 tisíc korun. Průměrný Slovák utratí v přepočtu o patnáct tisíc korun víc. Češi v obchodech nakupují v průměru třicetkrát ročně. Tedy méně, než je celoevropský průměr. Daleko častěji než jinde v Evropě čeští zákazníci hledají zboží a informace o něm na internetu. 

Podle CBRE je tedy maloobchodní trh v Česku takřka naplněn, prostoru pro nová nákupní centra už prý moc není. Největší potenciál mají menší projekty v regionech s prodejní plochou do deseti tisíc metrů čtverečních, kde lidé najdou služby a každodenní nákupy.

Kvůli supermarketům mizí hlavně malé obchody s potravinami

Velké obchoďáky z českého trhu vytlačují především malé obchody s potravinami. Těch je u nás zhruba sedm tisíc. Ještě před dvěma lety to přitom bylo o tisícovku víc. Česko má momentálně nejřidší prodejní síť potravin ze zemí střední a východní Evropy. Právě kvůli sdružování obchodů do velkých center.

Počet malých obchodů s potravinami 
rok 2014 ……………………………. 7 300
rok 2012 ……………………………. 8 300

Nahrávám video
Ekonomika ČT24: Malé obchody jsou oblíbenější než supermarkety
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Stát nevyužil příznivé podmínky ke stabilizaci veřejných financí, míní NKÚ

Ani v loňském roce se nepodařilo zásadně stabilizovat veřejné finance, zhodnotil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve své výroční zprávě za rok 2025. Přestože rostly příjmy státního rozpočtu i celá ekonomika, výdaje rostly rychleji. Plánovaný schodek rozpočtu vláda dle úřadu výrazně překročila. Státní dluh dál narůstal a přiblížil se 3,7 bilionu korun. Vysoký podíl povinných výdajů navíc dlouhodobě zvyšuje zranitelnost veřejných financí a snižuje odolnost státu vůči budoucím krizím.
před 1 hhodinou

Energetická krize kvůli Íránu dopadá na Asii

Válka v Íránu dostává asijské státy do první linie energetické krize. Až devadesát procent ropy z Perského zálivu míří právě do Asie, přičemž největším odběratelem je Čína, která přijímá skoro čtyřicet procent. I tam rostou maloobchodní ceny, přestože země si v posledních letech vytvářela rozsáhlé strategické rezervy.
před 3 hhodinami

Vláda se bude zabývat možnými kroky kvůli růstu cen pohonných hmot

Růst cen pohonných hmot a kroky k jejich poklesu budou v pondělí hlavním tématem vlády Andreje Babiše (ANO). Na zasedání kabinetu přijdou i zástupci pěti hlavních společností na trhu s pohonnými hmotami. Babiš ve videu zveřejněném v neděli na síti X řekl, že jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je zastropování marže obchodníků. Ceny paliv rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu.
před 6 hhodinami

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 19 hhodinami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 21 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 22 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
28. 3. 2026Aktualizováno28. 3. 2026

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
28. 3. 2026
Načítání...